KDYŽ RUKU VEDE BRUSEL

Menšinový kabinet bude vládnout do roku 2002

Po roce a půl vládnutí byli sociální demokraté donuceni hledat pro menšinový kabinet jiné záruky přežití než ty, které jim po volbách poskytla opoziční smlouva. Povolební pakt sice vadil úplně všem, nejpodstatnější nakonec ale bylo, že se proti jeho přežilé podobě vzepřela ODS. Mimo jiné proto, že se sociální demokraté neměli ke změně volebního systému. ODS dostala po volbách za svou faktickou toleranci jen půl slíbeného - významné posty v Poslanecké sněmovně.

Ať už pět nových dohod, které minulý týden stvrdily vrcholné orgány ČSSD a ODS, nazveme prohloubením opoziční smlouvy, nebo „tolerančním patentem , ze všeho nejvíc jsou mimořádně důležitou odpovědí na kritickou hodnotící zprávu Evropské komise o pokroku země v přípravách na vstup do EU. Ta českým politikům - vládním i nevládním - nejvíce vytýkala nemohoucnost na čemkoliv se dohodnout (EURO 43/1999).

K nátlaku na změnu politické taktiky ČSSD, a při troše štěstí možná i politického významu Zemanovy strany, využili občanští demokraté zbraň nejúčinnější - státní rozpočet. ČSSD příliš na výběr neměla. Nekonečné prodlužování rozpočtového provizoria bylo neúnosné jak pro vnitřní, tak i vnější situaci země. A k mání byla pouze nová dohoda s ODS, anebo koalice s lidovci. S tichou podporou komunistů. Zda Zeman Kasalově KDU-ČSL vůbec tuto alternativu nabídl, jisté není. Každopádně se o domluvu s lidovci pokusil, a za pět minut dvanáct tak poněkud zdramatizoval vyjednávání s ODS.

Chyba lidovců, nebo ČSSD?

Je pravděpodobné, že s odstupem času podrobnosti jednání předsedy ČSSD s místopředsedou KDU-ČSL Cyrilem Svobodou vyjdou najevo. Stejně tak jako úvahy lidovců v dramatické noci ze čtvrtka třináctého na pátek čtrnáctého ledna, kdy o Zemanově slibu zrušení opoziční smlouvy za podporu rozpočtu jednal celostátní výbor KDU-ČSL. Už nyní se ale mezi politiky hovoří o tom, že v případě lidovců se Zeman nejspíš dopustil dvou kardinálních chyb. Domníval se, že lidovcům postačí pouhý slib vypovězení opoziční smlouvy. Tedy v zásadě jenom sliby, na něž se KDU-ČSL dala nachytat při schvalování rozpočtu na loňský rok. Z avizované těsné spolupráce ovšem zbylo za rok občasné společné hlasování v Poslanecké sněmovně, které v důsledku KDU-ČSL jenom diskreditovalo (společné prakticky vždy bylo i s komunisty). A z významnějších postů (slíbených) zbyl jen drobek - šéfování Úřadu pro hospodářskou soutěž.

Opomenutí tandemu předsedy Jana Kasala a místopředsedy Miroslava Kalouska při důležitém vyjednávání o opětovném spojenectví bylo druhou kardinální chybou. Volba „posla Cyrila Svobody, byť i pochopitelná, byla pro vedení KDU-ČSL soustem nestravitelným. Lidovci ovšem patrně propásli historickou šanci - rozhodně mohli zamířit vysoko, pokud by zvolili stejnou taktiku jako ODS. Nyní nemají jinou možnost než zůstat v šiku čtyřkoalice. Tím se ovšem pasují do role pasivního diváka. A dostanou punc strany, která pro svůj program není schopná nalézt samostatný obsah. Teze, které razí čtyřkoalice - penzijní reforma, liberalizace cen a zejména nutnost vstupu České republiky do Evropské unie, pět nových dohod mezi ČSSD a ODS obsahuje. Priority do budoucích volebních programů budou ovšem stejně těžko hledat také unionisté a ODA.

Pomýlení ČSSD?

Vyšachovaní ze hry se cítí nejen politici čtyřkoalice a Hrad, ale také někteří sociální demokraté. Tvrdí dokonce, že uzavření nového paktu s ODS znamená definitivní rozkol mezi poslaneckým klubem ČSSD a jejím vedením, respektive členy vlády. „Sociální demokracie se rozhodla obětovat dlouhodobou perspektivu strany touze Miloše Zemana stát v čele sociálnědemokratické vlády až do roku 2002, říká poslanec Michal Kraus. Podle něj nyní řada členů poslaneckého klubu rezignuje na práci v Poslanecké sněmovně a začne si připravovat soukromé pozice na dobu po skončení poslaneckého mandátu.

Jiní jdou ještě dál než Kraus a naznačují možnost štěpení strany. Operují přitom oznámenou rezignací Petry Buzkové na post místopředsedkyně. Nic takového však podle druhého muže ČSSD Vladimíra Špidly nehrozí. „Většina je pro dohody s ODS, konstatoval. Stejného mínění je i předseda okresního výboru ČSSD v Karlových Varech Josef Mikuta, jeden ze čtyř lidí, kteří kdysi na předsednictvu protestovali proti vzniku původní opoziční smlouvy: „Dohody bylo nutné podpořit, protože jde o zájem občanů.

Výsledek jednání předsednictva ČSSD z minulého týdne - pro smluvní dokumenty se vyslovilo čtyřiadvacet členů, proti byli čtyři. Petra Buzková a zástupci Středočechů.

Blíže pravdě jsou tak asi ti, kteří tvrdí, že efektem dohod s ODS bude jen rozšíření seznamu „vnitřních Zemanových nepřátel o jméno Luboše Zaorálka. Místopředseda poslanců se spolu s Petrou Buzkovou už předem vyslovil proti změně volebního zákona. A to byl nejkontroverznější bod téměř čtyřhodinového jednání předsednictva ČSSD.

Tiché odpůrce Zemanova počínání vedou především obavy z poklesu volebních preferencí ČSSD. Jenomže jejich pád se už zastavil a do voleb je přece ještě daleko. Pokud bude vše klapat a ekonomická situace se bude zlepšovat, v roce 2002 nikdo z voličů ani nevzdechne po tom, co bylo na začátku. Úvahy na téma, že ČSSD nebude za dva a půl roku patřit mezi silné strany, jsou předčasné.

Pokrytecká ODS?

Václav Klaus nejprve politikům nabídl vizi supervelké koalice. Možnost vládnutí zástupců všech parlamentních demokratických stran s notnou dávkou zdrženlivosti připustil pouze předseda ČSSD. Lidovci a unionisté bez politické rozvahy úmysl ODS a priori odmítali s argumentem, že není myšlen vážně (EURO 42/1999). Klaus neměl příliš na vybranou, efektivní pravicový kabinet - nehledě na stanovisko KDU-ČSL a Unie svobody - momentálně sestavit nelze. ODS, lidovci a unionisté by v Poslanecké sněmovně disponovali křehkou většinou jednoho hlasu. Předčasné volby by asi také těžko něco vyřešily, jen by patrně zkomplikovaly přípravy země na vstup do Evropské unie. Občanským demokratům zbývala možnost jediná, nová dohoda s ČSSD.

Oboustranný úspěch.

Šéf sociálních demokratů nepokládá nové dohody za prohru ani za ústup žádné strany, nýbrž svým způsobem za společný úspěch. Předseda Klaus s ním souhlasí. V podstatě mají oba pravdu. Většinu záměrů deklarovaných v dokumentech obsahovalo programové prohlášení Zemanova kabinetu - viz třeba deregulace cen do roku 2002 nebo další vládní materiály, například o doprivatizaci strategických podniků kontrolovaných státem (EURO 45/1999). I koncepci reformy důchodového systému (založeného na kombinaci průběžného a kapitálového způsobu financování), kterou musí kabinet podle dohod předložit ještě letos, má ministerstvo práce a sociálních věcí v podstatě připravenou (ministr Špidla je nakloněn švédskému modelu). Takže jediným stoprocentním ústupkem ČSSD, alespoň v ekonomických záměrech, je závazek zahájit privatizaci regionálních distribučních společností bez jejich předchozího postátnění (EURO 27 a 47/1999). ČSSD byla sice nucena přijmout i podmínku nezvyšovat daňové zatížení občanů a firem včetně zdravotního a sociálního pojištění, tedy takzvané složené daňové kvóty. To ovšem za přílišnou povolnost vůči požadavkům ODS považovat nelze. Sociální demokraté vědí, že se zvyšováním sociálního pojištění, natož pak zdravotního, by v Poslanecké sněmovně stejně neprorazili. V prvém případě se o to neúspěšně pokusili již dvakrát.

ČSSD a ODS se zároveň dohodly, že nenavrhnou a nepodpoří změny sazeb u daní z příjmů. Vláda tedy i v dalších letech může napevno počítat s tím, že příjmy státního rozpočtu porostou o nejstabilnější inkaso daní z příjmů ze závislé činnosti, tedy zaměstnaneckých platů.

Závazek ČSSD dopracovat se postupně k vyrovnaným státním financím je bohatě vyvážen povolením ODS ke zřízení Státního fondu pro rozvoj bydlení a Státního fondu dopravy.

Vyvedení financí na důchodový systém do Sociální pojišťovny a dlouhodobých investic do státních fondů cestou k vyrovnanému státnímu rozpočtu je.

Není vyloučeno, ba je téměř jisté, že plnění nových dohod nebude žádnou idylou. Třeba premiér hovoří o tom, že ČSSD chce deregulaci cen provést sociálně průchodným způsobem. To znamená s patřičnými kompenzacemi pro obyvatele. O tom v dokumentech není ani slovo a dohodnout míru takových kompenzací rozhodně nebude jednoduché.

Mýtus voleb.

Něco zcela jiného je dohoda o změně volebního zákona. Proti ní mají námitky nejen poslanci Buzková a Zaorálek, kteří je vyslovili nahlas, ale v hloubi duše většina sociálních demokratů. V ODS s legislativní úpravou zase nesouhlasí například poslanec Jiří Payne. Zda oprávněně či nikoliv, lze ovšem jen teoretizovat.

„Nový volební zákon bude špatný pro ČSSD a hlavně pro tento stát. Značně zvýhodňuje dvě nejsilnější politické strany tak, že počet získaných procent zdaleka nebude odpovídat počtu získaných mandátů. Ten bude vyšší. Naopak znevýhodňuje slabší politická uskupení. Sociální demokracie přitom všude na světě prosazuje co možná nejširší volební reprezentaci, vysvětluje svůj postoj Petra Buzková.

Model, který nakonec ČSSD a ODS zvolily - tedy pětatřicet volebních obvodů a d Hondtův koeficient (ODS protěžovala Imperialiho systém přepočtu mandátů), rozhodně nepovede k drastickému ochuzení politické scény, k vytvoření systému dvou politických stran. Hegemonii ODS nebo jiné silné strany by sice do značné míry upevnil, ale zároveň by pomáhal menším stranám udržet se v Parlamentu (EURO 26/1999).

Strany čtyřkoalice se ještě nerozhodly, zda budou v příštích volbách do Poslanecké sněmovny kandidovat jako jeden politický subjekt. „Rozhodnutí závisí na tom, zda bude výhodnější mít jednu nebo více kandidátek, prohlásil šéf lidovců Jan Kasal. Zamýšlené změny volebního zákona mluví jednoznačně. Lépe je mít více kandidátek a uzavírat až povolební aliance.

Vedlejší efekt.

Produktem nové shody opozičně smluvních partnerů bude i personální obměna vlády. Nejen politologové, ale i selský rozum říká, že prakticky jakákoli změna na ministerských křeslech nemůže být hodnocena jinak než pozitivně. Návrhy předloží předseda vlády Miloš Zeman prezidentovi do čtrnácti dnů. Tento termín oznámil v Poslanecké sněmovně bezprostředně poté, co vahou 125 hlasů dolní komora Parlamentu minulý týden ve středu schválila v prvním čtení bilanci státního rozpočtu na letošní rok.

Relevantní bude až informace, kterou dostane hlava státu. Nicméně spekuluje se o odchodu tří až čtyř členů kabinetu. Vládu by měli opustit ministr vnitra Václav Grulich, ministr dopravy a spojů Antonín Peltrám, šéf resortu pro místní rozvoj Jaromír Císař a možná i ministr bez portfeje Jaroslav Bašta. Nejčastěji zmiňovanými náhradníky jsou Stanislav Gross, Jaromír Schling či Miroslav Kapoun (popřípadě Petr Moos) a Petr Lachnit, s výjimkou Moose všichni poslanci ČSSD. Místo Bašty má prý zaujmout dosavadní předseda prezidia Komise pro cenné papíry Jan Müller. Nový člověk určitě přijde na ministerstvo zdravotnictví. Nejžhavějším kandidátem je zřejmě profesor brněnské lékařské fakulty a přednosta Fyziologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně Bohumil Fišer.

Kyselé hrozny.

Prezident republiky o dohodách mezi ČSSD a ODS prohlásil: „Tento zvláštní způsob opozičně koaličního vládnutí vyvolává určité mé pochybnosti a obávám se, zda nevede k dalšímu zmrtvování té politické scény u nás. Byl to přitom Václav Havel, kdo začal mluvit o potřebě definování národních zájmů. Jednu z takových priorit dohody bezpochyby deklarují, a to striktně: vstup České republiky do Evropské unie. Je to málo?

Čtyřkoalice, zejména lidovci a unionisté, se zatím nezmohli na víc než konstatování, že vznikla dvouhlavá koalice. „ČSSD se rozhodla, že nebude suverénní stranou. A ODS za upevnění svých mocenských pozic podpoří rozpočtovou politiku, která zadluží tuto zemi, uvedl místopředseda KDU-ČSL Miroslav Kalousek.

Lidovcům, Unii svobody, ODA a DEU nejvíce vadí zamýšlená změna volebního zákona. „Je to poslední zoufalý pokus ODS a ČSSD odvrátit volební porážku v příštích volbách do Poslanecké sněmovny, tvrdí Jan Kasal. „Jediným principem prohloubení opoziční smlouvy je heslo rozpočet za volební zákon, dodává Karel Kühnl. Další body pěti dílčích dohod smluvně opozičních partnerů považují lidovci, unionisté, ODA a DEU buď za věc konsenzu všech demokratických parlamentních stran, nebo za prázdné piliny.

Úmluvy mezi ČSSD a ODS uzavřené 14. ledna 2000

Dohoda o státním rozpočtu

-ODS, vědoma si neúnosnosti prodlužování rozpočtového provizoria, umožní v Poslanecké sněmovně v prvním čtení schválení základních ekonomických parametrů vládního návrhu státního rozpočtu na rok 2000.

-ČSSD a ODS budou před konečným hlasováním ve třetím čtení konzultovat některé dílčí návrhy na změnu rozpočtu.

-ODS ve třetím čtení podpoří návrh státního rozpočtu na rok 2000, dojde-li ke splnění závazků uvedených ve Společném prohlášení delegací ČSSD a ODS ze dne 14. 1. 2000.

-ČSSD se zavazuje, že na rok 2001 a 2002 vláda navrhne rozpočty s cílem mít v roce 2001 rozpočet s deficitem maximálně deset miliard korun. V roce 2002 by pak měl být rozpočet vyrovnaný.

-V letech 2001 a 2002 bude deficit veřejných rozpočtů (jako podíl HDP) postupně klesat tak, aby v roce 2003 výše deficitů splňovala maastrichtské kritérium.

-ČSSD a ODS se zavazují, že dosáhnou oboustranně přijatelné shody o podobě státních rozpočtů na roky 2001 a 2002.

Část doprovodných opatření

-Nedojde ke zvýšení daňového zatížení občanů a firem včetně zdravotního a sociálního pojištění, to znamená ke zvýšení složené daňové kvóty.

-ČSSD a ODS se zavazují, že nenavrhnou a nepodpoří změny sazeb u daně z příjmů.

-Vláda urychlí legislativní práce směřující k zastavení růstu podílu mandatorních výdajů ve státním rozpočtu s tím, že předloží ideový záměr zajišťující sociální stabilitu do jednoho roku od podpisu této dohody.

-ČSSD se zavazuje, že vláda urychleně přijme koncepci dalšího vývoje transformačních institucí s cílem prohloubit jejich transparentnost ve vztahu ke státnímu rozpočtu. Tato koncepce bude předmětem vzájemných konzultací.

-ODS umožní vznik Státního fondu pro rozvoj bydlení a Státního fondu dopravy.

Dohoda o vzájemném vymezení věcných podmínek tolerance menšinové vlády

-Ve zbytku volebního období dojde k výraznému pokro- ku v privatizaci. Bude to znamenat: doprivatizaci zbytko- vých podílů bank a dalších vybraných podniků, zahájení privatizace regionálních distribučních společností bez jejich předchozího postátnění. Celkově budou zprivatizovány alespoň dvě třetiny majetku dosud drženého FNM, to je zhruba 120-130 miliard korun v dnešním tržním ocenění.

-Celkové náklady na státní administrativu v ústředních orgánech a jimi řízených úřadech neporostou. Nedojde rovněž k růstu počtu zaměstnanců těchto institucí.

-Vláda v roce 2000 předloží koncepci reformy důchodového systému, založenou na kombinaci průběžného a kapitálového financování.

-Vláda neposílí úlohu státu ve zdravotnictví, nezhorší podmínky pro soukromý sektor a zachová stávající systém více zdravotních pojišťoven. Rozsah spoluúčasti pacienta nebude změněn.

-Vláda minimálně zachová stávající podmínky pro rozvoj soukromého školství.

-Vláda bude pokračovat v deregulacích nájemného a nápravě cen energií s cílem ukončit deregulace v roce 2002.

-Vláda zabrání růstu administrativní zátěže občanů a firem. Regulace v síťových odvětvích,v mediální sféře a v obecném přístupu k podnikání bude prováděna pouze v nezbytném rozsahu a časovém rozložení požadovaném legislativou EU.

-Vláda, vzhledem k našim závazkům v NATO, zajistí, že výdaje na obranu neklesnou pod 2,2 procenta HDP.

-Vláda zabezpečí, aby zemědělské dotace byly přidělovány rovným způsobem vzhledem k formám vlastnictví.

Dohoda o přípravě České republiky na vstup do EU

ČSSD a ODS s ohledem na skutečnost, že vstup země do Evropské unie je otázkou národního zájmu, ve shodě na dosažení strategického cíle, kterým je vstup ČR do EU v rámci příští vlny jejího rozšíření, při vědomí nutnosti urychlit harmonizaci českého právního řádu s evropským právem tak, aby ČR mohla vstoupit do EU po 1. 1. 2003, ve snaze pozitivně reagovat na loňskou hodnotící zprávu Evropské komise a vykázat konkrétní výsledky před přijetím další hodnotící zprávy, se dohodly na následujícím mechanismu projednávání legislativy vázané na EU:

-ČSSD a ODS budou pravidelně dvakrát ročně konzultovat vládní seznam legislativních úkolů (vládních návrhů zákonů) souvisejících s harmonizací českého právního řádu s evropským právem. Seznam bude chronologicky členěn, hierarchizován podle věcných priorit a zohlední dosavadní průběh jednání o přistoupení ČR k EU. Při prvních konzultacích bude zvláštní pozornost věnována legislativním úkolům, jejichž splnění je žádoucí do termínu, ve kterém bude vyhotovena první verze hodnotící zprávy Evropské komise pro letošní rok (červenec 2000).

-ČSSD a ODS budou při schvalování příslušných zákonů respektovat platné znění odpovídajících právních norem ES a skutečnost, že volba forem a prostředků jejich transpozice je plně v kompetenci vnitrostátních orgánů. Důvodové zprávy návrhů příslušných zákonů budou proto doplněny o identifikaci a charakteristiku těch právních norem ES, které mají být příslušným návrhem transponovány. lĘPři přípravě vládních návrhů zákonů a při zpracování pozměňovacích návrhů k těmto návrhům se jedna i druhá strana vyvarují ustanovení, která by byla v rozporu s evropským právem, nebo šla v rozsahu právní úpravy nad rámec platných právních norem ES. lĘJedna i druhá strana nebudou argumentačně využívat právních norem ES k prosazování vlastních programových zásad, které s evropskými politikami nesouvisejí.

-ČSSD a ODS zvolí z řad svých parlamentních klubů vnitroklubové zpravodaje (koordinátory), kteří budou zodpovědní za hledání a nalézání co největší shody při projednávání těchto návrhů zákonů a při odstraňování případných pozměňovacích návrhů, které by byly v přímém rozporu s evropským právem tak, aby byly akceptovatelné parlamentními kluby obou stran. K tomuto budou využívány i parlamentní výbory pro evropskou integraci. Nedojde-li k dohodě na úrovni koordinátorů, přenáší se jednání na vedení klubů. Nedojde-li k dohodě ani na úrovni vedení klubů, může být na žádost jedné ze stran jednání přeneseno na úroveň vedení stran.

-ČSSD a ODS považují vstup České republiky do EU za zahraničněpolitickou prioritu, a proto se zavazují v maximální míře vysvětlovat průběžně tento cíl občanům ČR a poskytovat jim přitom informace o všech aspektech dopadu členství v EU na českou společnost.

Dohoda o základních parametrech změny volebního systému

Podstatou změn je posílení významu voleb jako základního pilíře zastupitelské demokracie v České republice.

I. Poslanecká sněmovna

-Základním cílem změn je nalezení volebního systému, který významně usnadní vznik funkční většinové vlády složené maximálně ze dvou politických subjektů.

-Návrh bude předložen vládou do Poslanecké sněmovny a Poslaneckou sněmovnou projednán a schválen do 31. 7. 2000. Účinnost zákona bude stanovena od 1. 1. 2002. Zůstane zachován poměrný systém voleb při současném posílení většinových prvků.

-Parametry: volební kraje nepřesáhnou hranice krajů a jejich hranice bude tvořena hranicemi okresů. Počet volebních krajů bude stanoven na 35 s tím,že hlavní město Praha bude reprezentovat čtyři, Brno jeden a Ostrava jeden z těchto volebních krajů. Počet poslanců zůstane zachován a rozdělování mandátů bude prováděno vyrovnávací d Hondtovou metodou. Obě strany se zavazují, že nenavrhnou ani nepodpoří žádnou iniciativu vedoucí k vyvolání předčasných voleb.

II. Územní samospráva

-U samosprávy na úrovni krajů je cílem vytvoření srozumitelného poměrného volebního systému vedoucího k efektivní správě krajů s tím, že bude zavedena pětiprocentní uzavírací klauzule a rozdělování bude prováděno vyrovnávací d Hondtovou metodou.

-U obcí a měst je cílem provedení úpravy zákona na základě existujících zkušeností a dosažení vyšší stability zvolených orgánů s tím, že bude zavedena uzavírací klauzule. Dojde ke změně metody rozdělování mandátů tak, aby nedocházelo k nerovnému vztahu mezi počtem získaných hlasů a získaných mandátů. Bude zvýšen počet zastupitelů, po jejichž odstoupení dojde k vypsání nových voleb tak, aby nové volby byly vyhlášeny, pokud počet členů zastupitelstva poklesne pod hranici usnášeníschopnosti. Bude zvýšeno procento hlasů pro kandidáta umožňující změnu na kandidátce.

Dohoda o komunikaci poslaneckých a senátorských klubů

(1)Před každým zahájením schůze Poslanecké sněmovny a Senátu se budou předsedové klubů vzájemně informovat o stanoviscích parlamentních klubů k jednotlivým bodům schůze, a to vždy písemně, o vazbě jednotlivých bodů schůze k dohodě o věcných podmínkách tolerance menšinové vlády uzavřené mezi ODS a ČSSD.

(2)Budou-li se lišit stanoviska poslaneckých klubů k bodům, jež alespoň jedna strana zařadila do kategorie bodů vázaných na dohodu o věcných podmínkách tolerance menšinové vlády, sejdou se ke společnému jednání předseda a dva místopředsedové klubů z každé strany. Z tohoto jednání bude pořízen písemný záznam autorizovaný jeho účastníky.

(3)Nebude-li dosaženo společného stanoviska na jednání zástupců poslaneckých klubů dle předchozího bodu, budou informována vedení stran.

(4)Chce-li navrhovatel současně s návrhem zákona navrhnout vyslovení souhlasu již v prvém čtení, nebo chce-li některý z poslaneckých klubů navrhnout zkrácení lhůty na projednávání zákona ve výborech na méně než třicet dní, je povinen neprodleně informovat druhou stranu této dohody.

(5)Vznese-li druhá strana dle předchozího bodu námitku, použije se postup dle bodů 2 a 3 této dohody.

(6)Body 4 a 5 vstupují v platnost dnem nabytí účinnosti novely jednacího řádu Poslanecké sněmovny.