V Česku se dějí neuvěřitelné věci. Tabákový koncern Philip Morris si objednal studii, ze které mimo jiné vyplývá, že předčasná úmrtí kuřáků ušetřila českému rozpočtu téměř miliardu korun. Jejím zveřejněním si ale neprospěl.
Největší tabákový koncern světa si studii u společnosti Arthur D. Little objednal údajně jako odpověď na obvinění českých úřadů, že kouření zatěžuje veřejné finance. Výsledek: český stát v roce 1999 vydělal na kouření téměř šest miliard korun (viz strana 12). Mluvčí nadnárodní společnosti Remi Calvet tvrdí, že studie měla čistě ekonomické zadání. „Nešlo o podklad pro polemiku mezi zdravím a tabákem. Studie měla sloužit pro diskusi o nákladech na zdravotní péči o kuřáky, řekl.
Média včetně těch českých ovšem uchopila údaje po svém a zpravodajství většinou postavila jen na jediném čísle. Z kolonky možných příjmů vybrala úspory vlády spojené s předčasným úmrtím kuřáků, tedy „ušetřené výdaje na jejich důchody a zdravotní péči. Šokující informace, že se tabákový koncern raduje z úspor na zemřelých, byla na světě.
Výsledky, kterým v tuzemských médiích původně nevěnoval nikdo pozornost, přinesla americká televizní stanice CNN téměř měsíc po jejím zveřejnění. Tamní odpůrci kouření v ní zdůraznili nemorální přístup výrobce cigaret, který si dovolil vyčíslit úspory předčasné smrti. „Je to do nebe volající. Jiné společnosti si něco takového nedovolí. Myšlenka, že vláda vydělá, když občané předčasně zemřou, není normální, řekl vedoucí projektu zkoumajícího zodpovědnost výrobců cigaret Richard Daynard.
Philip Morris udělal chybu. I když pro něj výsledek studie vyzněl příznivě, neměl ji pouštět z ruky. Mimo jiné i proto, že údaje v ní obsažené nelze přesně spočítat. Mohou být seriózní co do zdrojů a maximálně objektivní i při vyhodnocení dostupných čísel. Nutně však musejí pracovat s odhady a ty lze kdykoli napadnout. Ani u nemocí, které se prokazatelně zhoršují kouřením, totiž nelze přesně říci, jak se na úmrtí podepsaly cigarety a jak jiné vlivy, například dědičnost. Přesný je pouze počet kuřáků, kteří na jednotlivé nemoci zemřeli.
Tabákový koncern si měl být vědom, že tam, kde ne–lze pracovat s přesnými čísly, ekonomická studie nic neznamená. Jeden ze základních údajů, o přímých nákladech na zdravotní péči o kuřáky, okamžitě zpochybnily hned dvě české instituce – Lékařské informační centrum a Státní zdravotnický ústav. Obě shodně uvádějí 23 miliard korun jen na nemocniční ošetření. Ve srovnání se studií A. D. Little je to více než dvojnásobek.
Tam, kde nějaká ta miliarda nehraje žádnou roli, budou kuřáci dál tvrdit, že jejich zlozvyk prospívá státní pokladně. Stát z každé cigarety dostává korunu, celkem mu tak přispívají dvaceti miliardami ročně. A odpůrci cigaret? Budou mít přesně opačné argumenty: Výdaje jsou mnohem vyšší a rozhodně převyšují jakékoli příjmy.
Pravda je jako obvykle někde uprostřed. Kouření podle studie A. D. Little zkracuje v průměru život občana české republiky o pět let. A nejméně třetina kuřáků přijde o důchod, protože umírá už v produktivním věku.
