Operační systém Linux se začíná masivněji šířit i v Čechách
Půl roku bez „spadnutí běží nepřetržitě naše servery. Tak charakterizuje své zkušenosti s operačním systémem Linux brněnský podnikatel a majitel technologické společnosti Qbizm Technologies s pobočkou v Kalifornii Petr Ulrich. „Je několikanásobně levnější a stabilnější, říká Ulrich. Jeho firma zvolila při budování vlastní počítačové sítě Linux místo konkurenčních Windows NT od Microsoftu, které podle Ulricha padají i několikrát týdně. Qbizm není jedinou českou společností, která v poslední době namísto řešení „z dílny Billa Gatese sáhla po alternativě původně vyvinuté Linusem Torvaldsem. „Na Linuxu pracuje hodně českých start–upů, protože je levnější. Využívají jej také společnosti, které se snaží od začátku budovat technologickou a globální image, domnívá se Jiří Donát, IT konzultant z Deloitte & Touche. Tučňák roste rychle. Linux zaznamenává výrazné úspěchy po celém světě. Microsoft proti němu rozpoutává silné kampaně. Jde mu totiž o miliardy dolarů. Počítačový koncern IBM, který se snaží Linux silně propagovat, oznámil, že prodej linuxových aplikací zaznamenal od začátku roku do konce června třicetiprocentní nárůst. Přestože tempo rozšiřování softwaru s logem tučňáka je vysoké, jeho pozice na trhu serverů nebo desktopů je právě ve srovnání s Windows od Microsoftu stále zanedbatelná. Pohybuje se okolo dvou až tří procent. Výzkumná společnost IDC uvádí, že v minulém roce činil tržní podíl světové softwarové jedničky na trhu serverů 41 procent, když v případě desktopů stejná hodnota činila 92 procent. V případě serverů se jedinému Linuxu podařilo překonat tempo růstu Microsoftu meziročním vzestupem o 24 procent. V České republice odhaduje IDC podíl Linuxu podobně jako v ostatních východoevropských zemích na dvě až pět procent. Odborníci mu ale zejména v oblasti serverů pro střední a větší podniky předpovídají vzhledem k jeho stabilitě velkou budoucnost. „Dokážete si představit, jaké problémy firmě způsobí, když se jí například jen na hodinu zhroutí e–mail, poznamenává Ulrich. Dodává, že k dalším úsporám při použití „čistého Linuxu, který jako takzvaný „open–source software je na internetu k dispozici zdarma, patří nulové náklady na technickou podporu. Když se při provozu systému vyskytne problém, je možno se zkontaktovat s internetovou komunitou, která většinou všechny otázky rychle vyřeší. „Čistý Linux není pro každého, my jsme specifická technologická firma, doplňuje Ulrich. První zisky. Nepřátelské podoby pro uživatele využívá řada společností, které originální Linux upravují a zároveň pro něj vyvíjejí celou řadu dalších aplikací. Své produkty pak „linuxoví distributoři prodávají a poskytují pro ně technickou podporu. Fungují jako stoprocentní komerční firmy. Zpočátku se potýkaly s hledáním fungujícího obchodního modelu podobně jako internetové společnosti. Nyní tvoří těžiště jejich příjmů služby, tedy poskytování servisu a poradenství. K největším linuxovým distributorům ve světě patří americký Red Hat, japonský Turbo Linux nebo německý SuSE. Jejich hospodářské výsledky zatím nemají šanci poměřovat se s úspěchy Microsoftu. První open–source softwarovou firmou, které se podařilo skončit v černých číslech, se stal Red Hat. Americký vývojář totiž v posledním fiskálním čtvrtletí s velkou slávou oznámil zisk šesti set tisíc dolarů při tržbách 25,6 milionu USD. „Za prvních šest letošních měsíců jsme v Česku dosáhli nárůstu prodeje o 160 procent, sdělil týdeníku EURO Radim Gelner, obchodní ředitel české pobočky společnosti SuSE, která jako jediná Linux lokalizovala do češtiny. Přesnější údaje ale odmítl uvést. Většímu rozšíření a úspěchům linuxových firem brání právě neorganizovaný vývoj open–source softwaru, který je na druhé straně jeho podstatou. Kromě „čistého Linuxu tak vedle sebe existuje více kompatibilních uživatelsky přátelských verzí.
