Řada indicií nasvědčuje kartelu vydavatelů
Jeden z prvních svědků vyslechnutých antimonopolním úřadem v kauze PNS versus Mediaprint (EURO 44/2002, 1/2003) pracoval jako ředitel závodu vydavatelství Vltava-Labe-Press (VLP). Protokol o jeho výpovědi zveřejněný poprvé serverem EURO OnLine velice podrobně mapuje společné kroky velkých deníkových vydavatelství, které měly vyústit v převzetí konkurenta jimi vlastněné První novinové společnosti (PNS). Firmy jednaly jako kartel nejméně jeden rok, a tak bylo prosincové předběžné opatření antimonopolního úřadu logickým krokem.
Červencová ofenziva PNS.
První výpověď dostal Mediaprint & Kapa Pressegrosso loni 20. září od západočeské divize VLP. Už 25. července pozvali představitelé skupiny Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft (RVB), která v Česku kontroluje MF Dnes i Lidové noviny, k jednání šéfa Ringieru Tomáše Böhma a ředitele distribuce VLP Stanislava Vaníčka. Projednávat se měla strategie s názvem „Kvalitativní skok PNS – ofenziva“. Jednání ve stejné věci se konalo také 21. srpna, mimo jiné za účasti šéfa představenstva PNS Jörna W. Röpera a šéfa odbytu vydavatelství Mafra Václava Tocháčka. Jednání byl přítomen i Hans Georg Schnücker, jednatel RVB. Svědek vypověděl, že cílem jednání vydavatelských špiček bylo koordinované vypovězení smluv Mediaprintu.
Na schůzce 31. července šéf RVB Schnücker přednesl konkrétní návrh: Mafra pošle Mediaprintu výpověď distribuce Lidových novin, Ringier vypoví Sport a Vltava-Labe-Press regionální tituly v oblasti západních Čech.
Rok starý plán.
Prvním iniciátorem kartelové dohody zřejmě nebyla RVB, ale spíše Verlagsgruppe Passau (VGP), mateřská společnost vlastnící vydavatelství VLP. Šéf koncernu Franz Xaver Hirtreiter prý na poradě 25. února loňského roku prohlásil, že kam se pohnul, tam narazil na WAZ (což je společnost s vlastnickou vazbou i k českému Mediaprintu). Hirtreiter údajně řekl, že Mediaprint má v Čechách stále větší podíl na trhu a že je třeba tomu učinit přítrž. Právě tehdy bylo poprvé rozhodnuto, že má být připravena akce s výpověďmi.
Navzájem si nevěří.
Vysvětlení má i skutečnost, že nakonec vydavatelství Ringier a Mafra neposlala Mediaprintu výpovědi svých méně významných titulů (Sport a Lidové noviny) a šéf Mediaprintu Ivan Kaufmann obdržel zprávu, že nebude moci nabízet svým obchodním partnerům vlajkové lodě deníkového trhu – Blesk a MF Dnes. VLP totiž měla strach, aby nakonec sama neztratila pozice a nepomohla naopak svým spřáteleným konkurentům. Proto šéf VLP Vladimír Poříz 21. srpna požadoval od vydavatelských partnerů ukončení smluv o distribuci jejich největších deníků.
Skutečným zájmem spoluvlastníků PNS nebyla ani destabilizace distribučního trhu. Svědek tvrdí: šéf RVB Schnücker očekával, že jakmile se Kaufmannovi sejdou na stole všechny výpovědi, dojde k jednání s většinovým vlastníkem Mediaprintu (tedy firmou K u. K Medienbeteiligungs patřící do skupiny WAZ) – a „péeneska“ bude moci svého konkurenta pohltit. „Chvíli počkáme a síť prodejců nám spadne do klína,“ uvádí úřední protokol slova předsedy představenstva PNS Röpera.
Svědek prý nemluví pravdu.
Týdeník EURO požádal šéfy všech tří obviňovaných vydavatelství a také vedení První novinové společnosti (PNS) o stanoviska k obsahu protokolu. Generální ředitel VLP Vladimír Poříz vzkázal, že se k věci nebude vyjadřovat; předseda představenstva PNS Jörn W. Röper i ředitel Radomil Juda prý nemají dokument k dispozici, a proto jej také nekomentovali. Jejich konkurenti byli sdílnější. „Výtku nedovoleného jednání ve shodě odmítáme,“ uvedl prokurista vydavatelství Mafra Roman Latuske. Svědek prý nevypovídá pravdu, a protože je jako bývalý zaměstnanec ve sporu s VLP, snaží se firmu poškodit. Zveřejnění protokolu považuje Latuske za součást mediální kampaně vedené šéfem Mediaprintu Ivanem Kaufmannem. Podobně reagoval i generální ředitel Ringieru Tomáš Böhm, který se pozastavil nad zveřejněním výpovědi, která je součástí spisu.
Bednář: do řízení nezasahuji.
„Je věcí účastníka řízení, zda informace zveřejní, či nikoliv,“ řekl v rozhovoru pro týdeník EURO předseda antimonopolního úřadu Josef Bednář. Dodal, že sama výpověď však není dostatečným důkazem, tvrzení svědka musí být doložena. Šéf úřadu má prý zájem na tom, aby definitivní rozhodnutí bylo možné vydat co nejdříve, v prvoinstančním řízení, ale on sám nemá žádnou možnost do sporu zasahovat. V uplynulých dnech se totiž objevily informace, že Bednář osobně přijal šéfy vydavatelství, což ale šéf úřadu popírá. Ani v případě, že by se kartel vydavatelů prokázal, nemůže Bednářův úřad udělat nic než uložit pokutu, třeba i opakovaně.
Rozhodne zájem politiků.
Nejlepším řešením situace by byla změna tiskového zákona. Ten totiž v současné podobě otázky distribuce tisku neřeší. Uvědomuje si to i členka mediální komise Parlamentu Kateřina Dostálová, která je situací velice znepokojena. Mediální poslanci se případem Mediaprintu zabývali v pátek 7. února, ale výsledky jejich jednání nebyly do uzávěrky týdeníku EURO známé. Vzhledem k tomu, že i další dokumenty, které má i týdeník EURO k dispozici, obsahují řadu varovných indicií, dá se očekávat, že se parlament začne situací velmi vážně zabývat.
Irena Válová, zastupující organizaci Media Observatory podporovanou Evropskou komisí, uvádí, že mateřské společnosti vlastnící vydavatelství, která v Česku ovládla PNS, se navíc dopustily také porušení asociační dohody i evropské antimonopolní legislativy. Válová se v této věci obrátila na komisaře pro rozšíření Güntera Verheugena. Tvrdí, že komisař sdílí její obavy.
