Viceprezident koncernu DuPont dává českému textilu šanci
Greg Vas Nunes (43) Viceprezident koncernu DuPont de Nemours International a od února tohoto roku generální ředitel pro Evropu v nově založené dceřiné společnosti DuPont Textile & Interiors. Má portugalské předky, narodil se v New Yorku. Vystudoval chemické inženýrství, titul bakaláře přírodních věd získal na Renssealer Polytechnic Institute. Do společnosti DuPont nastoupil v roce 1980 jako technický manažer v divizi plastických hmot a později zastával funkce v oblasti prodeje a marketingu polymerů. V roce 1992 přesídlil do Ženevy, kde měl na starosti značku DuPont Corian. Od poloviny devadesátých let spojil svou kariéru s textilem: působil jako ředitel značky DuPont Lycra pro Severní Ameriku a poté globální ředitel této značky pro segment svrchního ošacení.
EURO: Velké nadnárodní firmy se po pádu Enronu snaží spíše o koncentraci a zeštíhlení. Proč se DuPont naopak rozšiřuje a zakládá novou dceřinou společnost? NUNES: Vznik dceřiné společnosti DuPont Textiles & Interiors je součástí rozsáhlé reorganizace koncernu, která byla zahájena už v minulém roce. Textilní aktivity představovaly čtvrtinu obratu koncernu, a my v tomto v tomto odvětví vidíme do budoucna obrovské příležitosti. Společnost DuPont T&I nyní zaměstnává 22 tisíc lidí v padesáti zemích světa. Založili jsme ji v únoru a předpokládáme, že její tržby dosáhnou zhruba 6,5 miliardy dolarů ročně. Vznikla hlavně proto, abychom dokázali lépe spojit výsledky výzkumu z oboru vláken s jeho využitím v praxi. V textilním odvětví vidíme velký potenciál růstu a chceme být na tuto příležitost připravení. Domníváme se, že v něm můžeme získat silnější pozici, což je dlouhodobá strategie. Letos na jaře jsme proto učinili první krok: textilní aktivity jsme oddělili, abychom se mohli zaměřit na jejich růst. EURO: DuPont je už nyní globální firma. Kde vidíte další volný prostor? NUNES: V Asii, například v Číně, nebo v zemích střední a východní Evropy má textilní výroba ještě obrovské možnosti. Ale domníváme se, že můžeme růst nejen geograficky. I v západní Evropě nebo v Americe jsou ještě segmenty, kde se naše produkty využívají poměrně málo. Například u klasického svrchního ošacení vlákno Lycra nebo u prádla a sportovního oblečení jiné typy vláken.
EURO: České země kdysi byly textilní velmocí. Teď toto odvětví skomírá vzhledem k asijské konkurenci. Myslíte, že se může vrátit ke své dřívější slávě? NUNES: Určitě takovou šanci má. Česká republika patří k zemím, které mohou textil vyvážet, takže nemusí být závislá jen na domácím trhu. DuPont tady má zákazníky, kteří zvyšují výrobu a export a mají ceny, které jsou pro západní trhy stále ještě akceptovatelné. Náš přední český partner, krnovská firma Pega, v poslední době zvýšil vývoz do Polska, Ruska a částečně i do západní Evropy, celkově o padesát procent.
EURO: Uvažuje DuPont v Česku o nějakých akvizicích? NUNES: Takový cíl zatím nemáme, protože v naší strategii se chceme i do budoucna zaměřit spíše na spolupráci s místními textilními firmami.
EURO: Dovedete si představit, že by v Česku znovu vyrostly velké textilní továrny NUNES: Z pohledu firmy DuPont není střední Evropa místem, kde by textilní výroba klesala. Myslím, že obecně v tomto regionu naopak mírně roste. Co však potřebuje, jsou inovace. A tím nemyslím jen posun v módních trendech, ale také propojení textilního průmyslu s dalšími obory, tedy inovace v možnostech využití jeho výrobků.
EURO: Jaká propojení se nabízejí? NUNES: Je jich řada a jsou spojeny se strategií naší firmy. DuPont se dnes zaměřuje na zásadní inovace ve skupině elastických vláken Lycra, která zvyšují pohodlí a zlepšují vzhled oblečení, řadu inovací přináší efektní, měkký a lehký Tactel nebo povrchová úprava Teflon, díky níž se oděvy lehce ošetřují. Čili teď jsou inovací vlákna, která zlepšují funkci a vlastnosti textilií. To za pět let nebude stačit. Hitem budou materiály, které dokážou textilní průmysl konfrontovat s požadavky jiných odvětví, třeba s požadavky zdravotnictví nebo s elektronikou.
EURO: Máte na mysli specializované textilie pro konkrétní využití v daném odvětví? NUNES: Určitě. Například pro zdravotnictví by to mohly být takové tkaniny nebo úplety, které budou chladit, masírovat, přinášet pocit osvěžení, nebo budou dokonce ošetřovat pokožku. Čili věříme, že je tady prostor pro rozvoj, a budoucnost vidíme zejména v tom, čemu říkáme inteligentní vlákna.
EURO: Jak se dá spojit textil s elektronikou?
NUNES: Spojení může přinést řadu výhod. Představte si tkaninu, která dokáže nějak komunikovat nebo vám umožní se s někým propojit. Čili může v ní být zabudováno něco jako telefon, nebo snímač, který monitoruje funkce těla, například puls nebo srdeční tep. Inteligentní vlákno zabudované do tkaniny může sloužit i k lokalizaci, což by mohlo být zajímavé pro rodiče, kteří chtějí mít přehled, kde právě pobíhá jejich dítě.
EURO: Mají to být čipy zabudované do textilních vláken
NUNES: Způsoby propojení s elektronikou mohou být různé. Lze využít mikročipy, elektronické panely ale velmi dobře také vodivá vlákna.
EURO: Bude to stejný mezník, jaký textilu přinesla výroba umělých vláken? NUNES: Když si vezmete textilní průmysl a zeptáte se, co se v něm změnilo za poslední dvě nebo tři dekády, zjistíte, že skoro nic. Přitom jiná odvětví se za tu dobu přetvořila naprosto dramaticky. Obrovský rozdíl najdete u telekomunikací, které urazily cestu od klasických pevných linek až k nynějšímu způsobu přenosu informací.
EURO: Skutečně byste nenašel nic, co se změnilo i v textilu? NUNES: Řekl bych, že skoro nic. Přitom, když chcete přimět zákazníky, aby utráceli více peněz za oblečení, musíte jim přinést něco nového.
EURO: DuPont je výrobcem umělých vláken a lidé se v poslední době vracejí spíše k přírodním materiálům. Neobáváte se, že bude těžké je přesvědčit, aby nosili umělé tkaniny? NUNES: Lidem, kteří dávají přednost přírodním materiálům, musíme nabídnout textilie, v nichž se budou cítit jako v bavlně, hedvábí nebo ve vlně, aniž by se ale museli trápit s jejich charakteristickými nešvary. Ale i v odívání vidíte, že se zvyky trochu změnily. V některých skupinách výrobků, jako je prádlo, sportovní oděvy nebo plavky se už dnes málokdo shání po ryze přírodních materiálech.
EURO: Jenže sám říkáte, že je textilní výroba velmi konzervativní. NUNES: Myslím, že není těžké zákazníky přesvědčit o novinkách tam, kde jim nabídnete tkaninu, která má výrazně lepší užitné vlastnosti než ryze přírodní materiál. Příkladem je elastan Lycra, který určitě znamenal vůbec největší převrat v historii textilního průmyslu. Je to vlákno, které přineslo oděvům pružnost a dá se velmi dobře kombinovat se všemi přírodními materiály
EURO: Ale ani Lycra nebyla hned ze začátku hitem, který okamžitě prorazil. NUNES: Laboratoře DuPont představily vlákno K, které dnes známe pod názvem Lycra, už v roce 1958. Takže je pravdou, že trvalo skoro čtyřicet let, než se začalo využívat v masovém měřítku. Jenže od tohoto vynálezu se už ta cesta značně zkrátila, protože se změnil i způsob, jakým dnes firmy k výzkumu přistupují a jak ho komerčně využívají.
EURO: Jak se ten způsob změnil v koncernu DuPont? NUNES: Dříve se nové materiály vyvíjely v laboratořích a firma s nimi šla na trh, až když byly hotové. Dnes podobné inovace vznikají z aliancí, tedy z týmové práce, v níž se naše firma spojí s konečnými uživateli.
EURO: Můžete uvést příklad takové výzkumné aliance
NUNES: Od 1. ledna jsme se spojili se švýcarskou společností Ciba, která se věnuje povrchové úpravě textilií. Zatímco my jsme spíše výrobcem ingrediencí pro textilní průmysl, Ciba je dalším článkem, který naopak pracuje s hotovou látkou a snaží se ji nějak dále technologicky Teflonem vylepšit. Například, aby byla nemačkavá, neztrácela barvu nebo byla odolná vůči skvrnám.
EURO: Takže DuPont do těchto aliancí vstupuje jako majitel patentovaných materiálů? NUNES: Firma DuPont byla vždy změřená na výzkum a vývoj nových materiálů. Portfolio koncernu dnes zahrnuje 2400 registrovaných obchodních značek, což se pochopitelně snažíme zúročit. Vymysleli jsme například nepřilnavý materiál Teflon, Ciba má zase technologie pro jejich aplikaci na textilie. Takže teď společně hledáme možnosti, kde všude lze Teflon touto finální úpravou textilie aplikovat
EURO: Oděvní aplikace Teflonu, který známe hlavně z pánviček a hrnců, je skutečně hodně netradiční. NUNES: Jen zdánlivě. Hlavní vlastnost toho materiálu je právě to, že je nepřilnavý. Takže stejně jako se díky němu řízek nepřilepí na pánvičku, nezůstane například na kravatě ani skvrna od rajčete nebo jiného pokrmu. Podobné úpravy nebo aplikace, které přinášejí oděvním materiálům další netradiční vlastnosti, jsou v textilním průmyslu jedním z nejvýraznějších trendů
EURO: Dá se nějak dokumentovat, jaký je zájem o takové aplikace? NUNES: Poptávka po tkaninách s teflonovou úpravou roste raketovým způsobem a je velmi podobná tomu, co jsme už zažili při spojení vlastností našich dvou vláken, Lycry a Tactelu pro výrobu pružných a zároveň měkkých a splývavých látek. V Česku už teflonovou technologii používá Textilana Liberec nebo Jitka Jindřichův Hradec a na Slovensku trenčínská firma Merina.
EURO: Jak obecně roste prodej upravených tkanin?
NUNES: Za poslední dva roky jsme ho zdvojnásobili.
EURO: Když se vrátíme k vašim plánům na vývoj inteligentních tkanin, opravdu si myslíte, že se budou už za pět let prodávat jejich elektronické verze? NUNES: Teď jsme v jednání s firmami jako je Philips. Vytvořili jsme tým, který se těmito plány bude zabývat. Naši partneři mají na spolupráci rovněž velký zájem, takže věřím, že se skutečně budou takové tkaniny a úplety za pět let už nosit.
EURO: Jaké jsou vůbec náklady na vývoj nových materiálů? NUNES: Zpočátku, na základní výzkum vždy dosahují obrovských částek. Později, když už hledáte jen nové aplikace, jsou samozřejmě řádově nižší. Právě proto jsme se nyní zaměřili na aplikace.
EURO: Znamená to, že DuPont v nejbližší době těžko přijde s dalším hitem, jako byla Lycra nebo Teflon NUNES: Pokud očekáváte novou značku, tak skutečně nikoli. To ale neznamená, že jsme se základním výzkumem skončili. Momentálně máme hit s pracovním název T400ový materiál s jiným chemickým složením než Lycra, ponese opět označení Lycra. Pokud jde o inovace, počítáme, že jich budeme v příštích pěti letech mít minimálně pětadvacet.
EURO: Chcete, aby se vaše značky staly synonymem pro určité vlastnosti? NUNES: Přesně tak. Domníváme se, že zavádění nových značek by bylo pro zákazníky zbytečně matoucí. V našem textilním portfoliu je nyní šest vláken, elastan Lycra, polyamidy Tactel, Cordura a Supplex, polyester Coolmax a Teflon. Každé z nich přináší tkaninám nějakou přidanou hodnotu, se kterou si už lidé tu značku spojují. Protože Lycra zvyšuje pružnost, Teflon ochranu a Tactel zlepšuje vzhled, chceme, aby se tyto názvy dále nerozmělňovaly.
EURO: Firma se pak ovšem nebude moci chlubit, že své portfolio rozšiřuje. NUNES: V naší nynější strategii není důležité, aby značka vymezovala produkt, ale aby odpovídala očekávání zákazníka.
EURO: Jakou hodnotu má značka, jako je Lycra? NUNES: Tržní ocenění nemáme, protože ji zatím nehodláme prodat. Pokud bych měl odhadnout její hodnotu, řekl bych řádově v desítkách až stamilionech dolarů. V našem portfoliu je vůbec nejúspěšnější. Přestože není v pravém slova smyslu oděvní značkou, dostala se v hodnocení prestižní londýnské společností Interbrand do první desítky nejznámějších značek světa. V hodnocení, kde se posuzuje na 800 značek, získala osmé místo za jmény, jako je Levi‘s, Nike, Adidas, Chanel nebo Benetton, což jsou shodou okolností rovněž naši zákazníci.
EURO: Jak chráníte její kvalitu?
NUNES: Certifikované vlákno se v současné době vyrábí v několika zemích světa, ale my sledujeme i jeho využití v oděvním průmyslu. Vytvořili jsme síť akreditovaných výrobců tkanin, kteří splnili naše nároky na kvalitu a mohou své výrobky označovat visačkou Lycra. V Česku ji například mohou používat jen firmy Pega Krnov, Sintex Česká Třebová a Textilana Liberec. Smlouvy o spolupráci ovšem máme i s dalšími textilními firmami, které naše vlákna rovněž odebírají a vyrábějí námi certifikované textilie
EURO: Jaké jsou výhody takové spolupráce?
NUNES: Kromě technické podpory nabízíme partnerům i marketingové služby. Nedávno jsme vytvořili internetový katalog, jakousi knihovničku, v níž je nabídka sedmi tisícovek látek od výrobců, kteří mají naši akreditaci. Takže se může stát, že si například salon Liz Clayborn z New Yorku vybere v této knihovničce zrovna tkaninu z Textilany.
EURO: Kolik peněz investujete do inovací a spolupráce? NUNES: Naše dceřiná společnost hodlá letos na inovaci výrobků a výrobních postupů věnovat přibližně šestnáct milionů dolarů a dalších sto milionů na zvýšení objemu vlastní výroby a na marketing těchto nových produktů.
EURO: Máte výzkumná pracoviště jen ve Spojených státech? NUNES: Rozhodně ne. Výzkumný ústav vlastníme také v Japonsku, v Číně, v Německu a spolupracujeme s dalšími pracovišti po celém světě.
EURO: Jaké je postavení společnosti DuPont Textiles and Interior v rámci koncernu
NUNES: Stala se jedním z klíčových oborů, a proto se v únoru letošního roku osamostatnila. Jako dceřiná společnost je stále ve stoprocentním vlastnictví koncernu DuPont, ale během tří let by měla jít s nabídkou na veřejný trh.
EURO: Bude v ní mít DuPont i potom rozhodující podíl? NUNES: Zatím plánujeme, že si ponechá dlouhodobě majoritu, po první nabídce akcií by mu mělo stále zůstat kolem osmdesáti procent.
EURO: Koncern DuPont minulý měsíc oslavil dvousté výročí založení. Jak se dostal od střelného prachu až k textilu? NUNES: Už zakladatel firmy Eleuthere I. du Pont začínal v devatenáctém století tím, že chtěl komerčně využít své poznatky z pařížské laboratoře, v níž působil před odjezdem do Ameriky. Výzkum a vývoj byly ve firmě vždycky klíčové. Směrem k textilu ji posunul vývoj nylonu a později patentované vlákno Lycra. Historicky však byla DuPont většinou vnímána jako ryze chemická firma.
