Z kulinářského světa přicházejí podivné zprávy. Zatímco pražské restaurace se potí, aby dosáhly úrovně odpovídající mezinárodním standardům a vysloužily si další Michelinovu hvězdičku, západní Evropa pomalu začíná zabředávat v mizerné kvalitě, lživé reklamě a flákačském přístupu. Hlavní fast foody ve Velké Británii stále propagují ve svých outletech (říkejte si jim restaurace, jestli na tom trváte) „fresh food“, třebaže velká část jejich masových (hlavně kuřecích) dodávek přichází zmražená z dalekého zámoří.
Naštěstí jim britská žurnalistika začíná jít po krku. Sendvičový řetězec Pret-a-Manger, který se dlouhá léta chlubí čerstvou přípravou, v investigativní reportáži Sunday Telegraphu uznal, že všechno jeho kuřecí je z Brazílie, a proto se rozhodl prodávat své výrobky s nálepkou „fresh food“ a změnil ji na „good food“. Subway, jehož z dálky viditelným heslem je „Eat Fresh“, vysvětlil, že inzerovaná čerstvost neznamená nutně všechny čerstvé ingredience, nýbrž čerstvou přípravu před podáváním zákazníkovi. A přiznal, že jeho kuřecí je z Thajska, Brazílie, Uruguaye, Agentiny a Chile, no a co. KFC z podobných zemí bere 41 procent surovin, McDonald’s sice neuvedl přesnou číslici, ale přiznal mimo jiné Brazílii a Thajsko, s vysvětlením, že Británie prostě nemá dost kuřat na pokrytí jeho poptávky čtrnácti milionů kusů ročně ve dvanácti stech outletech.
Sunday Telegraph proto rozjel kampaň zvanou „Honest Food“, která žádá poctivé označování původu všech potravin, aby každý zákazník věděl, co se mu nabízí, a podle toho mohl informovaně rozhodovat, co bude jíst.
Ale čert vezmi fast foody, do žumpy už padá i světoznámý michelinský maestro a hulvátská TV star Gordon Ramsey. U toho zase deník The Sun vyšťoural (a nafotografoval), jak si jeho restaurace, bistra a gastro puby (puby podávající teplé jídlo) některá jídla nechávají dovážet hotová z jeho „továrny“ v ušmudlané čtvrti v jižním Londýně přes celé město ve Fordu Transit a na místě je už jen ohřívají. V Ramseyho továrně desítky řadových kuchařů 24 hodin denně připravují „všechno, co se musí dlouho vařit, dusit nebo dělat v omáčkách“, přiznal jeden z takových kuchařů reportérovi vydávajícímu se za zákazníka. Jmenovitě třeba: cocq au vin, paštiky, terriny, rillety, hovězí na víně, náplně do masových pies, dezerty. Zákazníky pak manažeři restaurací samozřejmě ujišťují, že všechno dělají jejich vlastní kuchaři na místě. Do několika dnů po otištění zprávy Sunu se proslýchalo, že Ramsey prodává svoje ferrari.
Jenže čert vezmi i celou Anglii. Ještě větší ostudu si udělala Paříž, kde televizní stanice Canal+ odhalila průmyslovou výrobu jídel dodávaných do neuvěřitelného počtu restaurací, předbalených, na místě ohřívaných v mikrovlnkách a ostřikovaných dochucovacími spreji. Sedm set tun mražené zeleniny denně dodávají pařížským restauracím mrazírny Bonduelle na okraji Paříže. To jsou jen ty největší a nejznámější, je jich tam víc. Jen tři procenta francouzských restaurací prý dosahují mistrovského kulinářského standardu „maître restaurateur“, který vyžaduje, aby nejméně 60 procent jídelníčku bylo připravováno na místě z původních čerstvých ingrediencí.
Brrrrr. Že by Západ začínal podléhat i degeneraci gastronomické a centrum kulinárních umění se přesouvalo k nám? No, raději se ještě po zádech neplácejme. Ale buďme alespoň k těm opravdu snaživým českým kuchařům shovívavější, zvlášť když mají mnohem omezenější přístup ke kvalitním čerstvým surovinám než jejich západní kolegové s trhy na každém rohu.
A povzbuďme se další zprávou o léčebných účincích čerstvých zelenin, tentokrát cibule. U té přišlo pár amerických léčitelů na to, že by mohla být účinnou medicínou proti prasečí chřipce. A vlastně jakémukoli virovému onemocnění. V historických lékařských análech našli zprávu z roku 1919 zaznamenávající údiv lékaře nad jednou domácností, která přežila chřipku uprostřed vesnice, kde na ni pomřeli všichni sousedé. To bylo během epidemie proslulé španělské chřipky, která ve světě během dvou let sklátila padesát milionů lidí. Zázračným lékem této domácnosti bylo několik rozkrojených oloupaných cibulí rozložených nepřetržitě ve všech místnostech na stole. Jejich biochemickým rozborem pak lékaři zjistili koncentrovaný obsah všelijakých virů a bakterií. Usoudili z toho, že je cibule vysála ze vzduchu, čímž domácnost před nákazou ochránila.
Pověra typu česnek proti upírům? Možná. Ale i kdyby se to vědecky vyvrátilo, vzhledem k tomu, že jediným vedlejším účinkem oloupané cibule je trocha slzení, rozkrojená cibule v místnosti nemůže mít jiné zdravotní následky než v lepším případě blahodárné, v nejhorším případě žádné. Což nás ale mimochodem taky varuje, abychom nepoužitou rozkrojenou nebo oloupanou cibuli nenechávali dlouho na vzduchu, a dokonce ani v ledničce, chceme-li ji později použít k jídlu. Musíme ji tepelně zpracovat co nejdříve po oloupání. Vařená, dušená a smažená cibule už viry nechytá.
Popisek:
Čím je česnek proti upírům, tím je údajně cibule proti prasečí chřipce
