Banky lámou rekordy v nabídkách úrokových sazeb. Ty mohou být ale za pět let jinde a je dobré s tím počítat
Nemine týden, aby některá z hypotečních bank neoznámila, že snížila úrokovou sazbu u úvěru na bydlení na rekordní mez. Finanční ústavy v ostrém konkurenčním boji už od minulého roku nepřetržitě atakují „úrokové dno“ a patrně se brzy dočkáme toho, že průměrný úrok poprvé klesne pod dvě procenta. Nezdá se tedy prozatím, že by se varování expertů z minulého roku – úrokové sazby už musejí začít každým dnem růst – začala naplňovat.
A zatímco sazby klesají, ceny nemovitostí utěšeně rostou. To, co ale dělá vrásky bankéřům centrální banky, klienty příliš netrápí.
A developery přímo těší. Jen letos plánují prodat v Praze více než sedm tisíc novostaveb.
Zdaleka neplní jen „sny o vlastním bydlení“ – jejich zákazníky jsou už skoro z třetiny lidé, kteří si pod vlivem optimistických zpráv z trhu pořizují byt jako investici.
Velikonoční nadílka
Ještě před dvaceti lety, kdy u nás hypotéky začínaly, by dnešní nabídky bank působily jako z jiného světa. Ve srovnání s rokem 1995 představuje aktuální průměrná sazba lehce nad dvěma procenty „snový úrok“ – první hypotéky v Česku byly průměrně úročeny sazbou nad 13 procent. Rapidně od té doby vzrostla ochota bank půjčovat větší sumy. Výše průměrného poskytnutého úvěru se vyšplhala z 800 tisíc v roce 1995 na 1,8 milionu v loňském roce. Oproti počátečním létům je dnes hypotéka považována za zcela běžný produkt. Zatímco v prvních pěti letech bylo v Česku poskytnuto občanům zhruba 30 tisíc hypoték, za posledních pět let to bylo již více než 400 tisíc. Dnes developeři tvrdí, že u nich nakupují klienti více než polovinu bytů právě na hypotéku.
Opravdu se zdá, že je ta správná doba na koupi bytu na hypotéku. Třeba Česká spořitelna nadělila k Velikonocům potenciálním klientům nabídku úvěru se sazbou už od 1,89 procenta při desetileté fixaci. Spořitelna si je ale tak zaváže na jednu dekádu ještě předtím, než začne od příštího roku platit nový zákon o spotřebitelském úvěru, který donutí banky být ke klientům o dost přátelštější – například umožní dlužníkům předčasně splácet pětinu hypotéky ročně bez sankcí i mimo fixaci. Ve hře je navíc stále i varianta, kdy by dlužník mohl splatit až čtvrtinu jistiny. Zároveň budou muset finanční ústavy odhalit skutečnou cenu hypotéky obdobně, jako se u spotřebitelských úvěrů uvádí roční procentní sazba nákladů (RPSN). Nyní banky uvádějí jen nejnižší úrokovou sazbu, od níž hypotéky poskytují. A to bez poplatků za správu účtu, bez pojištění nebo nákladů na vyřízení hypotéky. Po platnosti zákona budou muset uvádět jednu sazbu. Zájemce o hypotéku si tak bude moci lehce srovnat nabídky jednotlivých bank.
Pokud dnes klient kývne na desetiletou fixaci, ochudí se o tyto možnosti, na druhé straně si může kupec nemovitosti při takové fixaci na delší časové období rozvrhnout, jak bude hospodařit, a vyhnout se překvapením. Lze totiž předpokládat, že takto příznivé úrokové sazby nejsou na věky a budou se v delším časovém horizontu hýbat, a to patrně nikoli směrem dolů.
„Dá se rovněž předpokládat, že poté, co vstoupí v platnost nový zákon o spotřebitelském úvěru na bydlení, mohou sazby hypotečních úvěrů mírně skokově vzrůst. Proto je teď opravdu ta nejlepší doba pro pořízení nového bydlení na hypotéku,“ upozorňuje Ondřej Hák, ředitel oddělení úvěrových produktů Equa bank. Tato banka v půli března oznámila
další snížení úrokové sazby u hypoték a nově nabízí roční sazbu začínající na 1,79 procenta u hypotéky s tříletou nebo pětiletou fixací.
Opatrně s tím nadšením
Pokud klient, který sní o koupi bytu ať už pro sebe, nebo na pronájem, zachová elementární míru opatrnosti, asi není v tuto chvíli pádný důvod, proč vábení bank nepodlehnout. A to přesto, že Česká národní banka ve Zprávě o finanční stabilitě za rok 2014 uvedla, že uvolněné standardy u úvěrů na bydlení, na které dosáhnou i domácnosti s potenciálně nedostatečnými a nestabilními příjmy, mohou znamenat riziko. Právě tyto domácnosti jsou citlivé na zvýšení úrokových sazeb, které nepůjde ruku v ruce s růstem příjmů.
Hypotéka ale obecně není strašidlo, když nejde člověk „na krev“ a ponechá si slušnou finanční rezervu pro případ „nenadálé“ události, kterou může být nejen úraz nebo ztráta zaměstnání, ale i konec fixace a jiná než současná úroková sazba. I ve svém zájmu by měl nějakou část ceny nemovitosti zaplatit ze svého. A až bude kupovat, nezapojit jen srdce, ale i rozum, což velká část klientů nedělá, ačkoli jde o jejich největší investici v životě. l
O autorovi| Hana Boříková • borikova@mf.cz
