Případ jednoho z bývalých detektivů Roberta Šlachty ukazuje, jak ošidná může být spolupráce s policejními informátory
Už pár týdnů je známé video bývalého detektiva Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Stanislava Švábenského. Švábenský spáchal loni v srpnu sebevraždu poté, co ho soud poslal na šest let do vězení kvůli vynášení informací za úplatu. Poněkud v ústraní je téměř identický případ jeho zlínského kolegy Mariana Hanáka, který si odpykává osmiletý trest v jedné z nejtvrdších českých věznic na Mírově.
Oba příběhy pojí dohromady klíčový svědek, někdejší policejní informátor Jan Švédík. Ten byl odsouzen za daňové podvody s barevnými kovy na 7,5 roku.
Zeštíhlený spis
Když se týdeník Euro začal o příběh blíže zajímat, Marian Hanák ve vězení sepsal dopis o svém případu a poslal ho do redakce. Hanák působil jako elitní detektiv několik let, v jednu dobu podle svých slov řídil 12 informátorů z podsvětí. Tři roky po odchodu od policie, v roce 2013, pak byl obviněn ze zneužití pravomoci úřední osoby a úplatkářství.
Obžaloba jej vinila z vyzrazení informací z trestních spisů nebo prodávání nezákonných odposlechů. Za tyto aktivity měl podle žalobce Romana Kafky získat Hanák přes dva miliony korun. Kromě osmi let vyfasoval ještě vysoký peněžitý trest.
Výpovědi, na základě kterých putoval Hanák do vězení, vznikly v době, kdy byli Jan Švédík a další ze svědků, podvodník s pohonnými hmotami Radomír Vybíral, ve vazbě a očekávali vysoké tresty. Když je Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) kvůli Hanákovi vyslýchala ještě před uvalením vazby, o údajné trestné činnosti bývalého detektiva neřekli ani slovo. Rozmluvili se až poté, co bylo jasné, že dalších několik let stráví v kriminále. „Švédík byl můj informátor, vedený ve svazku Kato. Dával mi informace k závažné trestné činnosti,“ popisuje Hanák. Hanák v rámci svého procesu požádal o možnost, aby si svazek takzvaného policejního ráfka mohl prostudovat soud.
Ve svazku, který měla k dispozici GIBS ze Zlína i Hanákova domácí brněnská expozitura ÚOOZ z Brna, podle něho z téměř 80 stránek zbylo pouhých 24. Přestože mohl posloužit jako důkaz u soudu, policie jej dodnes z nepochopitelných důvodů utajuje s odůvodněním, že by jeho zveřejnění mohlo ohrozit zájmy České republiky.
Hanák se ve svém dopise z Mírova vyjadřuje bez obalu: „Je zřejmé, že pracoviště GIBS či dozorující státní zástupce Roman Kafka s došlým svazkem manipulovali a soudu zcela záměrně předložili jen torzo, které neobsahovalo důležité informace a úřední záznamy o spolupráci se Švédíkem.“ Soud následně zeštíhlený dokument označil za účelově založený a konstatoval, že jeho cílem byla ochrana informátora Švédíka. „Svazek obsahuje informace k lihové kauze, takzvanému Toflovu gangu, ale i k trestné činnosti policistů, kterou vyšetřovali příslušníci GIBS ze Zlína. Ti samí příslušníci, kteří se svazkem manipulovali. A následně byl vyhodnocen jako účelový,“ pozastavuje se Hanák.
Generální inspekce i dřívější Hanákův zaměstnavatel – útvar vedený Robertem Šlachtou – se k případu odmítli vyjádřit. Státní zástupce Roman Kafka na svých tvrzeních před soudem trvá. „U odsouzeného Hanáka z ÚOOZ Brno bylo daleko více usvědčujících důkazů, které jej dostaly na osm let za mříže. Kromě výpovědi pana Švédíka, i dalšího obviněného Vybírala, to dále byly výpovědi řady svědků, řada listin. Dokonce i obrazový záznam z kanceláře, který svědčí o tom, že byla pořízena nezákonně kopie celého trestního spisu, který nabízel Hanák na prodej za sedm milionů korun,“ stojí si za svým Kafka. A odkazuje na jasná rozhodnutí krajského, vrchního i Nejvyššího soudu, které se s trestem pro Hanáka ztotožnily. „Kromě toho je třeba říci, že Švédík a Vybíral nebyli svědci, ale obžalovaní, kteří se doznali ke své trestné činnosti, podplácení,“ podotkl Kafka.
Tady by za standardních okolností mohl Hanákův příběh končit, ale nekončí. Policejní informátor Švédík totiž poslal z vězení hned několik tajných dopisů, ve kterých popisuje, proč Hanáka „napráskal“. Šlo mu podle nich o zrušení zajištění majetku a mírnější trest.
To, co Švédík napsal do „motáků“, se mělo potvrdit, majetek mu byl vrácen a od soudu měl odejít s nižším souhrnným trestem za svou trestnou činnost.
Podle žalobce Kafk y Švédík nakonec nedostal nízký trest, čímž Hanákovu verzi zpochybňuje. „Vše mu vrátili. Bohužel ani toto soud nepřesvědčilo o účelovosti výpovědi Švédíka,“ pokračuje ale v příběhu Hanák. „Je třeba říci, že žádná dohoda s panem Švédíkem nebyla, nebyl ani v pozici spolupracujícího obviněného, ani nebyla dohoda o vině a trestu.
V prvé řadě by o takové procesní dohodě věděl jeho obhájce, a pokud mi je známo, ten ji popírá,“ namítá žalobce.
neČeKAnÁ nÁVštĚVA
Nějaký čas po Hanákově obvinění se na vyšetřovatele obrátili dva blízcí spolupracovníci rodiny Vybíralovy Michal Šnajdr a Daniel Šprňa. Ti naopak označili za prodejce policejních informací detektiva z brněnského Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu Jana Ovčáčka. A podle Hanáka to doložili i důkazy z počítače Ovčáčka a jinými hmatatelnými písemnostmi a fotografiemi. S tím, že si informace od Ovčáčka měli kupovat podvodníci s pohonnými hmotami, otec a syn Vybíralové, kteří ale svými výpověďmi poslali za mříže Hanáka. Všechny tyto informace, včetně odložení vyšetřování Ovčáčka ze strany GIBS a zlínského státního zastupitelství, se Hanák se svým advokátem Petrem Novákem snažili dostat do trestního spisu. To se jim ale nakonec nepovedlo. „Je zřejmé, že státní zástupce Kafk a ve spolupráci s GIBS Zlín zatajoval informace důležité pro trestní řízení a zcela účelově s nimi manipuloval,“ útočí na Kafk u Hanák. Žalobce ale jeho tvrzení opět zpochybňuje. „Ještě jsem si uvědomil jednu důležitou okolnost k prověřování pana policisty Ovčáčka.
Jeho údajné vazby na pana Vybírala také prověřovala GIBS pod dozorem Vrchního státního zastupitelství v Olomouci. Právě z tohoto trestního řízení má hlavně plynout vyloučení tohoto tvrzení, a tedy podezření na nepravdivé tvrzení osob, které měly křivě obvinit policistu Ovčáčka,“ uvádí Kafk a, který po odsouzeném Hanákovi a lihové aféře postoupil ze Zlína na olomoucké vrchní státní zastupitelství.
Jenže do hry vstoupil ještě šéf ostravské expozitury ÚOOZ Jiří Komárek. Podle slov Hanáka jej měl navštívit ve věznici a potvrdit, že informace Vybíralům prodával detektiv Ovčáček. Vybíral starší to prý Komárkovi sdělil při vyšetřování lihové kauzy. „Měl o tom sepsat úřední záznam, ale panu Kafk ovi se to nehodilo do krámu a nařídil Komárkovi, ať ten záznam založí do spisu, aniž by přijal jakékoli opatření. To je ovšem v přímém rozporu s právními předpisy České republiky,“ tvrdí Hanák. „K vašim otázkám se nebudeme nijak vyjadřovat. Obraťte se na GIBS, státní zastupitelství či přímo příslušné soudy,“ vyjádřil se stručně mluvčí ÚOOZ Pavel Hanták.
Jako ze špatné detektivky pak už může působit setkání Hanáka a Romana Vybírala v mírovském arestu. „Jednoznačně potvrdil, že jsem po jeho otci žádné finance nechtěl a že jim informace předával Ovčáček. Nedokážete si představit ty pocity, když chodíte po dvoře s osobou, která tohle řekne. Bohužel má velký strach z pomsty pana Kafk y, proto má obavy to oficiálně potvrdit. Mimo jiné i popsal, jak je magistr Kafk a navštěvoval ve věznicích a přemlouval k výpovědím nebo jim dával k podpisu jím připravené úřední záznamy,“ tvrdí Hanák ve svém dopise.
Marian Hanák nemusí být nevinný, jak o sobě tvrdí. V jeho případu však existuje řada nesrovnalostí, a to i když prošel třemi soudními instancemi a žalobce Roman Kafk a je jednoznačně přesvědčený o exdetektivově vině. Sám problémy v bezpečnostních složkách mimoděk potvrzuje poslední částí konverzace s týdeníkem Euro. „Je to o hodnoceni důkazů, u Hanáka byla důkazů spousta a tam si jsem jistý. Kauzu pana Švábenského (stojící na podobných svědectvích – pozn. red.) neznám a on nebyl jistě takový zločinec, v žádném případě. Na ÚOOZ Brno byla spousta podezřelých policistů a strávil jsem s tím roky života. A stačilo,“ dodává Kafka.
O autorovi| JAN HRBÁČEK • hrbacek@mf.cz
