Zakázek teď kvůli šíření koronaviru moc není, a tak na mzdy odcházejí i peníze, které se vydělaly v minulých letech. Kousek vedle funguje zahradnická firma B.
Její vlastník se spoléhá na pět pracovníků, kteří u něj fungují jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Ani jemu se zakázky příliš nehýbou, ale bez oficiálních zaměstnanců nemá zdaleka takové provozní výdaje jako firma A. Jeho pracovníci mají navíc od minulého týdne důvod k lepší náladě. Minimálně půl roku nemusejí platit zdravotní ani sociální pojištění a každý měsíc tak ušetří několik tisícovek.
I když jde o smyšlený příběh, v Česku není nijak ojedinělý. Pokud vláda a zákonodárci souhlasí s tím, že OSVČ nemusejí do srpna odvádět zálohy na zdravotní ani sociální pojištění, čímž stát přijde o 15 miliard a pojišťovny o dalších deset miliard, jde o velmi příjemné gesto. S ním by měl přijít i druhý krok, který stejně bleskově uleví těm podnikům, které musejí za své lidi dál odvádět zdravotní a sociální pojištění. Anebo rovnou odvody odpustit všem.
Byť vláda bleskurychle rozhodla o navýšení letošního schodku o 160 miliard, které chce napumpovat do krvácející ekonomiky, je nabíledni, že nebude dost peněz pro všechny společnosti, jejichž provoz koronavirus ochromil. Mluví se o kurzarbeitu, nicméně stále nejsou jasné podmínky. Očividné je, že to nebude univerzální nástroj. Na rozdíl od všech OSVČ, které zákonodárci hodili do jednoho záchranného pytle. Efektem této úlevy živnostníkům může být, že jen přiměje další společnosti k tomu, aby nasedly na vlnu švarcsystému. Zvláště když vědí, že si na státní pomoc stejně nesáhnou. Vláda totiž minulý týden prodloužila mimořádná opatření téměř pokoutně nikoli podle krizové legislativy, ale na základě zákona o ochraně veřejného zdraví. Tím se významně snížila možnost poškozených firem žádat po státu kompenzace.
O autorovi| Ondřej Stratilík, stratilik@mf.cz