Řetězce by musely dát statisíce do úpravy softwaru registračních pokladen Nejdrobnější mince jsou drahé a nejsou pro náš život nijak zvlášť důležité, říká centrální banka. Maloobchodníci však vidí problémy spojené se stažením těchto mincí.
Řetězce by musely dát statisíce do úpravy softwaru registračních pokladen
Nejdrobnější mince jsou drahé a nejsou pro náš život nijak zvlášť důležité, říká centrální banka. Maloobchodníci však vidí problémy spojené se stažením těchto mincí.
Není to poprvé v posledních deseti letech, kdy Česká národní banka zvažuje stáhnout desetníky a dvacetníky z oběhu. Kromě v této souvislosti vždy vzpomínaných hráčů mariáše se takové opatření citelně dotkne maloobchodu a v konečné fázi také spotřebitelů.
Cenová hladina by stoupla až o půl procenta
Centrální banka uvádí pro zrušení drobných mincí řadu argumentů. Drobné mince desetihaléře a dvacetihaléře plní jen částečně svou funkci účetní jednotky. Neplní funkci uchovatele hodnoty ani oběživa, protože se stávají platidlem na jedno použití. Nevracejí se zpět do oběhu, přičemž není ekonomicky přijatelná možnost, jak jejich oběh vynutit. Jejich výrobní cena je vyšší než jejich nominální hodnota. Vyrobit tyto mince přijde v obou případech dráž než na dvacetník. Náklady na jejich manipulaci a přepravu jsou dalšími vícenáklady. Proto Česká národní banka navrhuje dvě varianty řešení. Jednak ponechání mincí obou hodnot dále v platnosti a zajišťování jejich dalšího oběhu a výroby v nezmenšeném rozsahu. Tedy vše zůstane při starém, jakkoli je manipulace i výroba desetníků a dvacetníků drahá. Nebo jejich platnost k určitému datu skončí a začnou se z oběhu stahovat. A tato varianta je pro centrální banku zřejmě jednoznačně přitažlivější. Zároveň si však uvědomuje, že stažení mincí nejnižší nominální hodnoty z trhu přinese i problémy. Zástupci centrální banky se tedy sešli s představiteli maloobchodních sítí a Svazu obchodu ČR, aby zjistili, nakolik by peněžní oběh bez desetníků a dvacetníků komplikoval život právě jim. Drobné mince mají totiž stále funkci účetní jednotky a plní cenotvornou roli. Pokud zmizí, ceny zboží se zaokrouhlí na padesátihaléře. Další možností je, že zaokrouhlení součtu cen všech položek nastane až při konečné platbě. I při úpravě jednotkových cen může vzrůst cenová hladina. Zatím se zvýšení vyvolané takovým opatřením odhaduje maximálně na půl procenta.
Obchodníci chtějí právní a daňové ošetření
Co tedy přinese například varianta, kdy by se na padesátníky zaokrouhlovaly celé nákupy, nikoli ceny jednotlivých druhů zboží. Pro obchodníky je tento přístup přijatelný. Upozorňují však na to, že by jej bylo nutné právně ošetřit. Vzniká tu problematika vykazování příjmů a s tím spojené daňové otázky. Další významnou otázkou byly náklady na úpravu softwaru registračních pokladen, které by si zaokrouhlování plateb za nákupy bezpochyby vyžádalo. U větších řetězců to znamená řádově statisícové částky. Taková úprava registračních pokladen se dá velmi těžko stihnout přes noc. Je to tedy i otázka času, který obchodníci nutně potřebují, aby se na stažení drobných mincí připravili. Za nejbližší datum, kdy by mohla skončit platnost desetihaléřů a dvacetihaléřů, shodně označili představitelé centrální banky i obchodních řetězců konec příštího roku. Snížení počtu mincí může ostatně přinést i úspory. Například se zrychlí některé operace a zlepší se průchodnost pokladen. Obchodníci takové úspory připouštějí. Zároveň však upozorňují, že změna softwaru registračních pokladen bude finančně náročnější. Nejjednodušší by zřejmě bylo, kdybychom všichni chodili na nákupy s platební kartou. A že jsou v tomto směru v tuzemském platebním styku velké mezery, o tom svědčí tyto údaje. Zhruba deset až dvacet procent transakcí v maloobchodě jde na vrub plateb kartami. Zbylých 80 až 90 procent jsou stále ještě platby v hotovosti. Zástupci maloobchodu se sice nestaví k úmyslu České národní banky na stažení desetníků a dvacetníků negativně, ale svůj souhlas podmiňují řádným právním a daňovým ošetřením této problematiky.
