Když kanceláře nejsou potřeba. Virtuální firmy sídlí nejčastěji v Praze, na jedné adrese jich je bezmála i devět tisíc

Tisíce firem na jedné adrese? Proč by ne. Vtěsnat na jedno místo tolik společností sice fyzicky možné není, takzvaná virtuální sídla, která za splnění určitých podmínek představují legální alternativu, to však umožňují. Prakticky to pak funguje tím způsobem, že za určitý poplatek pronajímateli získá právní subjekt konkrétní adresu zapsanou v obchodním rejstříku. Na tu mu následně chodí veškerá korespondence. Podmínkou rovněž je, že zvolené sídlo musí daná firma řádně označit.   

Výše popsaná situace v praxi znamená, že se na jednom místě mohou sejít i jednotky tisíc společností najednou. Na to, kde se jich v tuzemsku aktuálně nachází nejvíc, se zaměřila IT firma Imper skrze svoji online databázi Merk, která analyzovala 100 nejčastějších sídel celkem 90 tisíců subjektů. Z jejích údajů vyplývá, že nejčastěji se k tomuto záměru užívá adresa Rybná 24 v Praze. Tam momentálně sídlí přesně 8906 společností, tedy více než dvojnásobek toho, kolik jich zde bylo evidováno v roce 2017.

Obecně v žebříčku nejžádanějších virtuálních adres hlavní město bezesporu vede. Ve výčtu tak najdeme třeba Kaprovu 14 s téměř pěti tisíci zapsanými firmami nebo Jaurisovu 4, kde sídlí na na 3766 společností.

Trend mladých firem

Z brněnských virtuálních sídel se do žebříčku 100 nejoblíbenějších dostaly třeba ulice Nové sady či Lidická 19. V Ostravě pak vede Zámostní 27, kterou jako své virtuální sídlo uvádí 1180 firem, zatímco v Plzni je to s počtem 430 společností Tylova 6. „Možnost virtuálního sídla nabízejí i další, především krajská města, ale ta pokrývají většinou spíše desítky až nižší stovky firem,“ doplňuje Tomáš Berger, CEO společnosti Imper.

Z více než 60 procent využívají virtuální sídla podnikající fyzické osoby, necelou pětinu nájemců představují společnosti s ručením omezeným. Na adresách, které poskytují virtuální sídlo více než tisíci firmám, pak forma ,eseróčka‘ převažuje dokonce ze 78 procent a téměř sedm procent jsou zahraniční fyzické osoby. Malou část pak tvoří také subjekty v likvidaci. Těch jsou méně než čtyři procenta. „V insolvenčním řízení se nachází přibližně jedno procento analyzovaných společností a drtivá většina firem nevykazuje žádné omezení činnosti,“ upřesňuje Berger.

Pokud jde o oblasti, v jakých firmy s virtuálním sídlem nejčastěji působí, ty jsou velmi rozmanité. V šesti procentech případů se jedná o zprostředkování velkoobchodu, běžným oborem je také pronájem a správa nemovitostí. U adres sdružujících více než tisíc subjektů pak obor nemovitostí vede s 11 procenty a na druhém místě stojí profesní, vědecké a technické činnosti. Z pohledu stáří firem mají největší podíl ,mladé‘ společnosti založené v roce 2022, těch je aktuálně 12 procent. Následují subjekty o rok starší, kterých je o jeden procentní bod méně.

Výhodné pro ty, kdo nepotřebují žádnou kancelář

Proč se firmy k virtuálním sídlům vlastně uchylují? Výhod, kterých z toho plynou, je hned několik. Tou hlavní bývá fakt, že ve srovnání se standardním pronájmem kanceláří přinášejí podobné adresy značnou úsporu nákladů. Koneckonců, za virtuální sídlo dnes podnikatelé zaplatí stovky korun měsíčně. Zmíněná alternativa je tedy vhodná především pro ty společnosti, které pro svoji činnost nepotřebují stálou kancelář, ale adresa jejich sídla pro ně v případě získávání nových klientů zároveň představuje podstatný aspekt.

Nevýhodou na druhou stranu zůstává riziko nespolehlivého poskytovatele, u něhož hrozí, že nebude své povinnosti řádně plnit. V případě nejžádanějších adres, kde se nachází i tisíce společností, pak místo pozbývá i prestiže spojeného s vlastním sídlem. Problém navíc pro některé podnikatele může představovat také fakt, že firmy s virtuálním sídlem bývají úřady kontrolovány častěji než ,běžné‘ společnosti.

10 nejžádanějších adres virtuálních firem

Zdroj: Imper