Po více než 50 letech od prvního přistání na Měsíci plánují Američané novou misi obřích rozměrů. Nese název Artemis a nemá být jen dalším důkazem vědeckého pokroku, ale především prostředkem k mimoplanetární kolonizaci. A právě díky tomu může přinést nové možnosti i firmám, kterým začíná být Země malá.
Už nyní NASA spolupracuje s firmou SpaceX miliardáře Elona Muska, kromě ní ale navázala úzké vazby s mnohými dalšími, včetně společností Nokia, General Motors nebo Blue Origin. Od plánů se tak rychle posouvá k samotné realizaci, což potvrzuje i profesor Brendan Rousseau z Harvard Business School.
„Už nejsme v teoretické rovině, ale dostáváme se do praxe, k něčemu, co se skutečně děje,“ řekl pro server Business Insider a dodal, že současným cílem NASA je dosáhnout na Měsíci toho, co se ještě nepodařilo. Zatímco v 60. a 70. letech si lidé chtěli dokázat, že se na přirozenou družici Země dokážou v první řadě vůbec dostat, dnes tam hodlají žít, pracovat a budovat civilizaci.
Zastávka na cestě do dalekého vesmíru
Zpočátku budou jednotlivé mise nejspíš omezeny na několik týdnů nebo měsíců. Časem by se ale Měsíc mohl stát jakousi přestupní stanicí při cestě na Mars a ještě dál. Vize NASA počítá s tím, že zde vznikne lidská a robotická základna, která potřebuje nejrůznější vybavení. Chybět by neměly elektronické přístroje ani internetový a mobilní signál. Stejně tak bude nutné vyřešit dopravu nebo zásobování.
„I ve vesmíru se chceme věnovat komerčním aktivitám, rutinnímu životu a práci,“ vysvětlil Steve Creech, který projekt Artemis administrativně řídí a společně s dalšími kolegy z NASA si uvědomuje, jaké příležitosti pro rozvoj komerčního sektoru jsou s tím spojené.
Od výzkumů k infrastruktuře a logistice
Mezi největší lákadla na Měsíci patří podle Creeche tamní přírodní zdroje. Jedním z nich je přímo měsíční prach, který najde využití v energetice, konkrétně ve fúzních reaktorech, kde vytváří čistou energii. Hodit se tedy bude i na Zemi, stejně jako vzácné nerosty pro výrobu elektronických součástek. Nejvíce si ale NASA slibuje od zdrojů vody, jež se na Měsíci nacházejí a mohly by do budoucna sloužit jako základ paliva do vesmírných raket.
Těžbu každopádně není možné provádět bez kvalitní infrastruktury a tím vzniká příležitost pro vývoj robotických přistávacích modulů, které fungují bez posádky a dodávají na Měsíc produkty a služby ze Země. Kromě nich bude na povrch jediné přirozené družice naší planety potřeba dostat i elektrické lunární rovery – třeba zrovna takové, jež vznikají ve spolupráci s General Motors, či zmíněné energetické sítě a internetové připojení. To má pro změnu zajistit finská Nokia, přičemž realitou by se to mělo stát již v roce 2024. Internet bude zatím dostupný ve verzi 4G a NASA za něj zaplatí 14 milionů dolarů.
Nejlukrativnějším byznysem pak zůstává vývoj vesmírných raket spojovaných zejména s Muskovou SpaceX. I ta má ale zatím své rezervy a není pro NASA jediným dodavatelem. Důležitý kontrakt v hodnotě 3,4 miliardy dolarů (přes 75 miliard korun) nyní americká vesmírná agentura podepsala rovněž s firmou Blue Origin Jeffa Bezose, která má podobné zaměření.
Nikdo nechce být poslední
Nový vesmírný závod má mimo výše zmíněné přinejmenším ještě jednu další rovinu, a tou jsou politické tlaky. Spojené státy zatím v kosmickém prostoru nad Čínou dominují, a to jak počtem satelitů, tak i rozpočtem. Nechtějí ale nic ponechat náhodě, a proto se snaží na Měsíc znovu dostat co nejdříve.
„Je to fakt – jsme ve vesmírném závodě,“ řekl v lednu pro web Politico současný administrátor NASA Bill Nelson. I proto podle něj Američané raději hlídají, aby se Číňané na Měsíc nedostali pod záminkou vědeckého výzkumu dříve než oni a následně nevydávali toto území za své.
