BRATŘI BRADÁČOVÉ - Jedním z malých československých výrobců fotografických přístrojů byla firma bratří Bradáčů. Mnoho přístrojů nevyrobila, ale jsou zajímavé tím, že se jedná o přímé předchůdce slavných Flexaret. Byly to fotoaparáty Kamarád, Autoflex a Flexette.
Při severovýchodní hranici Prahy, v sousedství městských částí Čakovice a Třeboradice, leží malá obec Hovorčovice. První zmínka o ní pochází z roku 1088, kdy ji král Vratislav II. daroval nově založené vyšehradské kapitule. Ve 12. století byla v majetku johanitů a později připadla pražským měšťanům. Během třicetileté války v letech 1618 až 1648 byla téměř celá zničena, podle pověsti zůstal stát jen kostel.
Ještě do konce 17. století se obec vzpamatovala a postupně se v ní začala rozvíjet i drobná výroba. Žádný velký podnik tu sice nikdy nevznikl, přesto se Hovorčovice mohou pochlubit jednou zajímavostí. Roku 1936 zde totiž pražská firma bratří Bradáčů zahájila výrobu fotoaparátů.
Odchod z Prahy
JAN BRADÁČ
(narozen 1906)
Narodil se roku 1906 ve Vídni. Roku 1926 se přestěhoval do Prahy, kde s bratrem založili závod přesné mechaniky s názvem Synchrono. Vyráběli kompletní vybavení promítacích kabin, především kinostroje a promítací kamery. Roku 1935 se přesunuli do Hovorčovic u Prahy, kde začali s výrobou fotoaparátů. V Praze ale nadále zůstávala kancelář, přístroje proto nesly označení Bradáč Prague.
Nejvýznamnějšími prvorepublikovými výrobci fotoaparátů v Československu byly Optikotechna (později Meopta) Přerov, Emil Birnbaum z Rumburku (Profit o něm psal v čísle 42/2007) a Václav Koula z Prahy. Vedle nich ovšem existovala i celá řada menších firem, které se více či méně úspěšně pokoušely vyrábět vlastní fotoaparáty. Jednou z nich byla i pražská firma bratří Bradáčů.
Založili ji roku 1926 Jan a Jindřich Bradáčové, zruční mechanici a vášniví fotoamatéři. Původně nesla název Synchrono a zabývala se především konstrukcí kinostrojů a promítacích kamer.
Jedinými zaměstnanci byli zpočátku oba bratři. Produkce se ale postupně rozšiřovala a bylo nutné hledat nové prostory. Vhodnou budovu nakonec firma našla v Hovorčovicích u Prahy a roku 1935 do ní veškerou výrobu přesunula. V Praze nadále zůstala pouze kancelář pro obchodní spojení.
Úspěšná prvotina
Podnik, který již nesl označení Bratři Bradáčové, začal roku 1936 také s výrobou fotoaparátů a postupně uvedl na trh pět originálních zrcadlovek se dvěma objektivy.
Prvním byl přístroj s názvem Kamarád, dvouoká zrcadlovka na svitkový film 6 x 6 centimetrů. Základní objektiv Bellar, vyráběný v drážďanské optické továrně Ernst Ludwig-Werke, měl ohniskovou vzdálenost 7,5 centimetru. Fotoaparát byl vybaven zaostřovacím šroubem a samočinně se otevírajícím světlíkem s vestavěnou lupou. Přetáčení firmu bylo samočinné a nechtěnému převinutí bránila zajišťovací západka.
Ačkoliv se jednalo o první fotografický přístroj firmy, získal si výbornou pověst nejen v Československu, ale i v zahraničí. Vyvážel se do Holandska, Švédska, Belgie, Anglie, Itálie, Spojených států, Kanady i Mexika. Byl dokonce tak oblíbený, že podnik nebyl schopen uspokojit všechny žadatele a musel některé odmítat. Cena jednoho přístroje se pohybovala mezi 1200 a 1500 korunami včetně kožené brašny.
Precizní Autoflex
Roku 1937 se na trhu objevil vylepšený model Kamarád II, který se však lišil pouze v detailech. Následoval model Kamarád M II s novými objektivy od firmy Hugo Mayer z německého Görlitzu (Zhořelce). Vyrábělo se k němu i mnoho doplňků, například barevné filtry či předsádkové čočky, a jeho cena se pohybovala od 1279 do 1600 korun.
Opravdovou novinkou se ale stal teprve fotoaparát Autoflex, který bratři Bradáčové představili roku 1938. Tato precizně provedená zrcadlovka se mohla pochlubit hned několika technickými vymoženostmi. Jednou z nich byl úplně samočinný posun firmu. Uživatele potěšila i lehce ovladatelná spoušť a možnost několikanásobného osvitu jednoho okénka.
Oba objektivy, jak hledáčkový, tak pracovní, byly shodné, a daly se v případě mechanického poškození zaměnit. Cena fotoaparátu se pohybovala od 1240 do 1440 korun a bylo možno si k němu dokoupit barevné filtry či sluneční clonu.
Lidový fotoaparát
JINDŘICH BRADÁČ
(narozen 1908)
Narodil se roku 1908 ve Vídni. Byl spolumajitelem pražské firmy Synchrono a později společnosti Bratři Bradáčové. Podílel se na konstrukci fotoaparátů Kamarád, Autoflex i Flexette. Z bratrů byl ale méně výrazný, podnik proto někdy nesl jen Janovo jméno. Roku 1938 převzala výrobu zrcadlovek Optikotechna Přerov a firma se vrátila k fotostrojům. O dalším osudu obou bratrů není nic známo.
Autoflex byl ale přes všechny vymoženosti určený hlavně vyspělejším fotografům. Firma proto současně s ním začala vyrábět ještě další fotoaparát s názvem Flexette.
Byl označován jako „lidový fotografický přístroj“ a zákazníci si ho velmi oblíbili, protože za nízkou cenu splňoval vysoké technické požadavky. Vyznačoval se kvalitním provedením, vysoce cennou značkovou optikou i spolehlivě pracující závěrkou. Lehce exponující spoušť, umístěná na spodní straně fotoaparátu, měla ochranu proti rozhýbání obrazu. Světlík s lupou a průhledným hledáčkem umožňoval pohodlné snímání z výše oka a k zaostřování sloužila otočná obruba pracovního objektivu. Cena přístroje se v roce 1938 pohybovala od 740 do 866 korun.
Právě Flexette je dnes považován za vrchol produkce bratří Bradáčů. Ve své době neměl na československém trhu konkurenci a později se dokonce stal předlohou slavných fotoaparátů Flexaret.
Tři roky a dost
Je obdivuhodné, že firma Bratři Bradáčové dokázala během pouhých tří roků zkonstruovat i sériově vyrábět pět zrcadlovek originální konstrukce. Navíc mimo hlavní program, protože souběžně pokračovala i s produkcí původních kinostrojů a promítacích kamer. Už první přístroj Kamarád měl nejen sympaticky znějící název, kvalitní technické zpracování, ale i krásný design.
Firma plánovala ještě uvedení šestého fotoaparátu s označením B. B., k jeho výrobě ale již nedošlo. Koncem roku 1938 totiž převzala výrobu fotografických přístrojů přerovská Optikotechna, fungující v té době pod Zbrojovkou Brno.
Jan a Jindřich Bradáčové do vypotřebování zásob ještě několik fotoaparátů vyrobili, roku 1939 se ale zrcadlovek definitivně vzdali. V průběhu druhé světové války pokračovali už jen v produkci kinostrojů. Kdy a jak firma zanikla, není známo. Po roce 1945 stopa obou bratrů mizí.
