Soukromý vlastník je vždy lepší hospodář než stát. U šlechty to platí dvojnásob.
Na zámek Jemniště poblíž Benešova jsem zavítal naposled před 13 lety. To ještě neskončila restituce a budovu stále spravoval stát. Pamatuji si, že to byl tehdy dost ponurý den. Pršelo, foukal studený vítr a já dorazil k zámku jako promáčený unavený čundrák s batohem na zádech. Snad i proto na mě pohled na zanedbanou budovu zapůsobil velmi depresivně. Vynořil se přede mnou obraz téměř jak z gotického románu. Nad potemnělou siluetou zámku se na obloze křížily blesky, na nádvoří nebylo vidět živou duši, za zaprášenými okny byla tma. Ze zdí opadávala omítka, kolem rostla lebeda.
Když jsem se letos po letech vypravil kvůli reportáži na zámek znovu, také pršelo, také byla nevlídná zima. Ale temné déja` vu se nekonalo. Naopak. Zámek jako by rozkvetl. Čistě omítnuté zdi, pečlivě upravené nádvoří i park. Téměř pohádkovou atmosféru podtrhovala klasická hudba, která se hlasitě rozléhala celým areálem. Jak se záhy ukázalo, linula se z mohutných reproduktorů umístěných nad vchodem do zámku.
Nejvíc mě ale „dostal“ malý detail, který vlastně celou proměnu vysvětluje. U hlavní brány je elektrický zvonek s prostým nápisem „Sternbergovi“. Jako někde u bytovky nebo paneláku. Tak vida, zase důkaz, že soukromý vlastník je vždycky lepší hospodář než stát.
A u podnikatelů šlechtického původu to možná platí dvojnásob. Odpovědnost vůči dobrému jménu rodiny a vůči dědičnému majetku je u nich zavazující. Samozřejmě, malý závistivý člověk si může říct: těm se to podniká, když jim při restituci spadly milionové majetky do klína. Ale ve skutečnosti oprava rodových sídel spíš pohlcuje obrovské sumy, takže i případné výdělky z lesního nebo vodního hospodářství jdou primárně na záchranu zděděných zámků či hradů. Navíc, podnikatelsky využít tak specifické budovy, to už vyžaduje obchodní obratnost.
Potomkům šlechty lze přát prosperitu třeba hned proto, že tyto historické památky zvelebují. V Česku je koncentrace hradů a zámků enormní a stát na jejich údržbu stejně nikdy nebude mít dost peněz. Lépe, když je bude svědomitě spravovat podnikavá šlechta. Státní kasa ušetří, památky se nepromění v ruiny. Kéž by vícero z nich prošlo díky přičinlivému hospodáři takovou proměnou, jako třeba zmíněné Jemniště.
