Bratr podnikatele Andreje Babiše -Alexander - podepsal spolupráci s StB těsně před listopadem roku 1989
Překrucování faktů je v politice stovky let zažitým a efektivním prostředkem.
O tom se přesvědčil i miliardář a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Týdeník Euro se snažil ověřit jeho poslední výroky, kterými popírá informace o spolupráci své rodiny se Státní bezpečností, a naopak ji označuje za oběť komunistického režimu. Svědectví, které vydaly archivy, ovšem o ničem podobném nevypovídají.
Miki A VEDOUCÍ Syn Andrej nebyl jediným členem rodiny Babišů, o které se StB intenzivně zajímala. Na jeho otce coby takzvanou prověřovanou osobu vedla dva spisy, jeden z nich nesl krycí název Vedoucí. Bratr Alexander, působící dnes v Agrofertu na Slovensku, podepsal spolupráci s StB neprozíravě, těsně před listopadem 1989.
Přestože důstojníci svazky Štefana, Andreje i Alexandra koncem roku 1989 vydatně ztenčili, když podstatné části skartovali, pár důležitých informací v nich přesto zachováno zůstalo. Například takzvaný vázací akt bratra Alexandra, který se na rozdíl od toho Andrejova dochoval. Podepsal jej 6. listopadu 1989 a získal krycí jméno Miki. „Prohlašuji, že budu dobrovolně spolupracovat s československou kontrarozvědkou a zodpovědně plnit všechny úkoly, které mi budou v zájmu obrany a ochrany Československé socialistické republiky uloženy,“ stvrdil Alexander Babiš vulgo Miki svým podpisem.
Tajná policie si absolventa Vysoké školy ekonomické vyhlédla už jako pracovníka podniku zahraničního obchodu Omnia. Zaujal ji specializací na vývoz a dovoz svářecích strojů a výpočetní techniky.
SVÁŘEČ A SCHILING „Se jmenovaným byl doposud uskutečněn jeden zpravodajský kontakt, na který se ochotně dostavil. Při pohovoru ochotně poskytl StB zajímavé poznatky ke svazkům prověřovaných osob Svářeč a Schiling, jako i k dalším vízovým cizincům, kteří docházejí do podniku zahraničního obchodu Omnia a kteří jsou v osobním kontaktu s objektem Svářeč,“ napsal Babišův řídící důstojník Miroslav Murín v létě 1989, kdy byl Alexander Babiš ještě kandidátem tajné spolupráce.
Ze svazku vyplývá, že Svářečem měl být Babišův kolega Ladislav Muzikář, Schilingem pracovník rakouské firmy Interweld Ferdinand Holzer. Řídící důstojníci posléze okruh zájmových informací rozšířili o další lidi z Omnie i zahraniční společnosti.
Alexander Babiš podepsal vázací akt v konferenční místnosti Správy Sboru národní bezpečnosti v Bratislavě. „Za uvedené období (od léta do listopadu 1989 - pozn. red.) poskytl kandidát poznatky k místu, kde pracuje, zajímavé státobezpečnostní poznatky k objektům Svářeč a Schiling, které nasvědčují páchání trestné činnosti,“ stojí dále ve svazku bratra vlivného českého politika. Podle příslušníků spolupracoval velmi ochotně a poskytoval řadu poznatků. Alexandrem Babišem vlastnoručně sepsané zprávy a další podstatné části svazku však příslušníci StB zničili spolu s jinými 4. prosince 1989.
AGILNÍ KOMUNISTA Zaměstnance podniku Polytechna a otce Andreje Babiše Štefana StB prověřovala nejprve kvůli prodeji licencí na kyselinu citronovou do zahraničí. Svazek je dnes k dispozici v Ústavu pro studium totalitních režimů, odkud jej týdeník Euro získal. Z prověrek, které byly primárně zaměřeny na Babišovu možnou trestnou činnost, vyplývá, že byl agilním komunistou, který se kvůli plánovanému výjezdu do ciziny zřekl vlastních příbuzných, kteří emigrovali na Západ.
Od roku 1952, kdy se Štefan Babiš stal komunistou, působil v řadě stranických funkcí. Také díky tomu nejspíš mohl pracovat v Etiopii, Francii, Jugoslávii, Japonsku a Švýcarsku. „Je politicky aktivně činný u OV Komunistické strany Slovenska, na pracovišti, kde vystupuje s angažovanými příspěvky, v nichž obhajuje politickou koncepci Ústředního výboru Komunistické strany Československa,“ stojí v záznamu z roku 1978.
Andrej Babiš dnes sám popisuje, jak jeho rodina čelila potížím kvůli emigraci příbuzných, které mohly zamezit práci otce v zahraničí. Nicméně v létě 1971, poté co měl problém s výjezdní doložkou do Švýcarska, kde působil, napsal Štefan Babiš dopis ministrovi zahraničního obchodu Andreji Barčákovi.
V něm vysvětluje, jak to bylo s emigrací švagra Ervina Scheibnera do Austrálie. „Svoji prosbu odůvodňuji tím, že jsme se se švagrem od roku 1962 pro rodinné rozpory nestýkali… Chtěl bych vás ujistit, že jsem o jeho rozhodnutí nevěděl… Dovoluji si poznamenat, že rozhodnutí švagra jsem pro osobní rozpory neměl možnost ovlivnit a nebylo by spravedlivé, aby jeho čin, který rozhodně odsuzuji, měl nepříznivý vliv na moje stávající postavení a na budoucnost našich dětí,“ napsal otec současného šéfa ANO ministru Barčákovi s tím, aby se za něj zaručil a rodina mohla do Švýcarska vycestovat. Obdobná situace se znovu opakovala v létě roku 1973. Štefan Babiš ministerstvo zahraničního obchodu informuje o emigraci synovce Petera Bartosiewicze. „V roce 1970 odešel s povolením československých úřadů jako trenér krasobruslení do Švédska, odkud se měl po skončení kontraktu vrátit. To ale neučinil, našel si zaměstnání ve Švédsku, odkud po určité době odešel do USA, kde se podle informací jeho rodičů toho času zdržuje,“ hlásil Babiš senior komunistům. „Poznamenávám, že rozhodnutí mého synovce, které rozhodně odsuzuji, jsem neměl možnost ovlivnit, protože jsem s ním nebyl v osobním ani písemném styku… Se soudružským pozdravem.“ AMNESTIE JAKO ZÁCHRANA Na Štefana Babiše vedla v 80. letech další svazek bratislavská pobočka StB. Babiš byl opět prověřovanou osobou s krycím jménem Vedoucí, tentokrát podezřelou z defraudace. Šlo o zakázku na výstavbu diplomatické čtvrti v Iráku, kvůli které podepsal Babišův podnik zahraničního obchodu Polytechna kontrakt se západoněmeckou společností Scheu Wirth.
„Pod přímým vedením Štefana Babiše vznikla českému hospodářství škoda, která byla do současné doby vyčíslená na 13 milionů korun. Agenturní cestou bylo zjištěno, že se Babiš snažil formou jednoprocentní provize získat na svoji stranu prokuristu firmy Scheu Wirth a tímto způsobem vyřešit část problémů, kterých se dopustili pracovníci PZO Polytechna,“ napsal do svazku vedoucí důstojník StB Andrej Kuľha. Tentýž člověk byl shodou okolností podle dokumentů slovenského Ústavu paměti národa pozdějším řídícím důstojníkem i jeho syna Andreje.
Tajná policie údajnou trestnou činnost Babišova otce detailně zdokumentovala. Ministerstvo vyčíslilo škodu na 465 tisíc západoněmeckých marek, což tehdy činilo zhruba tři miliony korun.
Štefan Babiš ale nakonec stíhání a kriminálu za zpronevěru unikl. „Vyšetřovatel vydal 2. 6. 1987 usnesení o odložení věci, protože v daném případě je trestní stíhání nepřípustné s ohledem na rozhodnutí prezidenta ČSSR o amnestii ze dne 8. 5. 1985. Na základě uvedeného rozhodnutí navrhuji osobní svazek Vedoucí uložit do archivu na dobu deset let. Složku dokumentace a korespondence navrhuji zničit,“ uzavřel v srpnu 1987 svazek Babišova otce kapitán Kuľha.
Vázací akt mezi StB a Alexandrem, bratrem Andreje Babiše, se na rozdíl od toho Andrejova dochoval. Z prověrek vyplývá, že otec Andreje Babiše byl velmi agilním komunistou, neváhajícím zříci se vlastních příbuzných, kteří emigrovali na Západ.
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
