Z celkové spotřeby potravin tvoří biostrava jen půl procenta.
Humbuk kolem jídla, které běžně vařili naše prababičky. Ovšem za ceny, o nichž se prarodičům ani nezdálo. Tak bych jednoduše charakterizovala potraviny honosně proklamované přívlastkem bio. Podstatné pro mnohé laiky je, že to není ani vegetariánská strava, ani diavýrobky či jiné zdravému rozumu a přírodě odporující pokrmy. Naopak vše, co v souladu s přírodou, vzniká bez jejího znásilňování. Tedy vepřové, hovězí či kuřecí, které ještě v živém stavu pobíhalo místy, kde nemohlo sežrat nic chemicky či geneticky upraveného. Něco podobného se týká ovoce, zeleniny a z toho vzniklých produktů. Prostě, kdo jako já má rád dobré jídlo, ten by si mohl na biojídle pochutnat. A takových normálních je nás podle mne většina.
To, že biostrava zatím tvoří jenom půl procenta z celkové spotřeby potravin a nápojů všech obyvatel Česka, je pravděpodobně způsobeno dvěma faktory. Jednak neznalostí, o co vlastně jde, a také cenou. V mnohých z nás ještě přežívá názor, že bio je nějaké úchylné hnutí sdružující podivné lidičky, kteří za úplňku slévají z okvětních kalíšků rosu a pokoutně si ji předávají na seancích nebo v podzemních kobkách. Biopotraviny ale už mají své obchody i restaurace a chodí tam klientela, která nemá hluboko do kapsy. A to se dostáváme k druhé představě o biopotravinách, že jsou pěkně drahé. Je pravda, že kilo kuřete za tři stovky je přece jenom suma, nad kterou se normálnímu člověku přestanou sbíhat sliny a nechá si zajít chuť. Ale jsou přece i jiné, cenově dostupnější biopochutiny. Přitom netvrdím, že bychom v rámci zdravého životního stylu měli jíst jenom bio. Na začátek stačí jenom čas od času.
A nevěřte, že se z toho rodinný rozpočet nějak vážně otřese. Představte si, že v roce 2006 skončilo v popelnicích 1 834 000 tun takzvaně biologicky rozložitelného komunálního odpadu. Zjednodušeně řečeno, vyhodil každý z nás včetně miminek 183 kilogramů potravin. To je neuvěřitelné číslo! Ale počítat do něho musíme i třeba oloupané šlupky nebo celé brambory, které, byť čerstvě koupené, jsou po rozkrojení černé či plesnivé. Na druhé straně je také pravda, že i v naší rodině někdy nestačíme ledničku včas vyluxovat. Takže i bez kalkulačky je zřejmé, že kdybychom ušetřili peníze za vyhozené jídlo, zbylo by nám na dražší biopotraviny.
