Pořádně ostrá muzika se momentálně hraje i kolem největší transakce desetiletí v tuzemském bankovním sektoru.
A jde také o trochu víc miliard. Spojení Monety Money Bank s Air Bank a Home Creditem, připravené loni šéfem Monety a dlouholetým spolupracovníkem Petra Kellnera Tomášem Spurným, neprobíhá zrovna hladce. Podrobně o tom píše Jirka Zatloukal. Kellner rád kupuje hodně levně, ale akcionáři Monety z Londýna a Wall Street umějí počítat víc než do tří, a tak transakce v navržené podobě neprošla a nyní je na stole nová verze, pro Kellnera podstatně dražší.
Obě strany ale mají zájem na tom, aby k nějaké dohodě došlo. Současní vlastníci zjevně chtějí svou banku zařadit mezi největší peněžní ústavy v zemi a Kellnerovi se významný podíl v tuzemské bance určitě hodí. Zvláště když po nějaké době zase roste jeho zájem o tuzemský byznys.
Je ale zjevné, že to bude on, kdo bude muset ustupovat a v nové velké Air Bank získá menší podíl, než si představoval. Velké věci v Česku však půjdou dělat i s menším dílem koláče.
Byznysu se tu daří a možná i proto jsme ušetřeni řádění přízraku, který budí ze sna veličiny, jako jsou Viktor Orbán, Robert Fico či Erdogan. Pozoruhodný zrod démona George Sorose, který straší v tomto koutě světa, popisuje barvitě Dan Deyl a nutno přiznat, že se přitom člověk dobře baví. Tedy než mu dojde, jak bravurně dokážou v dnešních časech komunikace ve zkratkách a symbolech špičkoví spin doktoři manipulovat s voliči a ovlivňovat demokratický proces udržování a předávání moci. U nás jsme na tom zatím poměrně dobře, na Sorose tu věříme ještě o něco méně než na homeopatika. Ale není všem dnům konec. Až jednou bude končit Andrej Babiš, možná přijde i Soros.
Jestli do té doby začneme stavět novou jadernou elektrárnu, je ve hvězdách. Babišova vláda se totiž k akcionářům ČEZ staví zatím trochu jako Kellner k podílníkům Monety. Ale možná do té doby bude i ta jaderná energetika vypadat jinak.
Nástup malých reaktorů, které dokážou výrazně snížit náklady na stavbu a cenu produkované elektřiny dostat pod úroveň konkurenčních zdrojů, popisuje David Tramba. Než ale budou první uživatelé stejně nadšení jako autoři těchto projektů, nepochybně to ještě chvíli potrvá.
Skutečnost, že žijeme v éře zmenšování, potvrzuje osud Airbusu A380. Jeho krátký život ve srovnání s konkurenčním „Jumbo Jetem“ Boeingem 747 připomíná Mirek Zámečník. A380, největší dopravní letoun všech dob, byl sázkou na to, že je na nebi tlačenice a lítá stále více lidí. Ale byznys prostě takto jednoduchý není.
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
