Politici reagují na poplašný křik lékařů populistickým ústupem Poslanci právě na své mimořádné letní schůzi zachraňují české lékaře před krutou povinností připojit se k internetu. Od začátku roku 2015 měli lékaři vyplňovat veškeré recepty elektronicky, tedy s propojením na server lékového ústavu. Lékaři se postavili tvrdě proti a ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček jim hned v prvních týdnech svého působení v úřadu slíbil, že z nich tento nesplnitelný úkol sejme.
Důvodová zpráva, která obhajuje zrušení povinnosti elektronických receptů ještě před jejím vznikem, je mimoděk k lékařům nebývale kritická. Velká část těchto bezpochyby vzdělaných jedinců je podle úředníků elektronické komunikace neschopna. Povinné elektronické předepisování léků by prý představovalo „přímé existenční ohrožení výkonu praxe přibližně 20 procent lékařů“.
Odhady, že pětina lékařů dnes nemá v ordinacích plnohodnotné připojení k internetu, jsou známé. Určitě by ale nebyl takový problém si přípojku za pár stovek měsíčně pořídit. Spíše se zdá, že místo ochrany „starších lékařů“ v „odlehlejších regionech“ se řeší nechuť lékařů různého věku v regionech dobře pokrytých internetem.
Ne že by v současné podobě naplnily erecepty bezchybně svůj smysl. Ne že by nešlo hledat jiný způsob, jak získat spolehlivý přehled o tom, jaké léky na recept pacientovi kdo předepsal, jaké užívá a užíval. O povinných elektronických receptech by se dalo dlouze a plodně diskutovat v rámci širší debaty o elektronizaci zdravotnictví. Nic takového se ale neděje a politici jen odpověděli na poplašný křik tím nejjednodušším populistickým způsobem.
Těžko věřit tomu, že by nešlo vyřešit psaní receptů při návštěvní službě nebo v mimořádných situacích. Koneckonců i dnes může lékař ve výjimečné situaci napsat recept místo na předtištěný formulář i na účtenku z hospody. A proč by vlastně nemohlo mít těch pár lékařů, kteří by to opravdu potřebovali, z povinnosti vypisovat erecepty úřední výjimku? Jenže to by se muselo hledat řešení, a ne výmluvy, proč to nejde.
