Plátcem zdravotního pojištění osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu je stát S instituty práva občanského, pracovního, obchodního nebo finančního se lidé každodenně setkávají v běžném životě, zatímco k institutům práva trestního se spořádaný občan spíš nezná.
Plátcem zdravotního pojištění osoby ve vazbě nebo ve výkonu trestu je stát
S instituty práva občanského, pracovního, obchodního nebo finančního se lidé každodenně setkávají v běžném životě, zatímco k institutům práva trestního se spořádaný občan spíš nezná.
Podnikatel však může být kdykoliv postaven před hotovou věc - jeho zaměstnanec skončí ve vazbě nebo po rozhodnutí soudu nastoupí výkon trestu odnětí svobody. Pak musí řešit dopady omezení zaměstnancovy osobní svobody, o němž rozhodl soud. Stejně jako dopady na pracovněprávní a související poměry. K výkonu trestu odnětí svobody dochází na základě pravomocného (vykonatelného) odsuzujícího rozsudku soudu - pachateli trestného činu (odsouzenému) je prokázána vina a uložen trest odnětí svobody.
Kdy lze rozvázat pracovní poměr
Vzetí zaměstnance do vazby samo o sobě není výpovědním důvodem ani důvodem k okamžitému zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel by však mohl okamžitě zrušit pracovní poměr zaměstnanci ve smyslu § 53 odst. 1 písm. b) zákoníku práce, pakliže by byl zaměstnanec vzat do vazby v souvislosti s jednáním, jímž porušil pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. (Z téhož důvodu je možno dát výpověď podle § 46 odst. 1 písm. f.) Odsouzení za trestný čin by důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru podle § 53 odst. 1 písm. a), resp. výpovědní důvod (§ 46 odst. 1 písm. f) zakládalo, jestliže by byl zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než jeden rok, nebo by byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů, nebo v přímé souvislosti s ním, k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu nejméně šesti měsíců.
Když pracovní poměr trvá
Výkon vazby nebo trestu odnětí svobody, nedojde-li k ukončení pracovního poměru, lze považovat za překážku v práci na straně zaměstnance, za kterou mu nepřísluší náhrada mzdy (platu). Zaměstnanci, který zameškal práci pro výkon trestu odnětí svobody, se za každých 22 takto zameškaných pracovních dnů krátí dovolená za kalendářní rok o jednu dvanáctinu. Stejně se krátí dovolená pro vazbu:
* došlo-li k pravomocnému odsouzení zaměstnance nebo
* byl-li zaměstnanec obžaloby zproštěn, popřípadě
* bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno jenom proto, že není za spáchaný trestný čin trestně odpovědný nebo že mu byla udělena milost, anebo že trestný čin byl amnestován.
(Při krácení dovolené z uvedených důvodů neplatí, že zaměstnanci, jehož pracovní poměr k témuž zaměstnavateli trval po celý kalendářní rok, musí být poskytnuta dovolená alespoň v délce dvou týdnů.)
Zdravotní a sociální zabezpečení
Stát je plátcem zdravotního pojištění za osoby ve vazbě nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody. Pojištěnec je plátcem pojistného, jestliže je zařazen k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě. Osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě jsou poplatníky pojistného na sociální zabezpečení, a proto jsou tyto osoby účastny důchodového pojištění a nemocenského pojištění, a to nemocenského zabezpečení podle zvláštní právní úpravy - podle vyhlášky čís. 141/1958 Ú. l. (o nemocenském pojištění a důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění pozdějších předpisů). Podle tohoto předpisu náleží odsouzenému při splnění stanovených podmínek nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství.
Nároky z nemocenského pojištění
Byl-li zaměstnanec vzat do vazby, neposkytují se mu za tu dobu dávky, které by mu jinak z jeho nemocenského pojištění příslušely. Nemocenské a peněžitá pomoc v mateřství mohou být vypláceny i za dobu vazby, jsou-li jinak pro to splněny podmínky, rodinným příslušníkům zaměstnance vzatého do vazby, a to až do výše tří čtvrtin. O přiznání dávky rozhoduje na základě písemné žádosti zaměstnance či jeho rodinného příslušníka (event. zákonného zástupce, je-li rodinným příslušníkem nezletilé dítě) podle sídla zaměstnavatele místně příslušná správa sociálního zabezpečení. Byl-li zaměstnanec propuštěn z vazby a v souvisejícím trestním řízení nebyl odsouzen, poskytne se mu zadržená dávka, popřípadě její zadržená část, jsou-li jinak pro poskytnutí dávky splněny podmínky.
Nástup výkonu trestu v pracovní neschopnosti
Nemocenské pojištění zaměstnance, který byl odsouzen k trestu odnětí svobody, zaniká po dobu výkonu tohoto trestu, i když po tuto dobu trvá pracovní poměr. Po dobu výkonu trestu odnětí svobody nenáleží odsouzenému zaměstnanci dávky z jeho zaniklého nemocenského pojištění vůbec, a to ani z důvodu ochranné lhůty. Pouze v případě, že odsouzený nastoupil výkon trestu odnětí svobody v pracovní neschopnosti a pobíral nemocenské, může okresní správa sociálního zabezpečení povolit na základě písemné žádosti výplatu rodinným příslušníkům odsouzeného zaměstnance, nejvýše však do tří čtvrtin. Obdobně to platí i pro peněžitou pomoc v mateřství, pokud by trest nastoupila zaměstnankyně, která pobírá peněžitou pomoc v mateřství. Výplatu peněžité pomoci v mateřství až do výše tří čtvrtin je možno povolit též ženě ve výkonu trestu odnětí svobody, která má u sebe dítě, o které se stará. Po propuštění z výkonu trestu se obnovuje nemocenské pojištění odsouzeného zaměstnance za předpokladu, že jeho dřívější pracovní poměr zůstal i po dobu výkonu trestu odnětí svobody zachován a trvá i v době po propuštění na svobodu. V některých případech se důvod k poskytnutí některé dávky ještě před propuštěním na svobodu posuzuje podle zvláštní úpravy nemocenského pojištění odsouzených.
Vazba
Vazba je zajišťovací prostředek určený k tomu, aby ten, kdo je obviněn ze spáchání trestného činu, nemohl uprchnout nebo se skrývat proto, aby se trestnímu stíhání vyhnul; nemohl působit na dosud nevyslechnuté svědky a spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání; anebo aby nemohl opakovat trestnou činnost, pro níž je stíhán, nebo dokonat trestný čin, o který se pokusil, nebo vykonat trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil.
§ 67 trestního zákona
Kdo koho informuje
O vzetí do vazby jsou povinny orgány činné v trestním řízení vyrozumět bez průtahů mj. též zaměstnavatele. Jde-li o nástup k výkonu trestu odnětí svobody, pak je na zaměstnanci, aby o tom zaměstnavatele informoval.
