Keltský tygr s drsným šarmem

6. 1. 2004

Irsko má s reformou financí zkušenosti, ..

… jenže v unii momentálně zuří líté boje.

Irský ministr financí Charles McCreevy představuje typ barvité postavy i v zemi známé svými bujarými politiky. Třiapadesátiletý politik je fanatickým obdivovatelem koňských dostihů a zaníceným zastáncem volného trhu. V jeho vystupování se spojuje drsný šarm s tvrdostí, jež by mu dobře posloužila i v kouřem zahaleném středisku americké Demokratické strany – Tammany Hall v New Yorku.

Otázkou zůstává, zda McCreevyho vlohy budou stačit k tomu, aby donutil znepřátelené evropské úředníky k opětovné spolupráci. Na Nový rok Irsko zahájilo své šestiměsíční předsednictví patnáctičlenné Evropské unie. To znamená, že McCreevy bude během rušného období řídit nejdůležitější výbory vytvářející hospodářskou politiku. Když Francie a Německo v listopadu odmítly závaznost dřívějších dohod o omezení deficitu z Paktu stability, rozpadl se základní kámen ekonomické struktury EU. Na počátku prosince se zhroutilo náročné vyjednávání o nové ústavě. Stalo se to v době, kdy se Polsko a dalších devět států východní Evropy připravují na vstup do Evropské unie, což představuje největší jednorázové rozšíření, jaké kdy unie zažila. “EU je rozdělená, ve stressu a plná obav,” říká Heather Grabbeová, zástupkyně šéfa expertní skupiny Centrum pro evropskou reformu se sídlem v Londýně.

Co bude dál? “Potřebujeme se zhluboka nadechnout,” odpovídá McCreevy. “Naším úkolem je najít a uvést do pohybu všechny úkoly, s nimiž lze pohnout.” Zní to skromně. Nicméně sysifovským úkolem bude už jen zabránit Evropské unii v dalších rozbrojích. Itálie, která EU předsedala do konce loňského roku, klopýtala od jedné diplomatické chyby ke druhé. Evropa si další podobný půlrok nemůže dovolit.

Potíže tkví v tom, že McCreevy má už teď program nabitý několika možnými časovanými bombami. Například Pakt stability zůstává v platnosti, ačkoliv jej Francie a Německo v podstatě smetly ze stolu. Někteří bruselští úředníci se domnívají, že letos by mohlo nejprve Nizozemí a potom i Velká Británie obdržet oficiální “včasné varování”, že se kvůli své rozpočtové politice blíží porušení dohody o deficitu. McCreevy – jako nový předseda tajnůstkářské a mocné skupiny ministrů financí zemí eurozóny a o něco oficiál-nějšího Ekonomického a finančního výboru (Ecofin) zahrnujícího všech patnáct členů EU – musí zabránit tomu, aby se potenciálně výbušný proces vzájemného ekonomického dohledu nevymkl kontrole. Nejde o jednoduchý úkol: Irsko stálo ve schodkové rozepři na straně Francie a Německa, a odcizilo se tak ostatním malým zemím, které dohodu dodržely.

“PONĚKUD KONFRONTAČNÍ”
Nad McCreevyho programem se také hrozivě vznáší stín boje o rozpočet EU pro období 2006 až 2013. Šest velkých zemí nedávno požadovalo snížení výdajů EU. To by se mohlo dotknout příspěvků pro chudší členy jako je Španělsko, stejně jako deseti nových zemí, které se k EU připojí letos v květnu. McCreevy bude navíc reprezentovat země eurozóny při únorovém setkání zemí G7 na Floridě. Kromě toho musí dohlédnout na přípravu ekonomického summitu EU v březnu, což nebude jednoduché poté, co se strategie odvážné reformy vytyčená v březnu roku 2000 v Lisabonu zcela minula účinkem.

McCreevy přináší do irského předsednictví ekonomické zásady, na které většina evropských vlád slyší jen velmi nerada. Je přesvědčený, že by ostatní státy EU měly následovat irský příklad a být pružnější, aby dokázaly konkurovat zemím s nízkými náklady, jako je Čína nebo noví členové EU z východní Evropy. “Vlády musí vytvářet lepší podmínky a podnikatelům zajistit návratnost jejich investic,” tvrdí McCreevy.

Může se McCreevy stát velkým usmiřovatelem a současně apoštolem volného trhu? “Dokáže být poněkud konfrontační,” připouští Daniel Keohane, vědecký pracovník z Centra pro evropskou reformu. “Je však velice chytrý politik. Na vrchol Fianna Fail (největší strana v irské vládě, vytvořené z koalice pravého středu) se můžete dostat pouze tehdy, když jí rozumíte a zvládáte její nepřehlednou politiku a zákulisní boje.”

McCreevy má každopádně dobrou pověst. V posledních sedmi letech byl hlavním tvůrcem irské hospodářské politiky a již od svého vstupu do irského parlamentu v roce 1977 obhajoval volný trh. Zaslouží si svůj díl uznání za transformaci irské ekonomiky z evropského invalidy v osmdesátých letech na keltského tygra v polovině let devadesátých. Nikdo neočekává, že by se mu totéž povedlo také s Evropou. Ale i kdyby jen opět uvedl reformní program EU do pohybu, pro politika z irského venkova, byť už to dotáhl hodně daleko, by to byl pěkný vrchol kariéry.