Jsou turistické destinace, o nichž se říká, že je jednou za život musíte vidět. Když se tím začnou řídit i Číňané, je to ve světových turistických centrech setsakra hodně vidět. U vedlejšího stolu si manželé s asi čtyřletým chlapečkem pokoušejí objednat večeři. Hlava rodiny luští jídelní lístek na ručním papíře, bez instruktážních fotek, pak několikrát mění v takové té asijsky lámané angličtině objednávku, ale číšník je profesionálně trpělivý. Nakonec jsou všichni spokojení, i ten malý kluk jednou rukou spořádá spaghetti vongole, zatímco druhou mastí nějakou hru na mobilu; obojí neuvěřitelně šikovně. Co by ne, když nudle jsou prý starý čínský vynález.
Mezitím z vlaku vystupuje další menší skupinka (asi tak dvou set) turistů a vydávají se prozkoumat Manarolo, nejpůvabnější a nejfotografovanější místo na pobřeží italské Ligurie s domy v pastelových odstínech nalepených v strmých svazích nad mořem. Babylon na Cinque Terre v plném proudu, a to hlavní sezona ani zdaleka nezačala.
Projekce moci
Číňané berou turisticky atraktivní místa téhle planety, typicky ta zapsaná na seznamu kulturního dědictví UNESCO, již pár let útokem. Zrovna v místech, která nejsou stavěná na masovou organizovanou turistiku - což v případě městeček v Cinque Terre platí ještě mnohem víc než v Českém Krumlově -, jsou vagony a autobusy plné Číňanů nedílnou součástí „celkového zážitku“. Snad když slaví svůj lunární Nový rok, to by na ně člověk nemusel narazit, ale jinak jsou všude. Jak si tak na vhodných i nevhodných místech dělají selfíčka a spolehlivě ucpávají titěrné uličky, přispívají k projektování čínské „soft-power“ víc než všechny kanceláře Konfuciových center (čínských kulturních středisek) a projevy Si Ťin-pchinga dohromady.
A to není všem dnům ani zdaleka konec, i když Číňané už teď na výjezdech do zahraničí utrácejí dvakrát tolik než Američané, kteří jsou světovou jedničkou na příjezdech („incomingu“) a mají pohodlné aktivní saldo v cestovním ruchu. Čína je sice incomingová čtyřka, ale saldo je negativní v řádu dvou set miliard dolarů. Pokud věříte předpovědím Světové organizace pro cestovní ruch (UNWTO), bude turistika dál expandovat a většina přírůstku trhu (z jedné miliardy příjezdů v roce 2012 na 1,8 miliardy v roce 2030) připadne na cestovatele z rozvíjejících se ekonomik. Pro srovnání: V roce 1950 bylo celosvětově příjezdů asi 25 milionů. Čína sice nebude nejlidnatější země, ale oproti Indii bude mít mnohem širší střední třídu s takovým ročním příjmem, který umožňuje výjezdy do ciziny. V roce 2021 by do zahraničí mělo vyjet přes dvě stě milionů Číňanů.
Číňan na výletě
Turisty ze skupinových zájezdů z Čínské lidové republiky, zejména ve věku nad 40 let a „z provincií“, lze na první pohled snadno rozlišit od blahobytně vyhlížejících sofistikovaných Číňanů z „měst prvního pásma“, kteří jsou jazykově lépe vybaveni a troufají si cestovat na vlastní pěst a vše vyřizovat po internetu. Těch je asi pětina, „Maovy zástupy“ s čínským průvodcem představují asi 35 procent, zbytek je někde mezi tím a nakoupil si zájezd z katalogu.
Digitální Klondike: Praha řeší, jak zkrotit Airbnb
První zahraniční destinací bývají nedaleké Japonsko a Jižní Korea, oblíbené jsou zbloudilé čínské ovečky v podobě Hongkongu, Macaa a Tchaj-wanu, pak teprve další asijské země v čele s Thajskem. Z opravdových „zámořských“ destinací je nejoblíbenější Evropa, kde má svoje místečko v první desítce oblíbených destinací i Česká republika, a obhlédnout je třeba také Spojené státy. Obchodníci všech zemí vesměs nacházejí v „kontinentálních Číňanech“ zalíbení především pro jejich nákupní horlivost, podle specializovaných průzkumů China Luxury Advisors z loňského roku nakoupí zboží v průměru za 1282 dolarů, oblíbené jsou módní hadříky včetně dámských kabelek, následované značkovými voňavkami. Mezi čínskými burany a prvopásmovými měšťany nejsou, pokud jde o nákupní preference a průměrnou útratu, podle již zmíněného průzkumu zásadní rozdíly.
Mladší a sofistikovanější samozřejmě touží po zážitcích a poznávání cizí kultury včetně gastronomie (mají velmi rádi pivo), suverénně nejdůležitějším faktorem při výběru destinace je však pocit bezpečí, což Česku nahrává.
A to je teprve začátek - jak poroste počet přímých letů z Číny a s ním povědomí o Česku, Hradčany a Krumlov si zahrají v pár tamních seriálech, počet čínských turistů u nás určitě poroste. Už teď jsou po Američanech nejpočetnější mimoevropskou skupinou před Jihokorejci. Agentura CzechTourism, která vidí v asijských turistech silný růstový příběh, se snaží lákat k návštěvě i spoluprací s tamními blogery a influencery, kteří ovlivňují názory na to, co je žádoucí a hezké, a mají prý obrovskou sledovanost i u starších věkových skupin. Byli jsme varováni předem.
Dále čtěte:
Minipivovary: Česko má novou turistickou atrakci
