Vesmírné bádání je v posledních 60 letech jedno kolbišť světové politiky, v minulém století bylo doménou hlavní Američanů a Sovětů, v dnešní době je do zkoumání nekonečného prostoru zapojeno daleko více hráčů. I proto chtěl prezident Trump co nejdříve dostat lidskou posádku zpět na Měsíc, kde se američtí astronauté objevili naposledy před 50 lety. Prezident Spojených států vytyčil jako cíl rok 2024 – důvod je jednoduchý, jednalo by se o efektní zakončení druhého mandátu v Bilém domě. Trump však volby prohrál, v úřadu ho za dva měsíce vystřídá demokrat Joe Biden.
Dobývání Měsíce tak zřejmě opět odejde do ústranní. To reflektuje i navržené financování agentury NASA, pod níž spadá většina vesmírné agendy. Proto, aby se Američané dostali na měsíční povrch by museli co nejdříve dokončit potřebné přípravy, do kterých jsou zapojené i soukromé společnosti jako SpaceX, Dynetics nebo Blue Origin.
Jeden z klíčových projektů je lunární modul, který by posádku dostal z rakety na povrch Měsíce. Na jeho vývoj a dokončení NASA žádala od zákonodárců 3,4 miliardy dolarů (zhruba 75 miliard korun). S tím však Kongres nesouhlasí, Sněmovna reprezentantů, kde mají demokraté většinu navrhuje 675 milionů dolarů, Senát, ovládaný republikány, je ochoten agentuře poslat miliardu dolarů. Velmi pravděpodobně se tak výsledná suma bude pohybovat mezi oběma částkami, tedy ani ne třetina z požadavku NASA.
Měly by USA usilovat o co nejdřívější přistání na Měsíci?
Web Space Policy Online upozorňuje, že i s dostatečným financováním by byl termín roku 2024 v ohrožení. Příprava na přistání na Měsíci není otázka jen peněz, ale taktéž technologických možností. Proto americký web konstatuje, že nepodpora od obou politických stran dokazuje, že plán přistát na měsíčním povrchu během následujících čtyř let nepřekazily výsledky voleb, ale spíše samotná nereálnost onoho data. Střízlivé odhady hovoří jako o roce 2028 jako o reálném termínu, kdy se člověk znovu projde po měsíčním povrchu. Podobně jako neschválené financování lunárního modulu, Kongres nepodpořil ani financování vesmírné stanice na orbitě planety.
NASA dostane více peněz než v minulém roce, bude to
však o 1,75 miliardy dolarů méně, než sama požadovala. Celkově na vesmírné
aktivity poputuje 23,5 miliardy dolarů. Podle zpráv ze Spojených států zvolený
prezident Joe Biden zřejmě nebude misi Artemis, tedy vyslání posádky na Měsíc,
považovat za prioritu. Podle webu Business
Insider by naopak mohl podpořit větší financování Mezinárodní vesmírné
stanice, výzkum klimatických změn a zpomalení příprav na měsíční misi.
Stále se však jedná pouze o domněnky, konkrétní plány v oblasti vesmírných aktivit Bidenův tým ještě nepředstavil. Američtí experti proto zatím vychází ze složení jeho týmu pro vesmírné otázky, přístup Obamovy administrativy k NASA během jeho prezidentství, kdy byl Joe Biden jeho viceprezidentem, a podle priorit demokratů. Jisté zatím pouze je, že NASA nepovede dosavadní ředitel Jim Bridenstine, který sám oznámil svůj odchod.
