PRAHA (rek) – Po ročním působení v českém prostředí stále není společnosti RWE Gas jasné, jakým způsobem dojde k liberalizaci oboru. Brání tomu jak české zákony, tak absence tuzemské energetické politiky.
„Zákon o veřejných zakázkách je v zásadě dobrý, podporuje konkurenci, ale neumožňuje celoevropský nákup,“ uvedl předseda představenstva akciové společnosti Transgas Klaus Homann. „Doufám, že se podaří příští rok při změně tohoto zákona tuto skutečnost zohlednit.“ Homann při svém výročním bilancování v Praze kritizoval názory, že by si Česká republika měla vystačit z vlastních energetických zdrojů, čímž měl na mysli preferenci hnědého uhlí. Evropa je a bude, jak soudí šéf Transgasu, energeticky závislá na dovozech stejně jako Rusko, Alžírsko nebo Norsko na vývozech, což zajišťuje bezpečí a perspektivu energetických dodávek. „Doufám, že se Česká republika bude chovat evropsky. Od politických rozhodnutí si slibujeme férové zacházení se všemi energetickými zdroji, že nedojde k diskriminaci jednoho zdroje druhým. V Německu jsme podobné chyby již v minulosti udělali (preference uhlí – pozn. red.) a následkem je nynější šestnáctiprocentní nezaměstnanost,“ uvedl Klaus Homann.
RWE Gas zároveň pociťuje deficit technických a finančních pravidel, podle nichž by se řídil přístup třetích stran do plynárenských sítí. Zatím ani není jasné, zda se cena plynu bude určovat na základě vzdálenosti spotřebitele od páteřní sítě plynovodu, nebo jiným způsobem. Homann se domnívá, že plynárenské společnosti by v rámci regulace měly dostat více prostoru pro své aktivity, a navrhuje, aby alespoň v regionech byly ceny stejné. „Trh nelze otevřít kladivem. Velkoodběratelé by měli mít možnost zvolit dodavatele plynu od roku 2005, ostatní firmy o tři roky později, ale tlak na zrychlení liberalizace je v Evropě obrovský,“ konstatoval šéf Transgasu. „Je také nutné nastolit dobré zákony, které nezkreslují hospodářské výsledky,“ uzavřel Homann své představy o budoucnosti firmy, za kterou loni RWE Gas zaplatila Fondu národního majetku 4,1 miliardy eur (125 miliard korun).
