Při tvorbě a ztvárnění reklamy není možné zapomenout na paragrafy, které stíhají nedovolenou reklamu při nekalé soutěži. Nekalá soutěž je vymezena v Obchodním zákoníku a sazba pokuty může být až deset milionů korun. Příkladem klamavé reklamy byla v době kupónové privatizace např.
Při tvorbě a ztvárnění reklamy není možné zapomenout na paragrafy, které stíhají nedovolenou reklamu při nekalé soutěži. Nekalá soutěž je vymezena v Obchodním zákoníku a sazba pokuty může být až deset milionů korun.
Příkladem klamavé reklamy byla v době kupónové privatizace např. inzerce Investičního privatizačního fondu Komerční banky, a. s. „Investujte s největší bankou…“ Investičnímu privatizačnímu fondu s vlastní právní subjektivitou se propůjčovala „velikost“ Komerční banky. Dalším příkladem jsou výrobky asijských obchodníků, kteří prodávají výrobky, které se snaží být zaměnitelné s proslulými značkami. Elektronika SOMY, sportovní oblečení podobné Adidas má o jeden pruh více atd. Na vzestupu je srovnávací reklama, protože lidé si v pestřejší nabídce cení srovnávacích testů - ve slušném světě je dovoleno srovnávat jen srovnatelné konkurenční produkty, ale to u nás ještě tak docela neplatí. Na známých značkách tak často parazitují nové tuzemské firmičky. Sjednocující norma EU o srovnávací reklamě vstoupila v platnost v roce 2000, avšak není povinná. Na kontrolu tvorby a užití reklamy by měla u nás dozírat Rada pro reklamu (Škrétova 6/44, Praha 2. tel. 224 230 590, 224 225 692), ale nemá právo zásahu. Zatím se tedy omezuje jen na doporučení. Registrovala např. zkušenost Ogilvyho, že více dopravních nehod se stává v místech umisťování provokativních velkoplošných billboardů. Může potom doporučit při schvalovacím stavebním řízení o územním rozhodnutí neschválit v konkrétním místě rozhodnutí o umístění billboardu obecně. Přiznejme si v souhlase s Davidem Ogilvym, že patrně „Svět bez billboardů by byl bezpečnější a hezčí.“
