Správně - nikoli nové, ale druhé ústředí. Firma Jeffa Bezose, jeden z nejagresivnějších ekonomických subjektů planety, bude dvouhlavá. Jestli je to marketingový tah, jenž má za cíl zatraktivnit projekt v očích hostitelského města, přechodové stadium před kompletním odstěhováním ze současného sídla v Seattlu ve státě Washington, nebo skutečný záměr o zavedení korporátní schizofrenie, se teprve ukáže.
Atraktivní partie
Otázek spojených s výstavbou nového centra, zvaného v příslušné hantýrce HQ2, je mnoho. Ta, která je veřejně nejprobíranější, se týká lokality. Rozhodnutí, ve kterém ze severoamerických měst Jeff Bezos a spol. nakonec budou stavět, by mělo padnout v první polovině letošního roku; již dávno předtím však vyšlo najevo, nakolik vedení stovek měst o Amazon stojí, co všechno jsou ochotna pro to udělat - a co tím říkají svým současným obyvatelům.
Devatenáctého října minulého roku proběhla uzávěrka přihlášek. Už to samo o sobě ukazuje na pozoruhodný stav poměru sil. Starostové milionových měst s multimiliardovými ekonomikami se sbíhali, aby soutěžili o přízeň soukromé firmy.
Povídejte se na výběr měst, která se o o druhou centrálu Amazonu ucházejí ucházejí:
Aby bylo jasno, Amazon patří k vybíravým. Když konkurz na hostitelské město vypisoval, stanovil si sedm základních podmínek, jež musí hostitelské město splňovat (viz tabulka a mapa). Nabídek se na stole šéfů Amazonu sešlo 238; některé jen symbolické, jiné smrtelně seriózní a většina z nich na hraně absurdity.
Kaktus, krabice a daně
Vezměte si takový arizonský Tucson. Jeho vedení poslalo Bezosovi osobně sedmimetrový kaktus saguaro se vzkazem „U nás je pro váš růst místa dost“ a takticky přitom opomíjelo, že kromě kaktusů Tucson mnoho nabídnout nemůže.
V alabamském Birminghamu zase nechala radnice postavit mamutí papundeklové krabice s logem Amazonu a natáčí u nich místní obyvatele, jak říkají, že se jim Amazon moc líbí a jak by se firma u nich měla skvěle.
Jinde se drží hesla, že o peníze jde až v první řadě. Guvernér státu New Jersey Chris Christie slíbil Amazonu daňovou úlevu ve výši sedmi miliard dolarů, pokud si udělá sídlo v Newarku. Chicago jej vzápětí trumflo příslibem, že městský rozpočet bude za firmu hradit daně z příjmu jejích zaměstnanců, což vychází hrubým odhadem na 1,3 miliardy dolarů ročně. A bossové kalifornského Fresna přišli se zcela originálním nápadem, že sice Amazon daně platit bude, ale bude moci z 85 procent rozhodovat o tom, na co se použijí (Jeff Bezos by se tak stal de facto starostou města; kdo potřebuje nějaké hlasování?).
A může být ještě hůř. Boston nabídl, že zřídí něco jako ministerstvo Amazonu; jinými slovy, že část práce, kterou by jinak musela dělat firma sama, za ni zastane město - z veřejných peněz, jak jinak. Kromě toho Boston Amazonu nabízí k užívání zdarma 50 tisíc metrů čtverečních maloobchodní plochy (vzhledem ktomu, v čem Amazon podniká, je to trochu jako nabízet Henrymu Fordovi sedla a uzdy) a stran daní „jsme ochotni na to téma dále jednat“, cituje temně znějící pasáž textu tamní nabídky novinářská neziskovka MuckRock.
Stát New Hampshire nabízí „totéž co Boston, jen bez toho bolehlavu“, ať už se tím myslí cokoli; mezi soutěžícími městy jsou Edwardsville z Illinois s obyvatelstvem čítajícím pouhých 25 tisíc lidí, Detroit, jenž by rád obnovil zašlou průmyslovou slávu; Chula Vista, jež leží na hranicích Kalifornie a Mexika, chce vytvořit „dvounárodní vzdělávací centrum“ plné Mexičanů z obou stran hranice a nejdále zašla asi ospalá díra jménem Stonecrest ve státě Georgia, která nabídla, že se rovnou na Amazon přejmenuje.
Otrava a drahota
Uvážíme-li, že to všechno se děje kvůli firmě, která nic nevyrábí, nýbrž je pouze takovou lepší poštou, je to obdivuhodný kousek. Ať už se však bossové Amazonu rozhodnou jakkoli, pro radnici hostitelského města to bude kromě spousty peněz znamenat i spoustu oříšků k louskání.
Neexistuje pochopitelně žádné město, které by podmínky splňovalo dokonale. Nevyhnutelný kompromis bude znamenat, že nic nebude vyhovovat docela a všechno se bude budovat za pochodu. Následujících patnáct let, což je doba, jakou si firma vytkla na dosažení přepokládaného cílového stavu 50 tisíc luxusně placených zaměstnanců, tedy bude charakterizovat neustálý stavební mumraj. Bude se předělávat stávající infrastruktura a paralelně s tím samotné budovy.
To samo o sobě bude pro obyvatele kteréhokoli města zátěž navíc. A až to celé začne fungovat, bude ještě hůř. Protože žádné město z definice nedisponuje zbytečnými desítkami tisíc požadovaných profesních odborníků, začnou se do něj stěhovat odjinud, což úžasně provětrá realitní trh.
Ceny rodinných domů, bytů i pronájmů vystřelí vzhůru, stejně jako postupně všechny ostatní ceny. Ti lidé, kteří se živí něčím jiným než Amazonem (a to jsou prakticky všichni), najednou zjistí, že mají do kapsy podstatně hlouběji, než měli dosud.
Kdo tedy bydlí v americkém velkoměstě, krapet předraženém (ačkoli ne tolik jako San Francisco nebo New York), v němž se nedá pořádně jezdit (ačkoli o něco lépe než třeba v Bostonu nebo Houstonu) a je v něm příliš mnoho ajťáků, právníků a obecně lidí žvýkajících chia semínka, nechť se těší. Život sice bude daleko otravnější a doprava pomalejší, než byly dosud; zato to všechno bude o hodně dražší. Hlouběji do kapsy bude mít najednou každý, kdo se neživí Amazonem.
To by teoreticky mělo starostům vadit -ovšem většinou nevadí. „Než aby ty peníze mizely v černé díře veřejných financí, Amazon s nimi naloží, jak uzná za vhodné,“řekl nejmenovaný šéf odboru ekonomického rozvoje radnice ve zmiňovaném kalifornském Fresnu. „Prostě nepůjdou hasičům někde na kraji města, ale na rozvoj investic Amazonu,“ vysvětlil. Co tomu říkají obyvatelé tamních okrajových čtvrtí, pochopitelně nevíme.
Přízrak Cisco Systems
Zakladatel (a předseda představenstva, generální ředitel a se sedmnácti procenty největší akcionář Amazonu) Jeff Bezos tedy nepochybně má z čeho vybírat. Druhá věc je, jestli se mu to vyplatí - alespoň v podobě dosud deklarované. Časopis Forbes tématu věnoval několik obsáhlých textů.
Argumentuje, že pokud bude nové ústředí v pravomocech skutečně rovnocenné Seattlu, bude to logicky mít za následek zpomalení rozhodování a třenice ohledně separátně rozvíjené firemní kultury. „Pokud si Amazon nemyslí, že to bude složité, čeká jej nepříjemné překvapení,“ píše Forbes.
Kromě toho mohou být naděje Amazonu i uchazečských měst zcela liché. V roce 1999 chtěl jiný gigant té doby, Cisco Systems, stavět obří sídlo pro 20 tisíc zaměstnanců v Coyote Valley u kalifornského San José. A ještě to jeho šéfům připadalo málo, tak přiobjednali pronájem pro dalších deset tisíc. Síla vlny Dot.com, jak se říkalo nadhodnocení akcií technologických firem z přelomu tisíciletí, je dohnala k bezbřehému optimismu.
Sešel se však den se dnem a o pár měsíců později technologická burzovní bublina praskla. Cisco svoje megasídlo nikdy nedostavělo a pozemky předloni prodalo. Vzhledem k tomu, že síla Amazonu se odvozuje z velké části právě z ceny jeho akcií, o níž lze předpokládat, že je silně nadsazená, je docela dobře možné, že za rok či dva mu bude v pohodě stačit Seattle. Ano, teď předbíháme; ale možná ne o moc.
Přečtěte si také: