V Česku se letos otevře 34,2 kilometru dálnic, z toho do konce roku ještě 25 kilometrů. Příští rok pak řidiči pojedou po 21 nových kilometrech, jak říkají čerstvé údaje ministerstva dopravy. Loni přitom přibyly jen čtyři kilometry dálnic. Česko se v délce otevíraných úseků konečně dostalo na předkrizovou úroveň, což je poměrně dobrá zpráva. Čísla je ale důležité brát v kontextu. Protože nejsou stoprocentním úspěchem současného vedení úřadu.
Zhruba ve stejný čas, kdy se úřad Vladimíra Kremlíka údajem pochlubil, vyšla zpráva Nejvyššího kontrolního úřadu, která se ranku silnic také týká. Kontroloři spočítali, že silnice první třídy se staví v průměru dvanáct let. Myšleno od plánů po zprůjezdnění. U dálnic je to velmi podobné, úřady pracují s údajem třináct let.
Klíčové není to, kolik se v daný rok nalije do asfaltu, ale jak moc se daří tlačit vše, co je za tím. Tedy přípravu projektů. Dobrý příklad toho je loňský čtyřkilometrový paběrek. Andrej Babiš by jistě měl peníze i chuť otevřít vloni více úseků, ale takhle to prostě z minulosti přišlo. A ano, je fér přiznat, že tenhle neúspěch nešel za jeho vládou.
Kdy si myslíte, že bude dokončen dálniční obchvat Prahy?
Za oněch 34,2 kilometru, které se letos otevřou, se ale podle stejného vzorce sluší děkovat zhruba tak asi Topolánkově vládě, což ovšem ministerstvo dopravy taktně zamlčuje.
Ale ani tento vzkaz z roku 2009 není kdovíjaký úspěch. Ze srovnání se zahraničím vyplývá, že jak Topolánkův kabinet, tak ani ty další ohledně staveb dálnic moc nemakaly. Třeba Maďarsko za posledních osmnáct let postavilo 1500 kilometrů, Česko jen 300.
U snědené dálnice. Stavělo by se, ale přestává být za co
Zpátky ale k Babišově vládě, která si dala jako jeden z cílů stavbu dálnic nastartovat. Jak už víme, za reálný výsledek budeme moci Babišovi a jeho týmu děkovat za nějakých deset až třináct let. Nicméně už nyní se můžeme podívat na to, kolik peněz na dopravní stavby posílá a z toho usoudit, jak ke svým propagovaným slibům přistupuje.
Státní fond dopravní infrastruktury měl letos rozpočet kolem 86 miliard. Na příští rok je plánováno 87,3 miliardy korun. Pokud se podíváme zhruba deset let zpátky, bylo líp. V roce 2008 počítal fond s příjmy 97,9 miliardy, o rok později s 89,9 miliardy. Z toho vychází nejen fakt, že si současná vláda přiznává do značné míry cizí snahu, ale dokonce dává na dopravu méně než tehdejší vlády, přestože se ekonomice daří lépe.
Když se totiž nyní otevírané úseky plánovaly, nešlapala ekonomika tolik jako dnes. V roce 2008 rostlo reálně HDP 2,5 procenta, o rok později přišlo vlivem krize -4,7 procenta a v roce 2010 nastal mírný růst 2,2 procenta. V éře Andreje Babiše od roku 2017 rostlo HDP 4,6 procenta, pak pět procent a letos zřejmě 2,5 procenta. Takže žádná extra snaha se nekoná. Z čísel se dá těžko vylhat.
Čtěte další texty Petra Weikerta
