KE VŠEMU JEŠTĚ SNAD I KLESAJÍCÍ DOLAR

30. 9. 2008

Mohl by utrpět, když se zahraničním investorům nebude líbit záchranný plán

Mohlo by dolaru uškodit, kdyby prošel záchranný plán ve výši 700 miliard dolarů? Vztah mezi dolarem a velikostí dluhu americké vlády léta inspiroval jeden z nejděsivějších scénářů mezinárodních financí. Při financování svých rozpočtových schodků závisejí Spojené státy na zahraničních investorech: 47 procent obligací amerického ministerstva financí je drženo v cizině. Když si cizinci tento dluh kupují, podporují zelenou bankovku, protože dolary potřebují k nákupu obligací ministerstva financí a dalšího dluhu americké vlády. Když ale cizince vyděsí zhoršování amerického rozpočtového deficitu, mohli by požadovat vyšší úrokové sazby, či se dokonce zbavovat amerických cenných papírů denominovaných v jenech, eurech nebo jüanech. Když dojde k rozsáhlému odprodávání, zahraniční investoři už nebudou tolik dolarů potřebovat nebo chtít – a zelená bankovka bude zasažena.
Tento scénář se ještě neodehrál: dolar poklesl, ale nezhroutil se. Ovšem zahraničním investorům začala docházet trpělivost. Zahraniční centrální banky už daly najevo obavy, když dotlačily Spojené státy k převzetí hypotečních agentur Fannie Mae a Freddie Mac. Teď, když se zahraničním držitelům amerických cenných papírů a dluhopisů nebude líbit, jak je orientována záchrana nebo ekonomika, Henry Paulson a Ben Bernanke by mohli dolar obtížně držet. „Není pochyb o tom, že investoři začínají mít obavy (o dolar),“ říká Kenneth S. Rogoff, bývalý hlavní ekonom Mezinárodního měnového fondu a v současnosti profesor ekonomie na Harvardu. „Budeme svědky přehodnocení velikosti toků, které jsou lidé ochotni směrovat do USA.“ Investoři i političtí činitelé poznali nepříjemnou příchuť této možnosti 22. září. Zatímco se trhy vzpamatovaly při zprávě o plánu amerického ministerstva financí z předcházejícího pátku, dolar spadl o 2,5 procenta vůči euru, když investoři spočetli obrovskou cenu a uvědomili si, že záchranný plán nepřinese rychlé zotavení. Šlo o největší jednodenní pokles od roku 2001. Další zděšení pravděpodobně nastane, až deficit vyletí nahoru. Ačkoli za fiskální rok končící datem 30. září dosáhl schodek 163 miliard dolarů, Kongresová rozpočtová kancelář (CBO) už naznačila, že nižší daňové příjmy a vyšší výdaje zvýší deficit ve fiskálním roce 2009 na téměř 500 miliard dolarů. Teď půlka bilionu vypadá jako směšná částka: vezměte ale v úvahu různé pomoci, které vláda připravuje, a neustálé snižování daňových příjmů, když se ekonomika zpomaluje, a firma Merrill Lynch odhaduje, že by ve fiskálním roce 2009 mohl deficit dosáhnout 900 miliard dolarů. Tento odhad nezahrnuje velký finanční stimul, o který se bude patrně snažit příští prezident, aby nastartoval ekonomiku. „Nikdo opravdu neví, jak velký by mohl deficit být,“ dodává analytik Merrillu Alex Patelis. Ještě je hodně prostoru ke zvětšení deficitu, který v poměru asi 3,5 procenta hrubého domácího produktu zůstává hodně pod historickými úrovněmi: deficit ve výši 900 miliard dolarů by tvořil zhruba šest procent plánovaného HDP. Avšak hromadění dalšího dluhu by nebylo pro dolar dobré. „Obchodníci při hodnocení měn zkoumají několik věcí a dluhová zátěž je jednou z nich,“ říká jeden zasvěcený washingtonský analytik. „Ať to bude jakékoli číslo, vědí, že budeme tisknout víc peněz.“ Zvyšování úrokových sazeb, aby se nalákali další zahraniční kupci na vládní obligace, není vzhledem ke slabosti ekonomiky dobrou alternativou. Následkem toho jsou USA velmi nechráněné. „Existuje strukturální riziko, že bychom mohli vyčerpat svůj úvěrový limit,“ upozorňuje Brad W. Setser, bývalý úředník ministerstva financí, který v současnosti pracuje v Radě pro zahraniční vztahy (CFR). „Žádáme cizince, aby nám dál půjčovali, když americká aktiva nevypadají dobře.“ Setser prohlašuje, že mnoho soukromých zahraničních kupců už začalo troubit na velký ústup od aktiv denominovaných v dolarech. Centrální banky, suverénní fondy a další oficiální orgány v posledních čtyřech čtvrtletích prý stabilně nakupovaly americké dluhy a cenné papíry. Na druhé straně soukromí investoři snížili čisté podíly na dluhu Fannie Mae, Freddie Mac a dalších amerických vládních organizací o 37 miliard dolarů. Zredukovali rovněž čisté nákupy obligací amerických obchodních společností na 70 miliard dolarů – což je o hodně méně než 660 miliard dolarů zakoupených v předcházejících čtyřech čtvrtletích. V těchto pokračujících nákupech centrálních bank se odráží důvěra v dolar stejně jako ekonomická politika Číny a dalších asijských zemí, které na něj vážou své měny. Takové strategie se jen tak brzy nezmění, ačkoli Patelis z Merrillu tvrdí, že mnoho centrálních bank přehodnocuje, kam investovat své nahromaděné rezervy. „Děje se to z mnoha důvodů,“ říká, „ale to, že cenné papíry americké vlády nejsou tak bezpečné, jak si lidé mysleli, tvoří o jeden důvod víc.“

/text grafu na s. 36 uprostřed; čísla na svislé ose stejná jako v originále/
DOLAROVÉ BLUES

PROCENTNÍ ZMĚNA HODNOTY, OD ZAČÁTKU ROKU DOPOSUD *
… AMERICKÝ DOLAR
… 1. 1. ’08 23. 9.

*POČÍTÁNO S VYUŽITÍM INDEXU AMERICKÉHO DOLARU, KTERÝ MĚŘÍ CELKOVOU HODNOTU AMERICKÉHO DOLARU V POROVNÁNÍ S ŠESTI HLAVNÍMI SVĚTOVÝMI MĚNAMI
Pramen: Bloomberg Financial Markets