Britští konzervativci potvrdili, že opustí nejsilnější frakci v EP a vytvoří si vlastní
V prosinci 2005 se stal David Cameron vůdcem britské Konzervativní strany. A hned v prvním děkovném projevu slíbil, že bude prosazovat změny. Patřil mezi ně i odchod konzervativců z největší frakce v Evropském parlamentu (EP) z Evropské lidové strany-Evropští demokraté (EPP-ED). Tento záměr zdůvodňoval tím, že jeho strana musí říkat doma i v Bruselu to samé. Proto nemůže být členem strany EPP-ED, s níž se v mnoha věcech neshoduje. V čem například? V současnosti zejména v názoru na Lisabonskou smlouvu (toryové ji odmítají), na její schválení v referendech (nepodařilo se jim prosadit) a na postupnou federalizaci unie (zásadně nesouhlasí).
Rozhodnutí o odchodu z vlivného uskupení v EP zrálo až do letošního 11. března. Toho dne delegace britských konzervativců vedená stínovým ministrem zahraničí Williamem Haguem ve Štrasburku oznámila, že po evropských volbách v červnu frakci skutečně opustí.
CO VLASTNĚ CHTĚJÍ?
Evropská otázka britské konzervativce (ale i labouristy) rozděluje. Proto Cameron i po ohlášeném odchodu volil opatrnější slova, aby vyhověl proevropským a převládajícím euroskeptickým proudům ve vlastní straně. „Jsem hluboce přesvědčen, že bychom měli být v EU. Jsme však proti předávání dalších pravomocí do Bruselu,“ říká. To však zní dost vágně a omletě. Cameron a jeho kolegové zatím neprozradili, jakou politiku bude nová frakce prosazovat. „Chceme obhajovat Evropu, v níž věříme. Flexibilní, globální a méně federalistickou,“ pronesl Hague již v září 2007 v Praze. Že by konzervativci nabízeli jen floskule místo konkrétního programu? Zdá se, že na unijní úrovni ano.
„Předáváním pravomocí do Bruselu“ často šermuje i hlavní spojenec toryů v celé akci česká Občanská demokratická strana (ODS), jejíž poslanci chtějí vstoupit do téhož klubu. Bohužel ani český premiér Mirek Topolánek ještě nedávno neměl v ideovém zaměření nové europarlamentní skupiny úplně jasno. „Obávám se, že dnešní EPP nepůsobí jako pravicová strana. V tomto smyslu je tady tendence vytvořit opravdu liberálně-konzervativní frakci,“ prohlásil loni v září při vystoupení na výroční konferenci toryů v Birminghamu. Dle tohoto výroku se můžeme těšit na opravdu široký názorový proud.
KDE HLEDAT SPOJENCE Dle zpřísněných pravidel bude po volbách v červnu 2009 k vytvoření nové frakce třeba nejméně 25 europoslanců ze sedmi členských zemí. Počet poslanců pro Evropské konzervativce, jak se má uskupení jmenovat, asi nebude problémem. Jen v dnešním parlamentu jich mají konzervativci 27. Kromě nich se ještě počítá s poslanci z ODS (těžko však udrží svých devět mandátů) a z polské strany Právo a spravedlnost (PiS). Další adepti jsou zatím ve stadiu vyjednávání. Někteří toryové však mají z budoucích spojenců obavy. „Kdo se s námi spojí? Nějaká směsice podivínů, kteří nemají doma žádnou moc?“ ptá se konzervativní europoslanec Christopher Beazley. Možná oprávněně. Strany, jako jsou italská Liga severu, Dánská lidová strana či belgická Lijst Dedecker, o nichž se mluví, totiž nepatří ke kladným pojmům na evropské politické scéně. A zájemci z Litvy nebo Lotyšska jsou spíše marginální. Všechny dílky se však asi spojí v celek o síle zhruba 50 až 100 mandátů, což sice bude nezanedbatelný, ale ani zdaleka ne nejvlivnější hlas v Evropském parlamentu.
PERIFERIE VLIVU? NEVADÍ Odchod z mocné frakce EPP-ED, jejímiž členy jsou strany z celé EU a do níž patří i těžké váhy, jako je CDU-CSU Angely Merkelové čí Svaz pro lidové hnutí (UMP) Nicolase Sarkozyho, kritizují v Británii jak vládní labouristé, tak opoziční liberální demokraté. Například labouristická ministryně pro Evropu Caroline Flintová prohlásila, že krok konzervativců zavádí „Británii na okraj Evropy, poškozuje její postavení ve světě a oslabuje britské hospodářství“. A to v době, kdy potřebuje spolupracovat s ostatními státy v boji s krizí. Pochopitelné, i když přehnané vyjádření v situaci, kdy labouristé v preferencích na konzervativce výrazně ztrácejí. David Cameron však konečně potřebuje vyhrát britské parlamentní volby, které by měly být vypsané do května 2010 (konzervativní strana je v opozici od roku 1997). A pokud na odchod z „federalistické“ frakce britští voliči slyší, proč to neučinit? Výměna pofiderního vlivu v Evropském parlamentu za vládu v Británii má určitě něco do sebe.
