Obsah světové sítě kontroluje vláda Spojených států
Mnoho lidí se domnívá, že světová internetová síť je mezinárodní a svobodná. Oba tyto rozšířené předpoklady jsou ovšem mírně řečeno naivní. Internet totiž není nehmotný, jeho podstata spočívá v počítačích, fyzicky umístěných konkrétních místech. A to znamená, že jsou i vlastněny a ovládány konkrétními organizacemi.
Závisle nezávislá.
Nejdůležitější z těchto organizací je ICANN (The Internet Corporation for Assigned Names and Numbers). Ten dohlíží nad takzvanými kořenovými DNS (Domain Name System) servery. Tyto počítače zjednodušeně řečeno umožňují lidem používat textové adresy internetových serverů, jako například www.euro.cz. Starají se totiž o přidělení číselného kódu, takzvané IP adresy (v tomto případě 212.24.129.141) každé platné textové adrese. Pomocí IP adres počítače komunikují mezi sebou. Protože DNS servery obsahují hierarchický seznam všech doménových jmen a jim odpovídajících serverů v internetu, nemohou se zaměnit dva různé stroje. ICANN ovládá deset ze třinácti těchto serverů, které ve světě fungují. Při tom to zdaleka není tak nezávislá mezinárodní organizace, jak se sama sebe snaží prezentovat. De facto je přímo ovládaná americkým ministerstvem obchodu, což většině ostatních států vadí.
Ke kalašnikovu laptop.
Kontrakt vlády Spojených států, na jehož bázi ICANN pracuje už od roku 1998, má příští rok vypršet a organizace by měla přejít pod skutečně nezávislou správu. A právě v tom je ohnisko všech sporů, které se kořenových doménových serverů týkají. V době, kdy se internet vyvinul z americké vojenské sítě Arpanet, totiž velmi málo lidí předpokládalo, že se během pár let stane nejdůležitějším komunikačním prostředkem na zeměkouli, o ziscích plynoucích z komerčního využití ani nemluvě. Nikomu tedy příliš nevadilo, že americká vláda hradí náklady na provoz nejdůležitější části sítě, zvláště když se servery nacházely na americkém území. Fakt, že má nad těmito počítači Washington kontrolu, tehdy nikoho příliš nezajímal. Prudký rozvoj informačních technologií a internetu, ještě více urychlovaný vzájemnými synergickými vlivy, však silně předběhl dobu a schopnosti politiků reagovat na něj. Světová síť má v současnosti kromě ekonomického a technického i nadmíru strategický význam, protože jiný komunikační prostředek, umožňující bez jakýchkoliv investic zcela bezpečné, rychlé a nezjistitelné předávání dat, zatím neexistuje. To si samozřejmě uvědomují i teroristé, dnes už standardně vybavení kromě zprofanovaného kalašnikova i laptopem.
Kontroverzní kroky.
Podceňovat vliv sítě na růst kvalitativní úrovně mezinárodního terorismu by se určitě nevyplatilo. Existence velmi odborně zpracovaných stránek s obsahem typu „Jak se stát teroristou v deseti bodech“, „Výbušniny z drogerie pro sebevražedný atentát snadno a rychle“ a podobné jsou výmluvným důkazem. Americká vláda se tedy úporně brání předání moci nad světovou sítí skutečně nezávislé mezinárodní organizaci, protože dohled nad obsahem kořenových serverů jejím tajným službám umožňuje podrobně sledovat rostoucí technické schopnosti teroristických organizací a za jistých podmínek i zdroje jejich financování. Několikrát už vydala prohlášení na téma nutnosti udržet kontrolu nad kořenovými DNS právě vzhledem k bezpečnostním rizikům a terorismu. A v tomto směru podnikla i velmi kontroverzní kroky. Například jde o nutnost autorizace domén, registrovaných neamerickými registrátory. Pomineme-li spíše úsměvné výroky některých amerických politiků na téma „já stvořil internet“, zůstává řada velmi arogantních regulací, kterým internet ze strany USA podléhá. Takto bezprecedentní postoje jsou ale nepřijatelné pro prakticky celý zbytek světa.
Internet Governance.
Názorovou protiváhu Spojeným státům se snaží vytvořit kde kdo, například Evropská unie nebo OSN. Obecně všichni kromě Američanů souhlasí s tím, že je třeba ICANN dostat z vlivu vlády Spojených států. Ale na tom, jak řídit organizaci dál, se dosud shodnout nedokázaly. Evropa trvá na přísně apolitickém přístupu a nepřeje si existenci mezinárodní správy. To obnáší zejména zajištění funkce ICANN (nebo nástupníka) coby nadace pod mezinárodním, nikoliv americkým právem. Omezení politického vlivu na globální síť by mělo zajistit i hlubší zainteresování významných registrátorů do správy kořenových DNS. Ohledně fyzického umístění serverů a jejich technické údržby už evropská stanoviska nejsou nijak radikální. Není prý až tak důležité, kde se servery fyzicky nachází, pokud jsou spravovány na čistě funkční a technické bázi. Organizace spojených národů naopak chce rozmělnit politický vliv na internet mezi všechny zúčastněné vlády. Řešení navrhuje vícero, a to vesměs založených na vzniku dalších ad hoc organizací, prezentovaných pod hlavičkou Internet Governance. Tyto návrhy ovšem pocházejí od států, jako jsou Čína nebo Kuba, a netěší se valné podpoře. Mimo jiné i proto, že o nové podobě správy internetu se jedná na půdě OSN několik let a jak už bývá zvykem, bezvýsledně.
Čekání na summit.
Víceméně všichni si uvědomují, že byrokratizace internetu Spojenými národy by měla pouze negativní dopady. Vynořily se i různé teorie na téma vzniku nových, nezávislých kořenových DNS, které by ty současné, tedy americké, nahradily. Taková krajní řešení sice možná jsou, nicméně většina odborníků si myslí, že by přinesla pouze komplikace. V konečném důsledku by odstřižení amerických kořenových serverů mohlo přinést roztříštění internetu na několik nekompatibilních sítí, což si nepřeje nikdo.
Kontroverzní stanovisko se objevilo při zasedání přípravného výboru pro uspořádání Světového summitu o informační společnosti (WSIS). Zástupce Bulharska lapidárně prohlásil, že když něco funguje, má se to nechat na pokoji. K tomuto přístupu se přiklonil i zástupce České republiky s dodatkem, že určité omezení pravomocí a vlivu vlády Spojených států je vhodné a žádoucí.
Nicméně, o funkční stránku věci tu v žádném případě nejde. Zajistit provoz kořenových DNS není ani moc nákladné ani složité. Jde spíše o principiální otázku, zda si jedna země může osobovat právo na kontrolu internetu a celosvětových komunikačních prostředků, které postupně na síť přecházejí. Konečnou odpověď zdá se poskytne až výsledek zmíněného summitu, který se bude konat v listopadu.
