V případě, že zaměstnanec stráví část směny na pracovišti a další část na pracovní cestě, vznikají často pochybnosti, zda mu náleží stravné či stravenka. Stravenku nelze zaměstnanci poskytnout, pokud neodpracoval alespoň tři hodiny na pracovišti a pokud mu během směny vznikl nárok na stravné.
Foto: Profimedia.cz
Stravenka resp. příspěvek na stravování představuje formu závodního stravování, kdežto stravné je cestovní náhradou za zvýšené stravovací výdaje vznikající zaměstnanci při pracovní cestě. Na stravné při splnění zákonem stanovených podmínek zaměstnanci vzniká právní nárok – zaměstnavatel je tedy musí zaměstnanci vyplatit. Příspěvek zaměstnavatele na stravování zaměstnanců je naproti tomu nepovinným plněním ze strany zaměstnavatele. Zaměstnanci tedy na tento benefit - příspěvek ve formě stravenky nemají právní nárok.
Daňová uznatelnost příspěvku na stravenku
Pokud zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům stravenky, poskytuje ji obvykle tak, aby ji mohl daňově uplatnit jako svůj náklad. Podmínkou daňového uplatnění tohoto výdaje je ovšem současné splnění zákonem stanovených podmínek, a to, že zaměstnanec byl přítomen v práci během stanovené pracovní směny po dobu alespoň tří hodin na pracovišti. Zároveň mu v průběhu této směny nevznikl nárok na stravné při pracovní cestě.
Správný postup pro praxi by měly naznačit následující příklady.
Pracovní doba zaměstnance je stanovena zaměstnavatelem od 7:30 do 16:00. Zaměstnanec odpracoval část své pracovní doby na pracovišti a část strávil na pracovní cestě. Zaměstnavatel poskytuje svým zaměstnancům příspěvek na stravování formou stravenky za podmínek pro jejich daňovou uznatelnost.
Kdy zaměstnanci náleží pouze stravné
Zaměstnanec pracoval na pracovišti od 7:30 do 10:30. Poté byl vyslán na pracovní cestu, která trvala do 16:00. Zaměstnanec v tomto případě odpracoval na pracovišti tři hodiny, čímž došlo ke splnění první podmínky pro vznik nároku na stravenku. Vzhledem k tomu, že pracovní cesta trvala déle než pět hodin v rámci pracovní směny, vznikl zaměstnanci během této směny nárok na stravné, a není proto splněna druhá podmínka daňové znatelnosti příspěvku na stravenku, a tak mu zaměstnavatelem nebude poskytnuta.
Kdy zaměstnanci náleží pouze stravenka
Zaměstnanec pracoval na pracovišti od 7:30 do 13:45. Poté byl vyslán na pracovní cestu, která trvala do 16:00. Zaměstnanec v tomto případě odpracoval na pracovišti více než tři hodiny, první podmínka nároku na stravenku je tedy splněna. Pracovní cesta trvala méně než pět hodin, proto zaměstnanci nárok na stravné během této směny nevznikl. Je tedy splněna i druhá podmínka daňové uznatelnosti stravenky a zaměstnavatel ji zaměstnanci poskytne.
Kdy zaměstnanci náleží stravné i stravenka
Zaměstnanec pracoval na pracovišti od 7:30 do 13:00. Poté byl vyslán na pracovní cestu, která trvala do 18:30. Zaměstnanec v tomto případě odpracoval na pracovišti 5,5 hodiny, první podmínka nároku na stravenku je proto splněna. Pracovní cesta trvala déle než pět hodin, zaměstnanci tedy vznikl nárok na stravné, ale až po skončení směny (v 18:00 hod.). Je tedy splněna i druhá podmínka daňové uznatelnosti stravenky, a proto bude zaměstnanci zaměstnavatelem poskytnuta.
