Jak vypadá itinerář jedné z největších pěveckých hvězd současnosti? Rok 2009 má opravdu nabitý: do Baden-Badenu, pak evropské turné, série koncertů po Americe, opět Evropa, londýnská Královská opera Covent Garden, krátký odpočinek v Petrohradu a na řadě je Český Krumlov; následuje recitál v Itálii, benefiční koncert v Ekvádoru, tři vystoupení v Jižní Africe… A to jsme prosím jen na konci srpna. Slavná sopranistka Renée Flemingová je na vrcholu kariéry a touží po ní hudební producenti na všech kontinentech bez výjimky. Není divu, že má zaplněný kalendář na mnoho let dopředu (třeba již dnes je jasné, že bude zpívat Elsu ve Wagnerově Lohengrinovi v roce 2014) a získat ji na vystoupení je takzvaně běh na dlouhou trať. Ale vyplatí se být trpělivý.
Přenesme se do Londýna na přelomu června a července. Čím žila tou dobou britská metropole? Wimbledonem a vítězným tažením Rogera Federera a také operou. V londýnské Covent Garden totiž vystupovala Flemingová v roli Violetty ve Verdiho La Traviatě. „Její plakáty jsou všude, šest představení, v nichž se objevila, bylo beznadějně vyprodáno. Pochopitelně. Vokálně i herecky je prostě v nejlepší formě,“ napsal kritik The New York Times Anthony Tommasini. Asi není lepšího doporučení.
Za této hvězdné konstelace dorazila padesátiletá diva 16. července do Prahy a o dva dny později excelovala na Mezinárodním hudebním festivalu v Českém Krumlově. Jestliže na pěveckém poli se „překvapení“ nekonala, Flemingová zaujala v jiné oblasti, jež se rovněž stává v posledních letech její doménou. V chladném a deštivém krumlovském večeru se představila v nových vínových šatech od britské módní návrhářky Vivienne Westwoodové.
INSPIRUJE MISTRY
Zpěvaččina popularita se vskutku nesoustředí jen na specifický svět opery, špičkové honoráře, ovace publika či prodeje desek a DVD. Přesahuje výrazně mimo jiné do módního byznysu. Kromě Westwoodové pro Flemingovou tvořil třeba Francouz Christian Lacroix, jehož exotický kostým egyptské kurtizány americká pěvkyně nedávno v New Yorku oblékla v Messenetově opeře Thaïs. Jako na módní přehlídce si pak museli připadat diváci při galavečeru v Metropolitní opeře loni v září, kdy oceňovaná sopranistka vystřídala kreace od Johna Galliana, Christiana Lacroixe a Karla Lagerfelda. Dle Flemingové hraje oblečení v umělecké profesi důležitou roli. „Lidé poslouchají očima. Někdy je poněkud náročné šaty převážet, ale pak si řeknu, že to stálo za to,“ řekla na pražském setkání s médii.
Božský soprán této šarmantní dámy inspiroval i jiné mistry. Daniel Boulud z vyhlášené newyorské restaurace Daniel jí vzdal hold kreací La Diva Renée, americké spisovatelce Ann Patchetté byla zase Flemingová předlohou k hlavní postavě bestselleru Bel Canto. Po jejím obdivovaném hlasu je též nazván parfém La Voce Renée Fleming newyorské značky Coty a v Japonsku dokonce nese její jméno květina.
ČEŠTINA JE KRÁSNÁ
Rodačka z pensylvánské Indiany měla díky rodičům - pěveckým pedagogům - k hudbě odmalička blízko. Úzkou vazbu má i na Českou republiku, protože její praprarodiče emigrovali do USA před sto lety z Prahy (jmenovali se Burešovi). Češtinu tedy kolem sebe slýchávala, když byla malá, ale rodný jazyk svých předků se již nenaučila. „V generaci mých rodičů se u nás bohužel česky nemluvilo, takže já češtinu vůbec neovládám,“ vysvětluje Flemingová a přiznává, že si - jako každý cizinec - musela projít martyriem, když se kvůli oblíbené roli Rusalky učila vyslovovat hlásku „ř“.
Dá se ale říci, že právě Rusalka ze stejnojmenné opery Antonína Dvořáka je její osudovou. Patří ke stěžejním rolím Flemingové v newyorské Metropolitní opeře, kde se jako vodní víla představila naposledy letos na jaře pod taktovkou Jiřího Bělohlávka. Rusalka se letos neobjevila na seznamu oper, jež Metropolitní opeřa vysílá živě do světových kinosálů (čehož hlavní představitelka velmi litovala), ale čeští posluchači ji mohli alespoň slyšet v přímém přenosu Českého rozhlasu.
Pěvkyně miluje zejména árii Měsíčku na nebi hlubokém, kterou pro ni objevila její první učitelka hudby. A v originálním jazyce slavnou melodii studovala mnohem dříve, než se to stalo normou. „Před dvaceti pětadvaceti lety se ještě nezpívalo česky, vše se překládalo. To se v poslední době změnilo, což je dobře. Čeština je krásný jazyk, který se krásně zpívá,“ myslí si Flemingová, jež má na repertoáru role v angličtině, italštině, němčině, francouzštině i ruštině. V češtině zatím zůstává její jedinou rolí Rusalka, i když uvažovala mimo jiné o účasti v Janáčkových operách Káťa Kabanová a Její pastorkyňa nebo Smetanově Daliborovi a dál hledá vhodný part. Jak řekla v Praze, ráda si v tomto ohledu nechá poradit.
ODMÍTÁ STEREOTYP
Jen málo sopranistek podobného věhlasu zpívá tolik rozmanitých a neobvyklých rolí jako Flemingová. Oslnila v Händelově Rodelindě i Massenetově Manon, považuje si nejen Rusalky, ale třeba i soudobé Susannah od Carlislea Floyda. Má na repertoáru Mozartovy heroiny i stěžejní operní party, jako jsou Verdiho Desdemona či Straussova Maršálka v Růžovém kavalírovi. Zazářila ve Wagnerovi v Bayreuthu i v díle Andrého Previna v San Francisku. Kde se v ní bere ta udivující univerzálnost?
Na stření škole talentovanou a introvertní Renée ještě nezajímala opera, ale spíše muzikál. Spolu se svými spolužáky vystupovala v My Fair Lady a The Sound of Music. Na vysoké zase našla zalíbení v jazzu a každý týden prý tehdy zpívala po klubech. Tam se také naučila, jak sama řekla, vystupovat na veřejnosti. Jazz i populární hudbu poslouchá dodnes, když si chce odpočinout, a také si občas odskočí do studia nahrát jazzové album (naposledy Haunted Heart v roce 2005). Lehčí žánr ostatně zvolila i při lednovém vystoupení na inauguraci Baracka Obamy. Ve Washingtonu za doprovodu smíšeného sboru Americké námořní akademie zapěla evergreen You'll Never Walk Alone.
Flemingová odmítá stereotyp - jak u operních rolí, tak ve výběru žánrů, kterým se věnuje. Její všestrannost samozřejmě některé kritiky znervózňuje. „Chtěli by, abych se věnovala jen jedné věci,“ říká matka dvou dospívajících dcer. „Ale s tím nesouhlasím. Rozhoduji se srdcem. Tajemství se skrývá v poctivosti a kvalitě na nejvyšší úrovni,“ dodává.
*
BOX
Renée Flemingová (50)
Narodila se do rodiny pěveckých pedagogů v pensylvánské Indianě a vyrostla v Rochestru. Studovala na Newyorské státní univerzitě, Eastmanově hudební škole a na Juilliardově hudební škole v New Yorku. Profesionální kariéru začala v osmdesátých letech u malých operních souborů. První větší roli dostala v Salcburku v roce 1986 jako Konstancie v Mozartově Únosu ze serailu, pak se vrátila do USA, kde získala ceny v několika pěveckých soutěžích. V Metropolitní opeře poprvé zpívala v roce 1991 jako záskok roli hraběnky v Mozartově Figarově svatbě. Od té doby tam nastudovala na 20 rolí a je jednou z jejích největších hvězd. Průlom do Evropy se nositelce řady ocenění podařil jako Armidě na Rossiniho festivalu v Pesaru v roce 1993; v současnosti je pravidelným hostem prestižních operních domů v Londýně, Vídni či Miláně.
K jejím nejznámějším rolím patří Desdemona z Verdiho Otella, hraběnka z Mozartovy Figarovy svatby, Violetta z Verdiho La Traviaty, hlavní role z Massenetovy opery Manon nebo titulní role z Dvořákovy Rusalky, kterou nastudovala v češtině.
Pěvkyně s českými předky je velkou obdivovatelkou bývalého českého prezidenta Václava Havla. V České republice již koncertovala několikrát, poprvé na zámku v Nelahozevsi v roce 1996.
Flemingová, která se nyní například věnuje i moderování populárních přímých přenosů z Metropolitní opery MET Life, je od roku 1998 rozvedená, s bývalým manželem, hercem Rickem Rossem, má dvě dospívající dcery.
*
BOX (rozhovor)
Renée Flemingová
Jsem členkou exkluzivního klubu
Operní pěvkyně světového formátu do České republiky zas tak často nejezdí, o to víc pak překvapí, že působí přirozeně, uvolněně i po náročném cestování a dokážou odpovídat s vtipem a dokonce se nebrání sebeironii. Tedy alespoň Renée Flemingová, která je hlavní tváří Mezinárodního hudebního festivalu v Českém Krumlově, umí podobnou příjemnou atmosféru navodit. Stoprocentní profesionálka, jež na otázku, kdy si uvědomila, že je ve svém oboru skutečně na špičce, s vážnou tváří odpověděla: „Možná se takový okamžik dostaví příští rok.“
V Česku jste poprvé vystoupila v Nelahozevsi, v rodišti Antonína Dvořáka, v roce 1996. Tady je inspirace jasná. Čím vás nyní přilákal Český Krumlov a tamní Mezinárodní hudební festival?
Tak především - organizátoři mě pozvali (smích) a byli velice trpěliví. Není skutečně lehké najít u mě volné datum, zpívám po celém světě. Miluji cestování. Ptali se mě, jestli chci vědět, jaká je tady moje reputace. Chvíli jsem váhala, nebyla jsem si úplně jistá, ale nechala jsem si to říct: „Je prý velice těžké najít volné termíny, ale když se jednou domluví, tak to nikdy nezruší.“ Dobrý, mohlo by to být horší. Krumlov jsem znala jen z fotografií, ale vypadal báječně.
Jste hvězdou Metropolitní opery od roce 1991 a jednou z vašich stěžejních rolích v tomto slavném operním domě je Dvořákova Rusalka. Jak se vám letos v březnu pracovalo na obnovené inscenaci Rusalky pod taktovkou českého dirigenta Jiřího Bělohlávka?
Perfektně. Jiří Bělohlávek je fantastický muzikant, orchestr pod jeho vedením podával skvělý výkon a hráči ho velmi obdivovali.
Loni 22. září 2008 vám Metropolitní opera složila hold v rámci zahajovacího galavečera. Je to pro operní pěvkyni nejvyšší meta, jíž lze dosáhnout?
Stalo se poprvé ve 125leté historii Metropolitní opery, že tento úvodní koncert sezony svěřili ženě. Takže jsem cítila velký tlak. Kdybych náhodou neuspěla, dalších sto let zřejmě žádná žena podobnou šanci nedostane. Pro mě to byl opravdu vzrušující zážitek a velká čest, to je bez debat.
Jak jste se na druhou stranu dokázala vyrovnat s nespokojeností publika v La Scale, kterému se nelíbilo vaše ztvárnění role v roce 1998?
Nikdo nemá rád, když ho takzvaně vybučí, zvláště když vyrůstáte v kultuře, kde se toto nedělá. Ale když jsem se bavila z kolegy, sdělili mi, že jsem se v podstatě dostala do velmi exkluzivního klubu, a jmenovali mi slavné zpěváky, kterým se toto stalo rovněž (například v prosinci 2006 tenoristovi Robertu Alagnovi po jedné z árií Verdiho Aidy, pozn. red.). Určitě to však nebyla příjemná zkušenost. Ale vrátila jsem se do La Scaly už za šest měsíců, protože mi moje rodina řekla: „musíš tam jet zpátky“. A dopadlo to dobře. I jako Lucrezia Borgia pořád vystupuji - například loni v listopadu jsem ji zpívala ve Washingtonu pod taktovkou Plácida Dominga.
V jaké roli vás příště uvidíme - a třeba i v českém kině v přímém přenosu - v Metropolitní opeře?
Objevím se v říjnu jako Maršálka ve Straussově Růžovém kavalírovi. Tuto operu jsme nedávno v Baden-Badenu natočili na DVD, takže brzy vyjde i to.
*
BOX
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov se letos, od 17. července do 22. srpna, koná již poosmnácté. Nabízí pestrou paletu hudebních žánrů, orchestrů a sólistů domácích i zahraničních. Klasika je již tradičně základním programovým kamenem festivalu, jemuž vévodí recitál americké sopranistky Renée Flemingové.
Více na: http://www.festivalkrumlov.cz/**
