Klamání tělem

5. 3. 2007

Dobrý a nepředražený vůz má přilákat zákazníky k nezavedené značce

Dodge patří na českém automobilovém trhu mezi neokoukané značky. Vzhledem k tomu, že až do konce loňského roku nebyl v evidenci Svazu dovozců automobilů jediný oficiálně importovaný vůz, je zřejmé, že tyto automobily jezdily po Česku jen díky fandovství svých majitelů a individuálnímu importu. Za první měsíc letošního roku je ale všechno jinak. Zákazníci si pořídili deset nových dodgů a většina z nich bude mít na zádi nápis Caliber.
Caliber poněkud klame tělem. Jeho rozměry na papíře napovídají, že škatulka, do které patří, bude segment C, tedy vůz nižší střední třídy. Ovšem pohled na auto v jeho životní velikosti říká něco jiného. Caliber je svalovec, má mohutné blatníky, obrovská kola, opticky mohutnou příď a vypadá o půl metru delší, než ve skutečnosti je. Leckdo si ho může zařadit do kategorie sportovních užitkových vozů, světlá výška a mohutné prahy by cosi naznačovaly i o terénní jízdě. To však není pravda. Přestože caliber skvěle jezdí i po pražských ulicích, často připomínajících testovací polygon kopřivnické Tatry pro vojenské terénní speciály, pro provoz mimo asfaltové cesty se nehodí. Má pouze pohon předních kol, kromě toho nejsou zesílené prvky náprav, chybí ochrana podvozku a veškerá terénní výbava obecně. Caliber se dá v Česku pořídit za velmi konkurenční cenu. Jeho vnější i vnitřní design je zaměřený na mladší klientelu a měl by zejména vychovat nové fanoušky značky, kteří časem přejdou na jiné, výkonnější a dražší modely Dodge.
Jestliže je exteriér vozu bez výhrad atraktivní a zajímavý, v souvislosti s interiérem se mohou vyskytnout rozpaky. Palubní deska, středový tunel, sedačky i zpětná zrcátka vozu jsou navrženy standardně, poslední jmenovaná zaslouží pochvalu za netradiční velikost, ovšem potíž je v použitém materiálu. Ač je plast měkký a na dotek příjemný, kombinace dvou odstínů šedé je poněkud nudná. Samozřejmě by vůz nemusel vypadat jako výkres od kreativního dítěte, které právě dostalo novou paletu temper, ovšem určité oživení by současné exteriéry automobilů určitě snesly. Příkladem může být Volvo, které se nebojí kombinovat ani poměrně netypické barvy, například hnědou palubní desku a béžové potahy sedaček a dveří, a to vše vhodně doplňuje o hliníkové a dřevěné prvky. Šeď plastů je však jediná vada vnitřku vozu.
Testovaný caliber kupodivu nebyl poháněný koncernovým motorem z produkce DaimlerChrysleru, nýbrž klasickým tédéíčkem od Volkswagenu, konkrétně dvoulitrem o výkonu 103 kilowattů. Na jeden a půl tuny těžký vůz je to právě tak akorát, méně už by mu nestačilo při rychlém předjíždění. Zvolená hodnota je dobrým kompromisem mezi spotřebou, dynamikou a cenou. S motorem spolupracuje přímo řazená šestistupňová převodovka, tedy další plus k úspoře paliva i dynamice. Její odstupňování umožňuje s dodgem jezdit za velmi přijatelných zhruba sedm litrů, po městě automobil spotřebuje o litr více. Jízdní vlastnosti určuje více než co jiného karoserie. Velké auto s vysoko posazeným řidičem má tendenci se v zatáčkách poněkud naklánět. Současně vysoký posaz vyvolává dojem nedotáčivosti přední nápravy, což je ale od caliberu další klamání tělem. První ostřeji projetou zatáčku jsem pod vlivem tohoto dojmu utáhl podstatně víc, než bylo třeba. Na dobrém dojmu se podílejí i velká osmnáctipalcová kola, která například v případě Octavie RS moc velkým přínosem nebyla. Kola dobře pokrývají menší nerovnosti, přes větší se komfortně naladěný podvozek poměrně jistě přenese. Výklopná audiosoustava v kufru ladí s úvahou o mladé cílové skupině, jíž je vůz určen. Přes určitou výstřednost a drobné nedostatky v interiéru je caliber velmi povedený automobil, který se o zákazníky popere především kombinací neotřelé značky, úspěšného designu a příznivé ceny.

tabulka: Dodge Caliber
Motor přeplňovaný vznětový čtyřválec TDI
Objem 1968ccm
Maximální výkon 103 kw 4000 ot.min
Převodovka šestistupňová
Nejvyšší rychlost 196
Zrychlení 9,3
Průměrná spotřeba 7
Základní cena 445000,-