Zvláště aktivní jsou evidentně velké finanční skupiny. Přeje jim doba rekordně levných finančních zdrojů i vysoká nabídka aktiv po celé Evropě, jejíž finanční lídři jsou vleklou krizí eurozóny vyčerpáni a často předluženi. Proto jsou nuceni nabízet i hodně zajímavá aktiva. Jde přitom nejen o nemovitosti hojně nakupované již dříve, ale rovněž o celé firmy se značným ekonomickým potenciálem a významem.
To je případ třeba české dcery kdysi mocné španělské společnosti Telefónica, ale i připravovaný prodej podílu italského Enelu ve Slovenských elektrárnách. Čeští a v pražských vodách kroužící slovenští dravci cítí šanci na obchody svého života a nehodlají ji prošvihnout. A bylo by jistě dobře, kdyby se jim dařilo.
Po první desetiletce tohoto století, kdy byly jasně zvýhodňováni zahraniční investoři inkasující mohutné investiční pobídky, jejichž reálný efekt pro zaměstnanost byl mizivý a o přínosu nějakého významného know-how či příspěvku k pozvednutí přidané hodnoty tvořené v tuzemském průmyslu se až na čestné výjimky opravdu mluvit nedá, je u nás posílení domácího kapitálu opravdu žádoucí.
Upevnění pozice domácích kapitalistů pak je pro vývoj ekonomiky vzpruhou a nadějí, že přidaná hodnota bude zde nejen vytvářena díky našemu výzkumu a inovacím, ale bude zde i realizována v ziscích nevyvážených pomocí tzv. transferových cen do zemí mateřských společností. A to by časem mohlo pozitivně pocítit i ministerstvo financí.
Podle některých lidí z oboru Babišův fond již ovládá více než polovinu trhu reprodukční medicíny a ostatní čekají krušné časy
Nerozebíhají se však jen investice velkých a největších hráčů. Aktivní jsou i malé a střední firmy, což rovněž vzbuzuje naděje, že letošní dobré počasí v ekonomice by mohlo trvat déle i přes přešlapování a kolísání ekonomik našich obchodních partnerů v Evropě a přes prudké otřesy v Rusku. Domácí poptávka po investičním zboží a na to navázaný růst nabídky pracovních míst by v roli tahouna ekonomiky mohly celkem hladce načas vystřídat zahraniční obchod.
Babiš dělá děti
Investiční společnost Hartenberg Holding nepatří nepochybně se svými pěti miliardami investičního kapitálu mezi největší téma. Zato jde o miliardy z úspor českého ministra financí Andreje Babiše, s nimiž hospodaří zkušený finančník Jozef Janov. Tudíž aktivity Hartenbergu přitahují nemalou pozornost. Zvláště když jde o investice do oboru navázaného na státní peníze, přesněji na peníze zdravotních pojišťoven.
V končícím roce zahájil Hartenberg tažení na poli reprodukční medicíny a opravdu se mu mimořádně daří. Povedlo se mu postupně nakoupit společnosti Reprofit International, největší českou soukromou kliniku na léčbu neplodnosti, a obdobné zařízení GynCentrum. A především společnost Iscare I. V. F., a to i s jejími slovenskými pobočkami v Bratislavě a Martině. Celkový obrat reprodukčních klinik, které Harteberg drží pod svou dcerou Future Life, by se měl pohybovat kolem sedmi set milionů korun.
Podle některých lidí z oboru tak Babišův fond již ovládá více než polovinu trhu a ostatní čekají krušné časy. Mimo jiné ve strachu z ataku Babišových politiků na zdravotní pojišťovny. Podle informací týdeníku Euro proto zakladatelé dalších klinik chystají prodeje.
Hartenberg rovněž nakoupil další společnosti působící ve zdravotnickém oboru. Jde o Pleuran, který vyrábí a prodává potravinové doplňky pod značkou Imunoglukan, a nedávno dokončenou akvizici Prvního privátního chirurgického centra v Hradci Králové a společnosti Vidia-Diagnostika provozující zdravotní laboratoře.
Agrofert s výpomocí
Rozhodující firma Andreje Babiše, Agrofert, letos v akvizicích příliš aktivní nebyla. Soustředila se na řešení dlouhodobých vnitřních problémů se ztrátovostí některých svých společností, zejména z potravinářského sektoru. Zde je zaznamenatelným úspěchem zvrat v hospodaření německého pekárenského obra, společnosti Lieken, kterou Agrofert koupil již v roce 2013.
Na ostře sledovaném mediálním poli letos po loňské akvizici Mafry k žádnému zásadnímu akvizičnímu kroku nedošlo. Trh však velmi pozorně registroval, že Babišova hudební televizní stanice Óčko začala prodávat reklamní prostor prostřednictvím společnosti Media Club, která je stoprocentně vlastněna FTV Prima. Právě o této televizní společnosti se v souvislosti s nákupními choutkami Agrofertu v poslední době hovoří nejvíce.
Největší událostí roku v core businessu Agrofertu ale nepochybně je probíhající prodej společnosti Hamé. Tu koupil před šesti lety od původního majitele Leoše Novotného norský investiční fond Nordic Partners za 4,5 miliardy korun a nyní ji prodává ve výběrovém řízení. Do toho však nevstoupil samotný Agrofert, ale Babišův fond Hartenberg.
Důvod není úplně jasný, protože Hamé patří evidentně do portfolia Agrofertu. Spekuluje se o vysokém úvěrovém zatížení z minulých akvizic a o tom, že Agrofert tak jako tak má být cílovým vlastníkem. O Hamé se však babišovci musejí poprat s další norskou firmou Orkla, které patří v Česku Vitana, ale i s polským koncernem Argos a možná i jinými uchazeči. Podle dostupných zdrojů je však Hartenberg v současnosti favoritem.
J&T a tajemní Číňané
Titul nejzáhadnější byznys roku si zaslouží nejspíše dohoda mezi J&T Finance Group a CEFC China Energy uzavřená na říjnové cestě prezidenta Miloše Zemana do Číny. Neoficiální informace hovoří o úctyhodné částce téměř sedmi set milionů eur, které by Číňané měli v transakci investovat a ve finále získat podíl v J&T Bance. Takové navýšení kapitálu by bance dalo dodatečnou palebnou sílu v rozsahu více než dvou set miliard korun.
O cíli palby však nikdo z klíčových lidí skupiny nechce podávat žádné informace s odvoláním na dosud nedokončená jednání s partnery. Na trhu se však spekuluje, že ze zcela dominantní části má jít o přímé financování aktivit EPH, o nichž informujeme v jiné části článku.
Společnost CEFC se významně angažuje v energetice a figuruje i v žebříčku největších světových firem Fortune Global 500, kde se letos vyšvihla na 349. pozici. Různé zdroje uvádějí, že jde o pátou až šestou největší privátně vlastněnou firmu v Číně. CEFC působí v řadě odvětví od financí a energetiky přes investice do dopravní infrastruktury, lesnictví, development až po logistiku. Podle žebříčku FG 500 dosáhl její obrat 33,6 miliardy dolarů.
Jejími nejvýznamnějšími investicemi jsou akvizice v ropném a plynárenském průmyslu na Blízkém východě a ve Střední Asii. Nyní přes J&T míří do Evropy.
Akvizice v Německu, farmy v Česku
Realitnímu magnátovi Radovanu Vítkovi se letos dařilo. Vůbec poprvé se v březnu ocitl na dolarovém žebříčku miliardářů, který zveřejnila americká verze časopisu Forbes. Jeho majetek byl v globálním žebříčku odhadnut na 1,4 miliardy dolarů, zhruba 27 miliard korun. Až se bude pořadí zveřejňovat příští rok, za Vítkovým jménem bude s největší pravděpodobností o poznání vyšší číslo. Magnát skupoval reality na českém trhu, stavěl luxusní hotely ve švýcarských Alpách.
Navíc se v polovině roku jeho skupina CPI spojila s německou společností GSG (původně Orco Germany). Vítek v německé skupině ovládl většinový podíl. Transakce proběhla tak, že do ní český magnát vložil svých sto procent v CPI Group, za která dostal 2,5 miliardy akcií. Hodnota transakce dosáhla zhruba 35 miliard korun. Sjednocená skupina GSG s bilanční sumou přes 120 miliard korun a očekávaným letošním obratem 6,86 miliardy korun se dostala na třetí místo mezi středoevropskými realitními skupinami. Vítek ale nezůstal jen v realitním byznysu.
Titul nejzáhadnější byznys roku si zaslouží dohoda mezi J&T Finance Group a CEFC China Energy
Na sklonku roku se pustil i do biofarmaření, když si koupil společnost Spojené farmy. Pod uvedený subjekt patří více než dvacet biofarem na severu Čech, které obhospodařují přibližně dvacet tisíc hektarů. Vítek zaplatil za Spojené farmy 1,2 miliardy korun. Jediná „drobná“ nepříjemnost potkala Vítka počátkem října, kdy pražský městský soud potvrdil zamítnutí jeho žaloby na stát. Miliardář požadoval odškodnění 412 milionů korun kvůli zablokování svého majetku v souvislosti s pobytem ve vazbě v roce 2004, kdy byl obviněn z kuplířství.
EPH na nákupech
Investovat za současné situace do energetiky chce pořádnou odvahu, konstatoval počátkem roku jeden z bývalých manažerů energetického koncernu E. ON. Jak se ukazuje, ta nechybí šéfovi Energetického a průmyslového holdingu (EPH) Danielu Křetínskému a Patriku Tkáčovi, spoluvlastníkovi skupiny J&T. Zmínění miliardáři v polovině letošního roku společně se skupinou J&T koupili od PPF čtyřicetiprocentní podíl v EPH. Cenu transakce zúčastněné strany nezveřejnily, dle informací z trhu se pohybovala kolem třiceti miliard korun.
Křetínský a Tkáč budou kontrolovat každý po 37 procentech EPH, zbytek akcií bude v držení skupiny J&T. Před transakcí činilo rozložení sil 40 procent PPF, 40 procent J&T s Patrikem Tkáčem a 20 procent Křetínský.
Nedlouho poté Křetínský a spol. vyrazili na nákupy. Mimo jiné počátkem listopadu EPH oznámil, že získal velkou černouhelnou elektrárnu Eggborough na jihovýchodě od severoanglického města Leeds. Elektrárna Eggborough má instalovaný výkon dva tisíce megawattů, tedy tolik jako česká jaderná elektrárna Temelín.
Transakcí na britských ostrovech investiční apetit EPH ale ani zdaleka neskončil. Hovoří se o zájmu skupiny o uhelné elektrárny a doly, které v Německu vlastní švédská energetická skupina Vattenfall. Možnosti dalších akvizic v energetice pak EPH zkoumá na jihu Evropy. V tendru na prodej Slovenských elektráren soutěží s ČEZ.
Telekomunikace a mrakodrapy
Do doposud zcela neprobádaného byznysu se pustila skupina PPF nejbohatšího Čecha Petra Kellnera. Firma na začátku letošního roku koupila podíl 65,9 procenta O2 od španělské Telefóniky, v přepočtu za 63,6 miliardy korun.
Kellnerova firma počítá s tím, že O2 zeštíhlí a zmodernizuje, aby byla schopna čelit stále ostřejší konkurenci na telekomunikačním trhu a vykazovat dynamické hospodářské výsledky. PPF navíc od O2 dostala s nětéma kolikadenním předstihem vánoční dárek.
Akcionáři telekomunikační firmy schválili poskytnutí půjčky mateřské skupině až do výše 24,8 miliardy korun. PPF hodlá finance využít na úhradu části kupní ceny za majoritní podíl.
PPF ale byla aktivní i v dalších oborech, ve kterých působí, mimo jiné počátkem roku získala menšinový podíl ve francouzské biotechnologické společnosti OriBase Pharma. Skupina rovněž koupila nejvyšší pražský mrakodrap City Tower nebo další výškové budovy v Nizozemsku, kromě jiného prostřednictvím své firmy PPF Real Estate za 47,5 milionu eur získala od Commerzbank v nizozemském Rotterdamu budovu Millenium Tower.
Hurá na Slovensko
Soustředíme se hlavně na domácí trh, prohlásilo před několika lety vedení elektrárenské Skupiny ČEZ. Načas tak skončil ambiciózní plán vybudovat prostřednictvím velkých akvizic regionálního energetického lídra. Důvodů bylo několik, špatná situace na evropském energetickém trhu a ne vždy podařené nákupy na Balkáně.
Letos je ale všechno jinak. ČEZ oznámil, že vzkřísí svoji akviziční politiku. Sice už se nebude koukat na možné příležitosti tak daleko, jako je Balkán, ale porozhlédne se v bezprostředním okolí Česka. „Chceme posílit naši pozici regionálního lídra,“ prohlásil šéf strategie ČEZ Pavel Cyrani. Firma se již přihlásila do tendru na majoritní podíl Slovenských elektráren, který prodává italský Enel, a dívá se po vhodných příležitostech v sousedním Německu a Polsku. Příležitostí bude patrně dost.
Čtěte také:
Majetek stovky nejbohatších Čechů a Slováků dosáhl 852 miliard korun
J&T nestačí. Čínská CEFC zdvojnásobí své investice v Česku
ČLÁNKY DO MAILU