Pamatujete, jak si „všichni“ během pandemie stěžovali na utlumení cestovního ruchu? Zdá se, že pro Řecko jsou tyto doby dávno pryč. Turistů má momentálně naopak tolik, že se po vzoru italských Benátek pravděpodobně uchýlí ke strategickému opatření a v okolí nejoblíbenějších ostrovů omezí plavbu, respektive kotvení výletních lodí.
„Myslím, že to uděláme příští rok,“ řekl premiér Kyriakos Mitsotakis v rozhovoru pro zpravodajskou agenturu Bloomberg. V rámci nových pravidel by prý mohl být omezen celkový počet kotvišť na turisticky oblíbených ostrovech nebo by se dalo zavést „výběrové řízení“ pro vstup do konkrétních oblastí.
Ostatně, Řecko by nebylo první zemí, která obdobný zásah učinila. Například ve zmíněné Itálii musí nyní turisté starší 14 let, kteří v Benátkách nehodlají strávit noc, zaplatit vstupné ve výši pěti eur. Ještě předtím – v roce 2021 – zakázaly tamní úřady velkým výletním lodím vplout do kanálu, jenž vede do historického centra. Reagovaly tak na poškození oblasti způsobené nadměrnou turistikou.
Rekordy v návštěvnosti i útratách
Pro Řecko představuje cestovní ruch zhruba čtvrtinu ekonomického výkonu. „Nájezdům“ turistů čelí země od konce pandemie, kdy začala překonávat rekordy jak v návštěvnosti, tak útratách zahraničních návštěvníků. Jen v loňském roce Řecko navštívilo 32,7 milionu z nich, což je oproti roku 2022 téměř pětinový nárůst.
S enormním zájmem zahraničních návštěvníků se země potýká i letos – během prvního čtvrtletí byl zaznamenán jejich téměř 25procentní nárůst. A pokud jde přímo o výletní plavby, ty ve srovnání s rokem 2022 loni přinesly dvojnásobné tržby ve výši 847,4 milionu eur (skoro 21 miliard korun).
Nával si Santorini nemůže dovolit
Rozhodnutí premiéra vyvolává otázky týkající se toho, jaké profity (a zda vůbec nějaké) obří výletní lodě zemi vlastně přinášejí a zda tyto potenciální výhody převažují nad negativním dopadem, jaké mají na životní prostředí. V souvislosti s plánovaným omezením upozornil Mitsotakis na přetížení nejoblíbenějších lokalit, typicky třeba turisty oblíbeného ostrova Santorini. Premiér rovněž vyjádřil pochyby ohledně toho, jak vysoký počet lodí kotvících na ostrově ve skutečnosti přispívá k ekonomice cestovního ruchu. Návštěvníky ostrova by totiž vysoký počet plavidel mohl spíše odradit.
„Lidé utrácejí za pobyt na Santorini spoustu peněz a nechtějí, aby byl ostrov zaplaven. Navíc si to ostrov nemůže dovolit ani z hlediska bezpečnosti,“ vysvětlil Mitsotakis.
Že jeho obavy nejsou zbytečné, koneckonců dokazuje fakt, na základě něhož byl loni Santorini známý svou sopečnou krajinou a fotogenickým prostředím nejoblíbenější destinace výletních lodí v celém Řecku. Těch do zmíněné lokace připlulo na osm set, přičemž sem přivezly skoro 1,3 milionu návštěvníků, což je téměř o 17 procent více než předloni. Pro srovnání, na ostrově aktuálně žije zhruba jen 15 tisíc stálých obyvatel.
Zátěž v důsledku hojného turismu ale pociťují i další řecké ostrovy. Například na Mykonos v roce 2023 připlulo hned 749 lodí, což je po zmíněném Santorini druhý největší počet. A o rostoucí popularitě pak hovoří i statistiky. Podle těch na ostrov dorazilo o 23 procent výletních plavidel více než v roce 2022. „Santorini je nejcitlivější, Mykonos bude druhý. Ačkoli se mnoho řeckých ostrovů napíná pod tíhou své popularity, právě tyto ,jednoznačně trpí‘,“ uzavřel premiér.
