Zatímco většina testovacích aut kamufluje svou pravou povahu silným motorem a vyšperkovaným interiérem, rio k nám přijelo v prostinké základní výbavě a s miniaturním motorkem pod kapotou. Přesně tuhle konfiguraci si ale u prodejců vyžádá dost zájemců a nás zajímalo, čím je dokáže přilákat.
Foto: Kia
Dnešní trend velí, aby se hatchbacky tvářily sportovně, a tak se co nejvíc vzdálily škatulce fádních přibližovadel. I pětidveřové rio působí moderně a svižně, vyloženě sportovní střih ale nemá. Peter Schreyer, šéfdesignér korejské automobilky, si spíš dává záležet, aby tahle auta působila evropsky. A zatím se mu to daří.
Testované verzi nicméně chyběly chromované prvky, které jsou součástí příplatkového balíku a které auto posouvají vizuálně o třídu výš. Je ale otázka, jestli ornamenty jsou pro typického zájemce o vůz v této cenové kategorii určující.
Na zbytečnou parádu si rio nepotrpí ani v interiéru. Sedadla jsou spíš pohodlná než tvarově extravagantní, použité materiály solidní, palubní deska je funkčně strohá. Interiér je relativně prostorný, snad i víc, než byste při pohledu zvenku čekali. Řidič průměrné postavy bude mít ale problém se spodní hranou přístrojové desky, kam se mu jen taktak podaří vtěsnat pravé koleno. Nepotěší ho ani výhled dozadu, který omezuje zužující se okno pátých dveří. Tady styl zvítězil na úkor ergonomie. Body k dobru si naopak zaslouží dílenské zpracování.
Klidná síla
Podvozek auta je v nejlepším smyslu neutrální – to znamená, že vám nebrání ve snaze o agilní jízdu nervózním chováním v zatáčkách, zároveň ale nedává bolestivě znát přejezd sebemenšího výmolu. Jeho charakter nepoznamenalo negativně ani patnáctipalcové zimní obutí, které jsme navíc testovali výhradně na suchém asfaltu. Co se ale vzhledu týče, lité šestnáctky by riu slušely víc.
Papírové hodnoty motoru působí tak trochu nevyzpytatelně. Realita je podobná. Otočíte klíčkem zapalování a ihned zpanikaříte – zdánlivě se totiž vůbec nic neděje. Zvyknout si na pohodový temperament motoru je ale záležitostí pár kilometrů. Brzy pochopíte, že jeho nenápadný chod je projevem kultivovanosti, nikoli nedostatku síly. Výrazněji se připomíná až za hranicí čtyř tisíc otáček, ani tehdy se ale žádného nervy drásajícího vytí nedočkáte.
Kia Rio 1.25 CVVT
| motor | zážehový čtyřválec |
| objem | 1 248 cm3 |
| max. výkon | 63 kW (86 k) |
| max. toč. moment | 121 N.m |
| max. rychlost | 172 km/h |
| z 0 na 100 km/h | 13,1 s |
| spotřeba | 5 l/100 km |
| cena zákl. verze | 229 980 Kč |
Pár argumentů navíc
Tabulkovou spotřebu pět litrů test sice nepotvrdil, přesto se dlouhodobý průměr držel pod hranicí sedmi litrů, a to jsme motor nijak nešetřili. V kombinaci s pětistupňovým manuálem nepůsobí ani zvlášť líně. Převodovka má naštěstí krátkou jedničku a dvojku, takže na padesátku auto zrychlí, aniž by to trvalo trapně dlouho. Přispívá k tomu i skvělý poměr váhy k výkonu. Musíte ale počítat s tím, že limity motoru prověří každé kilo zátěže navíc i táhlejší stoupání. Většině zájemců o levný a relativně úsporný vůz s rozpočtem mírně nad 200 tisíc korun bude ale tahle šestaosmdesátikoňová pohonná jednotka naprosto vyhovovat. A to vlastně platí o riu jako celku.
Jestliže donedávna byla hlavním prodejním argumentem korejské automobilky vstřícná cena, teď k ní přibyly atraktivní design a solidní jízdní vlastnosti. Pokud se rio dokáže rovnat dražší konkurenci i spolehlivostí a výdrží, je to rozhodně alternativa, která stojí za úvahu.
