Ve světě, kde se plýtvání s ohledem na životní prostředí stává stále méně přijatelné, je cirkulární maloobchod oblastí, která přitahuje více a více firem i zákazníků. A jak se ukazuje, nemusí se nutně jednat jen o oblečení. Zájem je také o použité knihy. Důkazem je tomu projekt Knihobot.cz, jenž letos v září prodal více než 98 tisíc knížek z druhé ruky. Loni touto dobou byl přitom zájem zákazníků zhruba poloviční. A přes léto, kdy e-shopy obecně hlásily pokles zájmu zákazníků, měl Knihobot tržby jako o loňských Vánocích.
„Postupně se nahlodává ta desítky let budovaná ,fetišizace nových výrobků‘. Hromadit staré věci a kupovat nové přestává dávat smysl nejen mladší generaci, která už nad věcmi uvažuje výrazně jinak,“ komentuje nový trend šéf Knihobotu Dominik Gazdoš s tím, že se o projekt stále častěji začínají zajímat také lidé středního věku. Dosud se přitom jednalo spíše o mladší generaci. Jen začátkem roku přibylo secondhandu přes 60 procent zákazníků, předtím jich přes e-shop nakupovalo zhruba 225 tisíc, tedy přibližně každý 30. produktivní Čech.
A liší se i motivace, se kterou lidé knihy z druhé ruky kupují. Zatímco v minulosti si při nákupu v secondhandech všímali především ekologických dopadů svého chování, teď je považují za ekonomicky racionální. Končí navíc i doba, kdy ,nově vyrobené‘ musí nutně znamenat i kvalitnější. Úspěch je pak vidět nejen u nás, ale i ve světě. „Například finský prodejce repasovaných iPhonů Swappie byl nejrychleji rostoucí evropskou firmou, úspěch slaví francouzský prodejce použitého elektra Blackmarket nebo americký ,knihobot na oblečení‘ Thred-up,“ zmiňuje Gazdoš.
Staré, ale jako nové
Pozitivní vliv má na rostoucí oblíbenost knižních secondhandů i nabídka zboží. Ta je stále častěji postavená na málo využívaných, nebo dokonce ještě originálních a nikdy nevybalených produktech. Konkrétně Knihobot má aktuálně každou osmou knihu v nabídce mladší pěti let. Čtvrtina titulů pak byla vydaná nejdéle před dekádou. A sekce ,jako nová‘, jež nabízí knihy bez známek jakéhokoli běžného opotřebení, už představuje 21 procent z celkové nabídky 160 tisíc publikací.
„A nejsme rozhodně jediní. Například u oděvních secondhandů je běžný ještě výrazně větší poměr nikdy nenošených věcí, které se do secondhandové nabídky dostanou. Představa, že secondhandy nabízejí jen zboží, které kvůli vadám nikdo nechce, tak mizí. Mladší generace už tuto asociaci nemá v podstatě vůbec,“ říká Gazdoš.
Rostoucí poptávka po zboží z druhé ruky samozřejmě vytváří dodatečné požadavky na koexistenci výrobců, prodejců nového zboží a právě secondhandů, v jejichž prospěch momentálně hraje současná krize a zdražování. Omezená poptávka po zbrusu novém zboží ale nemusí být pro běžné obchody nutně na škodu. Koneckonců, od původních majitelů jsou secondhandy schopné tyto produkty vykoupit za adekvátní cenu a následně zajistit jejich prodej.
Levné knihy i špatný přístup státu
Lidé, kteří cirkulaci svých nepotřebných věcí zařadili mezi běžné spotřebitelské návyky, mají tendence za utržené peníze nakupovat nejen v secondhandu, ale i v běžných obchodech. Nákup dražšího, ale kvalitnějšího zboží ostatně vnímají jako investici, protože mají pocit, že ho v budoucnu budou schopni prodat za slušné peníze. To platí i o knihách, jejichž ceny aktuálně rostou.
Tuto myšlenku potvrzuje i zájem velkých knihkupectví o užší spolupráci s projekty typu Knihobot. Konkrétně ten ji nakonec navázal s Levnými knihami. Zákazníci tak nyní mají možnost využívat jejich prodejny jako místo, kde je přes online secondhand možné nechat k prodeji již nechtěné knihy. „Spolupráce s Knihobotem přinesla Levným knihám celou řadu nových zákazníků. Model je výhodný pro oba partnery a ve výsledku potvrzuje, že myšlenka spolupracujícího knihkupectví a secondhandu je správná,“ uvádí Lukáš Gilánik, generální ředitel Levných knih.
Kde jsou limity české re-commerce, Gazdoš s jistotou říct nedokáže. Zkušenosti ze zahraničí však ukazují, že je online obchodování se secondhandovým zbožím schopné dosáhnout i 10 procent z celkového objemu prodejů v dané kategorii. V případě módy to může být dokonce více. Extrémy jsou pak vidět u výrazně dražších položek – třeba ojetých vozů se v Česku prodá dokonce třikrát více než těch nových. Pozitivní budoucnost je tak podle Gazdoše možná i v sektoru knih z druhé ruky. Jejich potenciál dnes brzdí mimo jiné přístup státu, finančních institucí a nepřipravenost trhu.
„Zbytečnou komplikací je třeba DPH na použité zboží. Státu nepřináší skoro nic a firmám jen administrativu navíc. Problém je také financování – banky prodejcům použitého zboží neposkytují půjčky, takže je nutné hledat investory,“ tvrdí Gazdoš. Následně dodává, že je zapotřebí zapracovat na zpětné logistice a přesvědčit některé zavedené firmy ke spolupráci. „Použité zboží vám dnes totiž nezobrazují například české srovnávače, které jsou pro jeho prodej klíčové,“ uzavírá.
