Chcete zjistit, co si vaši zaměstnanci doopravdy myslí? Odhalit potenciál pracovního kolektivu i jedinců, kteří ho tvoří? Pomoci vám mohou barvy.
Foto: Profimedia.cz
Barvy vnímá každý člověk trochu jinak. Roli hrají například věk, pohlaví či národnost, ale i osobnost každého z nás. Podle tvůrců tréninkového programu Balance Management mohou zaměstnavatelé pomocí barev vyřešit třeba problémy s nedostatečnou motivací a výkonností pracovního kolektivu. „Vzdělávání ve firmách je z mých zkušeností často velmi obecné a necílené a v konečném důsledku nepřináší požadovaný efekt,“ upozorňuje Filip Brodan, ředitel společnosti Zaměstnanci.com, která za konceptem Balance Management stojí. Účinek vzdělávání a dalších investic do rozvoje lidských zdrojů se navíc velmi těžko měří. Prostřednictvím barev, přesněji řečeno barvově-slovních asociací, je prý takové měření možné.
Barvy neobelžete
Pro testování v oblasti personalistiky využívá společnost Zaměstnanci.com metodu propojování barev a slov. „Tato technika je přesnější a komplexnější než běžné otázkové metody. Ty se zaměřují pouze na věci, které si uvědomujeme a rozumově zpracováváme. Barvově-slovní asociace oproti tomu odhalí i emoce,“ vysvětluje Brodan. Lidé podle něho nedokážou své „barevné“ reakce vědomě usměrnit. Výsledkem je proto jasná odpověď na zadanou otázku. „Tento nástroj dokáže velmi citlivě, a přesto precizně například charakterizovat tým, jeho chování, a dokonce definovat změny tohoto chování, pokud se tým dostane například pod vliv stresu,“ říká Lubor Lepič, obchodní ředitel společnosti DB Schenker Česká republika, která zmíněnou metodu pravidelně využívá.
Rozhodne-li se firma „poznat“ své zaměstnance pomocí barev, čeká je nejprve rychlý on-line test. Jelikož je založen na barvově-slovních asociacích, nemusí se nikdo lopotit s namáhavými otázkami. Po rozboru a zpracování odpovědí se ukážou nejčastější vzorce chování, které daný kolektiv či jednotlivec používá. „Díky pochopení těchto vzorců chování a jejich popsání je možné konkrétně naplánovat a predikovat potřebné rozvojové aktivity. Za čas se tým či jednotlivec znovu změří a porovnáním zjištěných hodnot se vyhodnotí dosažený pokrok,“ popisuje proceduru Brodan.
Postoje i potenciál
Měřicí metodiku barvově-slovních asociací vytvořil tým psychologa Jiřího Šimonka a jeho stejnojmenného syna. Základní teorie asociací nebyla přitom žádnou novinkou, v psychologii s ní už koncem 19. století pracovali Wilhelm Wundt a William James. Právě oni detailně popsali základní principy a zákony asociací fungující v lidském mozku. Průlom v této oblasti přinesl v 50. letech 20. století švýcarský psychoterapeut Max Lüscher. Jeho kniha Lüscherův test inspirovala řadu psychologů po celém světě.
V roce 1980 přišel zmíněný český psycholog Jiří Šimonek na nápad spojit Lüscherův barvový test s principem slovních asociací. V dalších letech zkoumal možnosti tohoto spojení a vyvíjel co nejúčinnější formu měření. Dnešní podoba testů vypadá tak, že člověk nejprve seřadí osm barev od té pro něj nejpříjemnější po nejméně oblíbenou. Pak se v testu objevují sady slov. Úkolem testovaného je přiřadit ke každému tři ze stanovených barev. Asociace jsou pak zaznamenávány počítačovým programem, který vše vyhodnotí a velmi přesně změří sociálněpsychologické spektrum konkrétních postojů včetně jejich realizační síly. „To znamená, že dokáže zjistit nejen to, co si lidé o sobě a svém okolí myslí, ale i to, zda tyto postoje mohou a budou realizovat ve svém chování,“ vysvětluje Šimonek.
Červená versus modrá
Čím to vlastně je, že naše myšlení, postoje a vnímání tolik ovlivňují barvy? „Zjednodušeně řečeno barvy vyzařují energii, která působí na lidskou psychiku. Je vědecky prokázáno, že vejdete-li do červeně vymalované místnosti, vaše teplota a tlak se zvýší. Když vstoupíte do modrého pokoje, klesnou,“ přibližuje Jiří Šimonek mladší. Díky tomu, že každý člověk je jedinečnou bytostí, se vždy v reakcích dvou lidí na stejné barvy objeví alespoň malý rozdíl. A právě jemné nuance ve vnímání barev na nás dokážou hodně prozradit.
Balance Management, který z principu asociací barev a slov vychází, se primárně zabývá pracovním stereotypem. To, že člověk pozná své vlastní pracovní vzorce, mu ale podle psychologů může pomoci
i v soukromém životě.
