Po představenstvu ovládne Erste i dozorčí radu
Zástupci nového majoritního vlastníka České spořitelny (ČS), rakouské Erste Bank, v předstihu před skutečným nabytím majority ohlásili změny, kterými s drtivou většinou dosadí do představenstva České spořitelny svoje představitele. Na rozdíl od zprivatizované Československé obchodní banky, kde většina lidí z vrcholového managementu setrvala i po ovládnutí tohoto finančního ústavu belgickou KBC, tak současný management ČS odejde na jiná řídící místa v rámci banky. Nový strategický partner přitom neuvedl, zda ke změnám sáhne proto, že s prací managementu není spokojen, nebo proto, že takový postup považuje za obvyklý. Nicméně plánovaná restrukturalizace banky tak bude téměř zcela pod jeho kontrolou. Změny v představenstvu, které Erste ohlásila zhruba měsíc předtím, než dojde z její strany ke skutečnému nabytí akcií ČS, přitom zřejmě nebudou poslední. Během června by se měla konat mimořádná valná hromada spořitelny, na níž podle informací týdeníku EURO budou projednávány změny obsazení dozorčí rady, a to opět ve prospěch zástupců Erste jako rozhodujícího akcionáře. Erste bude ve spořitelně držet 52procentní podíl poté, co na ni bude převeden z Fondu národního majetku. Druhým nejsilnějším akcionářem je s více než devíti procenty Česká pojišťovna a přes šest procent vlastní Evropská banka pro obnovu a rozvoj. Šéf z USA. Předsedou představenstva a generálním ředitelem České spořitelny by se měl stát dosavadní člen představenstva James Stack, který dosud více než v České republice pobýval ve Spojených státech (rozhovor na stranách 36–38). Dosavadní šéf banky Dušan Baran tento post zhruba po roce opustí a měl by se stát místopředsedou představenstva a finančním ředitelem. John James Stack, familiérně přezdívaný Jack, bude mít kromě řízení představenstva na starosti integraci banky do skupiny Erste a ožehavou oblast úvěrů (zřejmě si ji chce osobně pohlídat a uchránit ji před politickými tlaky). Členem nejvyššího řídícího orgánu zůstane i Martin Škopek, který má řídit retail. Novými členy se stanou Daniel Heler a Gernot Mittendorfer, nyní působící v Erste Bank Sparkassen (ČR) na místech místopředsedy a předsedy představenstva. Heler, který pracoval i v ČSOB a Crédit Lyonnais, by měl mít na dohled finanční trhy, investiční bankovnictví, řízení aktiv a kapitálové účasti. Mittendorfer má řídit oblast velkých klientů, obcí, malých a středních podniků, vývoje produktů, syndikovaných úvěrů, financování obchodu, projektového financování a financování nemovitostí. Do poloviny června by měl být znám šestý kandidát na členství v představenstvu. Stack při telefonické konferenci s českými novináři nevyloučil, že by to mohl být bývalý viceprezident ČNB Pavel Kysilka. Prohlásil, že si ho velmi váží a že se jedná o několika možných postech, které by mohl ve spořitelně zastávat. O sedmém členovi se zatím nehovoří. Až podle rozhodnutí řádné valné hromady, která se konala minulou středu, by totiž představenstvo mělo být sedmičlenné, prozatím bylo podle stanov pouze pětičlenné. Síla spojení. Dosavadní členové představenstva Roman Mentlík a Petr Hlaváček zůstanou ve spořitelně na vysokých manažerských postech. Jejich postavení bude ovšem odlišné. Zatímco Mentlík má být mužem číslo dvě v obchodní skupině, kterou povede Mittendorfer, Hlaváček by měl řídit transformaci spořitelny na moderní peněžní ústav. Oba muži mají být rovněž součástí nejvyššího vedení spořitelny a spolu s nimi i Pavel Cetkovský, který pracuje ve spořitelně a měl by být zástupcem Helera. Celkem by měl mít nový manažerský tým dvanáct až třináct lidí, a to šest či sedm členů představenstva, plus šest dalších, z nichž tři výše uvedení jsou již známí. Ve spořitelně má rovněž dojít k přeobsazení padesáti manažerských funkcí. „Výběr je otevřený pro všechny osoby, ať již ze spořitelny, z Erste nebo i zvenku. Rozhodovat se přitom budeme jen podle čtyř kritérií, tvrdí Stack. Má jít o rovný přístup pro všechny, zkušenosti z finančních služeb anebo řízení, schopnost přijímat změny a přání je uskutečňovat. Týdeník EURO se zajímal o to, jak konkrétně bude představenstvo transformaci řídit a do jakých detailů půjde jeho rozhodování. Stack odpověděl pouze tolik, že zatím existují jen plány pracovních týmů, které představenstvo doporučí, nebo odmítne. Poté bude nejen dohlížet na celý proces, ale bude za něj též odpovídat. Budoucí šéf totiž oznámil, že existuje 22 týmů, které vytyčily „tři až pět tisíc milníků a tisíc pracovních úkolů , které je třeba splnit na cestě k úspěchu. Právě Hlaváček se má přitom o tuto reinkarnaci postarat. Dozorčí červen. Jmenování nového představenstva podléhá ještě souhlasu cen–trální banky, Komise pro cenné papíry a samozřejmě dozorčí rady banky. A právě ta by zřejmě ještě měla doznat změn. Valná hromada minulý týden na základě návrhu Fondu národního majetku potvrdila ve funkci dva členy dozorčí rady České spořitelny, kteří byli na počátku letošního roku jmenováni pouze náhradními členy. Jsou jimi Ernst–Gideon Loudon a Manfred Wimmer. Na místo Karla Zemana, jenž ze své funkce odstoupil bezprostředně před konáním valné hromady, byl zvolen náměstek ministra financí Miloslav Hejnák. Je poměrně zajímavé, že Hejnák v tomto orgánu byl do letošního března, než jej nahradil Loudon. Změny ve prospěch hlavního akcionáře by měly proběhnout na mimořádné valné hromadě v červnu. Dozorčí rada spořitelny je dvanáctičlenná a její místopředsedkyní je nadále Lívia Klausová. Černá vize. Po delší pauze by chtěla Česká spořitelna podle slov úřadujícího generálního ředitele Dušana Barana skončit své hospodaření v černých číslech, což považuje za jeden ze svých hlavních cílů. „V letošním roce chceme dosáhnout čistého zisku 563 milionů korun, uvedl Baran na valné hromadě. Za letošní první čtvrtletí banka vykázala zisk 410 milionů korun. Podle českých účetních standardů skončila loni spořitelna v téměř pětimiliardové ztrátě, což je ovšem méně než byla ohlášená očekávaná ztráta, která měla být použita pro výpočet prodejní ceny. Celá skupina České spořitelny skončila loňský rok podle konsolidovaných auditovaných výsledků v šestimiliardové ztrátě. Výsledky hospodaření přitom ovlivní konečnou výši kupní ceny, kterou má Erste zaplatit a která byla dopředu odhadnuta na 19 miliard korun. První splátku, zhruba 1,8 miliardy korun, již Erste Bank uhradila. Celková cena by měla být splacena na konci roku 2001.
