České potraviny jsou kvalitní, tvrdí ministr zemědělství
JAROSLAV PALAS (50),
rodák z Bruntálu, politik, člen sociální demokracie a nový ministr zemědělství. Za svůj hlavní cíl označuje dosáhnout rovnoprávného postavení českého zemědělství v Evropské unii.
Absolvoval Vysokou školu zemědělskou v Plovdivu v Bulharsku. Později pracoval v různých funkcích ve státních statcích. Byl členem komunistické strany, na počátku devadesátých let neúspěšně usiloval o její reformu. V minulém funkčním období vedl zemědělský výbor sněmovny.
Je ženatý, manželka je zubní lékařka a syn studuje stomatologii. Má rád sport, aktivně provozoval atletiku.
EURO: Pokud vyjde optimistický scénář, vstoupí Česká republika za dva roky do Evropské unie. Za další dva roky by měl vypršet mandát současné vlády. Co všechno se změní v českém zemědělství za ty čtyři roky?
PALAS: Předně se musí vyjednat a nastavit takový režim a takové podmínky, aby české zemědělství bylo prvním dnem po vstupu do Evropské unie konkurenceschopné. Myslím, že tu je dobrý základ. Máme určité výhody, především to, že zemědělské celky jsou zde ve srovnání s jinými zeměmi větší, máme slušný odborný potenciál lidí, kteří pracují v zemědělství, a řadu dalších předností. Já se toho procesu nebojím. Jsme připraveni vyjednávání zvládnout.
EURO: Zůstanou ony větší zemědělské celky zachovány?
PALAS: Celosvětovým trendem je, že ubývá četnost farem na úkor zvětšování jejích rozměrů. Tento trend je patrný i v Evropě, byť v současné době průměrná výměra farem v Evropské unii dosahuje zhruba jen šestnácti hektarů. Myslím, že by bylo chybou, kdyby došlo k nějaké atomizaci našich zemědělských podniků. To říkám i v souvislosti s deklarovanou vizí Evropské komise, která navrhla paušální platby pro jednu farmu ve výši maximálně 300 tisíc eur.
EURO: Takže si myslíte, že se tato reforma evropského komisaře Franze Fischlera, která počítá spíše s podporou menších celků, neprosadí?
PALAS: To, co deklarovala Evropská komise, považuji za první zásadnější krok k hlubší reformě společné zemědělské politiky unie. My tento proces sledujeme, studujeme. Sledujeme jak reakce členských zemí, tak států, které se na vstup do unie chystají. Jako klad vidíme to, že návrh reformy je orientován na kvalitu a bezpečnost potravin, i to, že podpora zemědělců se má oddělit od stimulace množství produkce. Za nevýhodu pokládáme právě to, že paušál 300 tisíc eur na jednu farmu by postihl naše větší zemědělské podniky, kterých je více než padesát procent. U větších podniků by se tak mohla projevit tendence k atomizaci. To by byla škoda, protože jsou schopné podnikat efektivněji, zaměstnávat na jednotku plochy méně lidí a nakupovat dokonalejší techniku.
EURO: Bude v Česku za čtyři roky více intenzivního zemědělství zaměřeného na produkci, nebo se pozornost přesune do oblasti obnovy venkova, ekologického zemědělství a podobně?
PALAS: To ovlivní podmínky, ve kterých se české zemědělství bude nacházet. Šedesát procent podniků hospodaří v horších klimatických a půdních podmínkách. To znamená, že lze očekávat určitou diferenciaci hospodaření. V některých oblastech se bude hospodařit intenzivně, oblastem s horšími podmínkami by měly pomoci spíše prostředky ze strukturálních fondů.
EURO: Z toho tedy vyplývá určitý posun k méně intenzivnímu hospodaření.
PALAS: Takto je to nastaveno v Evropské unii a tak se to odrazí i ve vztahu k našemu zemědělství. Chci ale zdůraznit, že to nutně nemusí vést ke snížení příjmové hladiny zemědělců.
EURO: Bude za čtyři roky více, či méně zásahů do tržního mechanismu? Teď mám na mysli subvence, garance, výkupy, cla a tak dále.
PALAS: Některé bariéry zmizí. Podmínky našich zemědělců by se měly srovnat s podmínkami v unii. To znamená, že pro naše zemědělce se otevře trh s 370 miliony obyvatel. Přístup na tento trh bude jednoznačným pozitivem.
EURO: Jak to vidíte ve vztahu k nečlenským zemím Evropské unie? Nemůže dojít ke zcela opačnému trendu?
PALAS: Očekávám, že nečlenské země budou v podobné pozici vůči unii, v jaké jsou vůči ní dnes. Určité bariéry tedy budou. Samozřejmě že se změní situace pro ty, kteří vstoupí do Evropské unie.
EURO: Ještě poslední otázka k tomu, jak bude české zemědělství vypadat za čtyři roky: Bude na ně vydáváno více, či méně peněz z rozpočtu?
PALAS: Hranici vidím v roce 2006, kdy se bude formovat nový rozpočet Evropské unie. Nutně musí dojít k tomu, že se bude postupně snižovat výše prostředků, jež čerpají členské státy unie, a to právě na úkor jejího rozšíření. Předpokládám, že nové členské státy budou naopak dostávat v postupném náběhu více prostředků na různé účely. Tyto dvě tendence se někde potkají, čímž se podmínky srovnají. Výdaje na zemědělství a venkovský prostor dnes tvoří značnou část rozpočtu unie. Tento poměr je velice složité zvyšovat.
EURO: Objevuje se však také názor, že by část plateb, jež se dnes čerpají z evropského měšce, mohla jít z národních rozpočtů. Bude tedy za čtyři roky tlak zemědělství na český rozpočet vyšší, nebo nižší?
PALAS: Tendence směrovat zemědělské platby k národním rozpočtům se v minulosti objevovaly v některých členských státech, zvláště v těch bohatších. Ale to by šlo proti duchu Evropské unie. Samozřejmě že určité možnosti dofinancování z národního rozpočtu existují. Bylo by ale netaktické, kdybychom teď, v době, kdy vyjednáváme o kvótách, přímých platbách a strukturálních fondech, prohlašovali, že to, co nedostaneme, dofinancujeme z vlastních zdrojů.
EURO: Považujete za reálné, že by Evropská unie nakonec mohla přijít s příznivějším návrhem, pokud jde o přímé platby, než byl původní návrh Evropské komise? Některé členské země unie odmítají i tento návrh a tvrdí, že by přímé platby pro nové členy neměly být vůbec žádné.
PALAS: Evropská unie je postavena na principu solidarity. Je to společná zemědělská politika. Myslím, že tady nemůže být dvojkolejnost. Nelze v tuto chvíli říci, co je optimální z pohledu přímých plateb. Musíme brát sumu prostředků pro zemědělství v celkovém komplexu. Hodláme zabezpečit prosperitu našeho agrárního sektoru. Pro nás je samozřejmě cílem získat co nejvíce přímých plateb. Podstatné ale je, že chceme usilovat o to, aby náběhová křivka byla co nejkratší a byla ukončena v roce 2006, nikoliv až v roce 2013.
EURO: Co soudíte o názoru, že když Evropská komise schválila Fischlerův návrh reformy, nabourala společné zájmy kandidátských států? Tím, že tento návrh podporuje spíše menší farmy, se zdá být vstřícnější třeba vůči Polsku než vůči Česku.
PALAS: V této fázi jednotlivé státy – ať už členské či kandidátské – návrh zkoumají. Pro jedny je výhodné to, pro druhé něco jiného. Nemyslím si, že by tento návrh rozděloval státy, třeba nás a Polsko. Samozřejmě že každá země má svá specifika, každý si v procesu vyjednávání hájí to své.
EURO: Najdeme v Evropské unii nějakého spojence, pokud jde o naši představu reformy zemědělské politiky? Mluví se třeba o tom, že nováčci v unii by mohli mít zájem o zachování přímých plateb, a tudíž se stanou spojenci Francie.
PALAS: Zatím se nedá říci, kdo by mohl být naším spojencem. Naše zemědělství je jiné než francouzské, především svým rozměrem, jsme malá země. Navíc z pohledu struktury a velikosti farem se spíše podobá americkému, přestože jsme přijali evropský model multifunkčního zemědělství. Měli bychom hledat takové cesty, které by byly optimální pro celou unii. Bude nám stačit, když se prosadí rovnoprávné podmínky pro všechny.
EURO: Současná vládní koalice reprezentuje politický proud, který vidí ve vstupu do Evropské unie hodně výhod. Kolem zemědělství je hodně sporných bodů, zemědělci však tvoří malou část obyvatelstva. Připouštíte možnost, že jejich zájmy nakonec nebudou rozhodující?
PALAS: V zemědělství pracuje 3,5 procenta práceschopného obyvatelstva. Ale je ho třeba vnímat i v jiném kontextu. Zemědělství a lesnictví se stará o 80 procent území této republiky, zajišťuje nejen výrobu potravin, ale má také krajinotvorné funkce. Kromě toho každý pátý občan této republiky vlastní zemědělský majetek, což jsou zhruba dva miliony lidí, byť všichni v zemědělství nepodnikají. V období transformace tento majetek doznal určité újmy, ztratil na své hodnotě. Kdyby občané, majitelé zemědělského majetku, měli pocit, že by vstup do unie mohl jejich majetku přinést další újmy, byla by to chyba. I proto jsme povinni vyjednat co nejlepší podmínky pro zemědělství, aby i tento majetek byl postupně zhodnocován.
EURO: Na rozdíl od Evropské unie ale v Česku veřejnost zřejmě příliš nevnímá, že zemědělci plní také něco jiného, než že se jen starají o svou produkci.
PALAS: To je chyba v komunikaci s veřejností, s našimi občany. Do budoucna bude muset být tento vysvětlovací proces důslednější a intenzivnější, a to nejen z tohoto pohledu, ale i z pohledu konzumace českých potravin. Je třeba vysvětlovat, že české potraviny jsou kvalitní a bezpečné.
EURO: O něco podobného se snažily předchozí vlády v oblasti průmyslových výrobků. Myslíte si, že to skutečně zabralo?
PALAS: To se nedá srovnávat. Řada států unie vytvořila instituci, kterou bych volně nazval marketingovým fondem. Z prodeje zemědělských výrobků, z každého kila či litru, se odvádí určitá část do tohoto fondu, jenž slouží propagaci výrobků té dané země. Není to náš výmysl.
EURO: Budete občany přesvědčovat také o potřebě ekologického zemědělství?
PALAS: U nás má ekologické zemědělství podmínky pro rozvoj, je na ně pamatováno v rámci dotačních pravidel. Řekl bych, že podíl ekologického zemědělství na celkové zemědělské výrobě je vyšší než průměr v Evropské unii. Ekologické zemědělství má své místo v zemědělské výrobě a občan má právo si vybrat z celé škály potravin. Samozřejmě že ekologické potraviny vždy budou o něco dražší. Nicméně měly by na trhu být.
EURO: O vašem předchůdci Janu Fenclovi se říká, že dokázal využít každé situace, ať už to bylo sucho či cokoliv jiného, aby prosadil nějaké peníze z rozpočtu pro zemědělce. Jaký je váš názor?
PALAS: S uvolněním finančních prostředků, ať už na sucho nebo na oddlužení sektoru, musí vyslovit souhlas parlament. Takže to vlastně bylo společné dílo parlamentu a ministerstva zemědělství. Součástí usnesení o uvolnění prostředků na sucho v zemědělském výboru bylo i to, že se přehodnotí cena privatizovaného majetku po státních statcích či že se budou řešit úvěry na trvale se obracející zásoby. Výsledného efektu jsme tedy dosáhli tím, že jsme udělali kroky ze dvou stran. V parlamentu bylo třeba přesvědčit celé politické spektrum, což se podařilo. Jinak souhlasím s tím, že můj předchůdce dokázal vytvořit správný tlak na správném místě, aby prostředky získal.
EURO: Byl váš předchůdce silný ve vztahu k ministerstvu financí?
PALAS: To se nedá takto říci. Ta kapitola rozpočtu se odvíjí především od toho, jak se rýsují státní příjmy. Samozřejmě také záleží na tom, jak je vnímáno zemědělství – jestli jako nutné zlo nebo strategické odvětví, které zajišťuje bezpečnostní práh v potravinách a také ráz krajiny.
EURO: Pokud jde o návrh Agrární banky, který byl vypracováván ještě za ministra Fencla, převezmete ho?
PALAS: Musíme o tom vést jednání s ministerstvem financí. Myslím, že je žádoucí vytvořit instituci, která by poskytla dlouhé a levné peníze na nákup zemědělské půdy. Byla by to jakási obdoba hypoteční banky, jež by vznikla transformací Podpůrného garančního rolnického a lesnického fondu. Jedním ze segmentů činnosti tohoto fondu – a nechci teď té instituci dávat jméno – by bylo poskytování hypotečních úvěrů, další činnosti fondu by však zůstaly zachovány. Transformace předpokládá nejen změnu struktury, ale také získání bankovní licence.
EURO: Do jaké míry by státní podporu zemědělství mohla nahradit vlastní iniciativa zemědělců? Jakou roli přisuzujete třeba odbytovým družstvům zemědělců?
PALAS: Stát zasahuje do regulace trhu prostřednictvím Státního zemědělského a intervenčního fondu, ale má i další mechanismy, jak zabránit některým negativním vlivům na trhu. Nicméně odbytová družstva pokládáme za přirozený prvek, kterým lze ovlivnit cenovou hladinu. Počítáme i s podporou na jejich rozvoj. Musím s politováním říci, že ne všechny tyto prostředky byly za poslední tři roky využity. Odbytová družstva ale vnímáme jako dobrovolnou záležitost zemědělců, kterou podporujeme.
EURO: Máte zálibu v myslivosti a prosazoval jste zákon, který údajně hájil zájmy myslivců na úkor vlastníků pozemků. Cítíte se být obhájcem myslivců?
PALAS: Ve volebním programu sociální demokracie se hlásíme k podpoře občanských sdružení. Máme-li hovořit o tom, že respektujeme občanskou společnost, je nutné dodat, že základem občanské společnosti jsou mimo jiné i tato sdružení. Nedovedu si představit život na venkově bez vesnických hasičů, myslivců a rybářů. Byl jsem jedním ze sedmnácti předkladatelů onoho zákona a je pravda, že jsem vystupoval aktivně. Nešlo o to, že by myslivci měli být zvýhodněni na úkor vlastníků půdy. Cílem bylo vytvořit zákon, jenž by byl kompromisem mezi všemi zainteresovanými, tedy lesníky, myslivci, vlastníky půdy a dalšími. Myslím, že se to celkem podařilo.
EURO: Na závěr trochu hypotetickou otázku: Ve Velké Británii se už dlouho diskutuje o tom, zda zakázat hon na lišku. Na čí stranu byste se postavil v tomto sporu vy?
PALAS: Jestli na stranu lišek, nebo na stranu smečky psů a lovců? Tento způsob honů v Anglii má určitou tradici, nicméně řada věcí se přežívá. Myslím, že se postupně přežívá i toto. Navíc právě zmíněný způsob lovu byl vždy výsadou určité vrstvy. To nelze srovnávat s tradiční českou myslivostí. Česká myslivost je o péči o zvěř a samozřejmě také o lovu. To hlavní ale spočívá v tom, že se myslivecká sdružení starají o zvěř a o přírodu.
