Jsem zaměstnanec, to znamená, že mám příjmy ze svého pracovního poměru. Vedle toho si občas přivydělám návrhem loga či zpracováním jiných grafických návrhů. Můj zaměstnavatel o tom ví a problém s tím nemá. Živnostenský list prý k podobné činnosti nepotřebuji. Nejsem si ale jistý, jak bych měl tyto své příjmy danit. Potřebuji k tomu smlouvy či jiné dokumenty? A je nutné tyto příjmy přiznávat, i pokud za rok dosáhnou pouze několika tisíc?
Autor: Jakub Stadler
Stanislav K., Ústí nad Orlicí
Pro správné zdanění výše uváděných příjmů je důležité jejich přesné vymezení. Jde-li o grafické návrhy, návrhy log a podobně, může se jednat o činnosti chráněné autorským zákonem a získaný příjem je příjem za užití či poskytnutí autorských práv. Adekvátním smluvním vztahem by v takovém případě měla být smlouva o dílo se souhlasem či pouze souhlas s užitím autorského díla. Definici autorského díla nalezneme v paragrafu 2 autorského zákona (číslo 121/2000 Sb.). Podle ní je dílo jedinečný výsledek tvůrčí činnosti autora, který je vyjádřen v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické. Není významné, zda se jedná o vyjádření trvalé nebo dočasné, a nezáleží ani na jeho rozsahu, účelu nebo významu. Autorským dílem je mimo jiné i dílo výtvarné – to znamená například dílo malířské, sochařské či právě grafické.
Z daňového hlediska se v těchto případech jedná o příjem dle paragrafu 7 zákona o daních z příjmů (číslo 586/1992 Sb.) – tedy o příjem z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. Konkrétně jde o příjem z jiné samostatné výdělečné činnosti podle paragrafu 7 odstavec 2 písmeno a). Do této kategorie spadají příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového či jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému. Zákon o daních z příjmů zde přímo odkazuje i na autorský zákon.
Zdanění uvedených příjmů pak podléhá obvyklému režimu zdanění příjmů z podnikání. To znamená, že se tyto příjmy zahrnují do dílčího základu příjmů z podnikání a lze u nich v plné výši uplatnit výdaje s nimi spojené. Rovněž lze vykázat daňovou ztrátu, uplatnit výdaje paušálem a podobně.
Vzhledem k tomu, že tazatel má příjmy i ze závislé činnosti, přesáhne-li výše příjmů ze samostatné výdělečné činnosti šest tisíc korun, zakládá to povinnost podat daňové přiznání po skončení kalendářního roku. Stanovení této povinnosti nlezneme v ustanovení § 38g odstavec 2 zákona o daních z příjmů. V případě, že příjmy za kalendářní rok nedosáhly uvedené výše, osoba není povinna daňové přiznání podávat. To samozřejmě znamená, že je není povinna ani zdaňovat.
Pokud ale v tazatelově případě nejde o činnosti, které podléhají ochraně autorského zákona, může se jednat o příjem z příležitostných činností dle ustanovení paragrafu 10 odstavec 1 písmeno a) zákona o daních z příjmů. O příležitostných činnostech hovoříme tehdy, když příjem nelze zahrnout pod jiné druhy příjmů. To znamená v situaci, kdy činnost nenese charakter závislé činnosti a zároveň nenese znak soustavnosti, nevyžaduje žádné povolení, registraci či jiný souhlas příslušného orgánu nebo nejde o příjmy z užití a poskytnutí práv.
Příjmy z příležitostných činností jsou osvobozeny od daně příjmu, pokud jejich úhrn za zdaňovací období (kalendářní rok) nepřesáhne 20 tisíc korun. V případě překročení uvedené výše příjmů vzniká povinnost podat daňové přiznání a příjmy zdanit. Proti příjmům je možné uplatnit související výdaje, maximálně však do výše příjmů. To znamená, že u těchto příjmů nelze vykázat daňovou ztrátu, která mohla kompenzovat zisky z jiných druhů příjmů (z podnikání či pronájmu).
Je samozřejmé, že všechny příjmy a výdaje musí být doloženy patřičnými doklady. V případě příjmů z podnikání či jiné samostatné výdělečné činnosti existuje povinnost vedení daňové evidence, popřípadě účetnictví – výjimkou jsou případy uplatnění nákladů paušálem. U příjmů z užití či poskytnutí práv je vhodné, aby byla smlouva či souhlas s užitím díla v písemné podobě.
Ing. Vlastimír Čech, daňový poradce APOGEO
