Potravinářství bylo stejně jako řada dalších tradičních odvětví dlouho odkázáno na ruční práci. Se zdokonalujícími se technologiemi to přestává platit.
Stejně jako v mnoha jiných odvětvích i v potravinářství jsou kladeny stále vyšší nároky na kvalitu, rychlost a efektivitu výroby. „Když k tomu přidáme ještě finanční stránku věci a tlak na snižování nákladů, jednoduše bude existovat určitá hranice, kdy již ani další pár lidských rukou situaci nezachrání. A právě v tu chvíli přichází na řadu řešení automatizace výrobního procesu,“ vysvětluje Michal Scholze ze společnosti Stäubli Systems.
Podle něj zatím nenastala doba, kdy by bylo možné celé výroby ovládat jediným tlačítkem. „Stále existuje mnoho složitých a komplexních operací, na které současné technologie nestačí. U jiných činností je zase přítomnost lidského faktoru nezbytná a žádoucí, některé firmy si pak na ruční výrobě přímo zakládají,“ dodává.
Rutina, která bolí
Automatizované pracoviště se tak podle něj nejlépe uplatní v těch částech procesu, kde se určitá činnost opakuje a přitom musí být vykonávána s velkou přesností a ve značné rychlosti. Často se jedná o rovnání zboží, přendávání mezi dopravníky, skládání do krabic, balení. V této kategorii pak svou flexibilitou, přesností a rychlostí vynikají zejména průmysloví roboti.
Přitom mnoho lidí stále „obrací oči v sloup“, jen co slovo robot zaslechnou. Prý se hodí jen pro největší závody. Opak je ale pravdou. Roboti díky své flexibilitě nacházejí uplatnění ve stále větším počtu malých rodinných firem.
Scholze také zpochybňuje zažitý argument, že roboti berou lidem práci: „To je pravda jen do určité míry. K nahrazení člověka robotem dochází u činnosti, která není nikterak záživná a z dlouhodobého hlediska určitě zdraví pracovníka nijak neprospívá.
Podívejte se:
Robot od singapurských vědců sestavil židli od IKEA. Zvládl to za 20 minut
Lidé pracující na jednom místě vestoje nebo vsedě po celou směnu často trpí bolestmi zad a nohou, mohou je potkat bolesti hlavy, únava očí z neustálého soustředění na linku. V neposlední řadě se při těchto rutinních úkonech také s klesající pozorností výrazně zvyšuje chybovost člověka.“
Místo sládka počítač
Automatizace přitom proniká i do poměrně konzervativních odvětví, jako je pivovarnictví. Netradiční novinku před časem představil například pivovar v Balonovém hotelu Radešín u Žďáru nad Sázavou. Stal se prvním chytrým pivovarem v Evropě a od ostatních se liší především tím, že v něm pivo vaří počítač.
Jeho největší výhodou jsou takřka nulové nároky na personál. Na řízení celého pivovaru je potřeba jediný člověk. „Jedná se o plně automatizovaný pivovar, který je kompletně regulován a monitorován bez zásahu člověka. Namísto sládka se o pivo stará naše řídicí jednotka,“ shrnuje Adam Škorpík ze společnosti UniPi. technology, která stojí za realizací řešení.
„Počítačové technologie jsou v pivovarech většinou už běžnou praxí. Hlavní rozdíl je v tom, že zatímco v ostatních převládá lidský faktor, který zadává příkazy do počítače, u nás je hlavou právě počítač a ten zadává práci lidem,“ dodává Škorpík.
Výhodou chytrého pivovaru je stálost při jednotlivých postupech vaření. Poradí si tak s problémem, s nímž bojují zejména minipivovary. Tedy uvařit každou várku piva se stejnými vlastnostmi a chutí.
V chytrém systému se veškerá naměřená data zaznamenávají do databáze. Jejich opakovaná analýza poté pomůže zvýšit efektivitu vaření piva a přinést další úspory na nákladech.
Článek vyšel v magazínu Profit
Dále čtěte:
Musk příliš věřil robotům. Tesla přerušuje výrobu Modelu 3
Podnikání bez hranic. Růžička chce vyvíjet nové potraviny
