„Jako optimální se jeví záloha na 72 hodin, tak jako je tomu například v Rakousku,“ uvedl primátor Hudeček. Záložní elektrárna by v případě potřeby měla pokrýt třetinu spotřeby elektřiny Prahy a vyšla by dle magistrátních odhadů na miliardu korun. Peníze má dodat stát – pokud odmítne, bude hlavní město požadovat finance po energetických společnostech, ve kterých ovládá majetkové podíly. „Na magistrátu asi začaly probíjet stoly,“ komentoval takový plán jeden z energetických manažerů.
Čára přes rozpočet
Nápad s elektrárnou přišel v ten „nejvhodnější“ okamžik. Nové zdroje energií se kvůli situaci na trhu takřka nevyplatí stavět a hlavně, Praha teprve teď zjišťuje, cože je to ta Pražská plynárenská, kterou si s tak velkou slávou koupila, vlastně za firmu. Vážné trhliny dostává původní plán rozdělit společnost na dva samostatné subjekty. Ten první, jehož součástí má být obchodní část, se má prodat investorovi za miliardy korun. Město si naopak ponechá společnost, jež se bude starat o distribuční sítě. Z prodejní ceny by se uplatila část transakčních nákladů, z poplatků za distribuci plynu by se postupně doplatil zbytek.
Jenže: firma v době prodeje vyčerpala více než dvoumiliardový úvěr, a ten musí splácet. Magistrátní úředníci si této drobnosti před akvizicí tak nějak nevšimli. Touha zajistit Praze energetickou bezpečnost je přeci mnohem důležitější než nějaké nesmyslné údaje o stavu kupovaného podniku.
Jenže teď musí rozhodnout co s Pražskou plynárenskou, a zatím se to moc nedaří. Údajně reálné sliby magistrátních úředníků, že na ovládnutí Pražské plynárenské hlavní město ještě vydělá, pomalu ale jistě nabírají stejné vážnosti jako zveřejňování dalších a dalších termínů o zprovoznění tunelu Blanka.
Čekání na blackout
Těžko lze předpokládat, že cenu, kterou investor nabídne za zadluženou obchodní firmu vyčleněnou z Pražské plynárenské, bude atraktivní. Převést dluhy na podnik, který zůstane městu, a postupně je splácet s výnosů za distribuci plynu, také není zcela ideální. Zvlášť v době, kdy lze očekávat pokles cen distribučních poplatků. Stejně tak rozdělit dluh rovným dílem mezi dvě nově vzniklé firmy nevypadá příliš ideálně.
I z těchto důvodu se jeví další angažovanost Prahy v energetice jako ne zcela dobrý nápad. Zvlášť za situace, kdy by nový zdroj minimálně za miliardu korun někde v klidu dřímal a dlouhá léta vyčkával, zda už tedy konečně přijde ten blackout.
Více se dočtete zde:
