VAŠE DOTAZY - NAŠE ODPOVĚDI JAKÁKOLIV PODPORA PODNIKATELŮ ZE STRANY ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY NARUŠUJE FUNGOVÁNÍ SVOBODNÉ HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE. Z TOHOTO DŮVODU TAKOVÁ PODPORA PODLÉHÁ PŘÍSNÝM PRAVIDLŮM.
Podpora podnikatelů v případě živelních pohrom
V zásadě platí, že jakékoliv opatření ze strany orgánů veřejné správy, směřující ve prospěch podnikatelských subjektů, zakládá veřejnou podporu ve smyslu zákona č. 59/2000 Sb., o veřejné podpoře, ve znění zákona č. 130/2002 Sb. Tento zákon stanoví obecný zákaz poskytování takových podpor. Uvedený zákaz však platí, pokud zákon o veřejné podpoře nestanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nepovolí svým rozhodnutím z tohoto zákazu výjimku. Jako veřejnou podporu je třeba chápat jakákoliv opatření ze strany orgánů veřejné správy, státních fondů či subjektů pod jejich kontrolou směřující ve prospěch určitých podnikatelských subjektů celých odvětví výroby, v jejichž důsledku dochází k narušení hospodářské soutěže s dopadem na obchod mezi ČR a státy EU. K nejfrekventovanějším formám veřejné podpory patří státní záruky, daňové úlevy, kapitálové injekce.
RELEVANTNÍ USTANOVENÍ
Každodenní praxe ukazuje, že může docházet k nepředvídatelným situacím, které mohou řadě podnikatelských subjektů zkomplikovat fungování. Jako příklad lze uvést živelní pohromy či jiné mimořádné události. V těchto situacích jsou poměrně striktní pravidla ochrany hospodářské soutěže prolomena a orgány veřejné správy mají řadu možností jak podnikatelům pomoci. V českém právním řádu je pro podpory podnikatelským subjektům v případech živelních pohrom nebo mimořádných událostí relevantní ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona o veřejné podpoře. Toto ustanovení považuje za dovolené poskytovat veřejné podpory, které mají kompenzovat škodu vzniklou v souvislosti s živelní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí.
VYMEZENÍ ŽIVELNÍ POHROMY
Zákon o veřejné podpoře živelní pohromu ani jinou mimořádnou událost nedefinuje. Existuje v něm však odkaz na § 24 odst. 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Do kategorie živelní pohromy je řazena vichřice s rychlostí větru na 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, nezaviněný požár a výbuch, blesk, sesuvy půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně Richterovy škály. Pojem „mimořádná událost“ není rovněž definován. Do této kategorie lze zařadit válku, občanskou válku, teroristické útoky. Za mimořádnou událost nelze považovat stávku či jiné pracovněprávní konflikty.
POSKYTNUTÍ PODPORY
Ustanovení § 4 odst. 1 písm. c) zákona o veřejné podpoře lze zařadit do kategorie obecných výjimek. To znamená, že orgán veřejné moci, z jehož rozpočtu by podpory, směřující k náhradě škody způsobené živelní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí, měly být poskytovány, nemusí žádat Úřad pro ochranu hospodářské soutěže o povolení. Jde o podporu určenou k „náhradě škody“ vzniklé v důsledku živelní pohromy nebo jiné mimořádné události. Je tedy nezbytné prokázat výši vzniklé škody a příčinnou souvislost mezi ní a živelní pohromou či jinou mimořádnou událostí. Z charakteru zmíněných ustanovení vyplývá, že jejich cílem je kompenzace vzniklých, na vůli podnikatelských subjektů nezávisejících problémů, které je znevýhodňují oproti konkurenci. Lze tedy kompenzovat pouze do výše vzniklé škody. Tu je třeba vyčíslit na základě znaleckého posudku, nebo posudku pojišťovny. Je-li příslušný podnikatelský subjekt proti některé z uvedených událostí pojištěn, podporu je třeba o poskytnuté pojistné plnění snížit. Podpora škod vzniklých v souvislosti s živelní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí tak může tvořit doplněk komerčního pojištění.
ZÁLEŽÍ NA FORMĚ
Formy podpory mohou být v uvedených případech různé. Nejčastější formou budou dotace či jiné poskytnutí finančních prostředků. Lze si však představit, že by jednou z forem podpory na odstranění škod způsobených živelní pohromou nebo jinou mimořádnou událostí byly i daňové úlevy nebo prominutí plateb sociálního a zdravotního pojištění. Vždy je však nutné respektovat podmínky popsané výše. Loňské povodně či letošní sucha ukazují, že řada podnikatelských subjektů se může bez svého přičinění dostat do existenčních potíží. Existence zmíněných ustanovení je tedy opodstatněná. Bohužel praxe s jejich využíváním, a to ani v EU, není příliš rozšířená. Z tohoto důvodu bude vhodné poskytnutí podpory předjednat s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
Loňské povodně ukázaly, že mnozí podnikatelé se mohou i bez svého přičinění dostat do existenčních potíží.
ČLÁNKY DO MAILU