Jaderné elektrárny v Česku mají jeden nezanedbatelný nedostatek. Je neúnosné, aby nebylo prakticky vůbec využíváno odpadní teplo elektrárny, jehož objem je přitom v přepočtu na energii třikrát větší než produkce elektřiny. Spolu s dalšími experty se budu zasazovat o to, aby se akciová společnost ČEZ začala využitím tepla ze svých jaderných elektráren intenzivně zabývat. Z celkové produkce odpadního tepla 6000 MW v temelínské jaderné elektrárně je využito pouhých 12 MW na vytápění blízkého Týna nad Vltavou. Vzhledem k tomu, že běžně platí, že 50 MW stačí zásobovat teplem 25 tisíc lidí, pak to, co dnes jaderka pouští zbůhdarma do ovzduší, by stačilo k vytápění jednoho středně velkého města. Prvním krokem by v obou tuzemských atomových elektrárnách v Dukovanech a Temelíně mohly být například pilotní projekty na sušení biomasy či chov ryb nebo pěstování řas, celoroční provoz skleníků, případně jiné. Dnes by se možná s ohledem na růst cen tepla a zlepšování kvality izolačních materiálů i vyplatilo vést teplovody na delší vzdálenosti, než je obvyklé. Jsem přesvědčen, že by takové projekty, které vedou k úspoře energie, měly být v době, kdy rostou ceny energie, klesají světové zásoby paliv a probíhá intenzivní diskuze o energetické bezpečnosti, prioritou.