Vstup do Evropské unie může festivalu pomoci - pokud ho neohrozí vládní daňová strategie
Český Krumlov, 16. července, 20.30 hodin. Dirigent Tomáš Hanus dává taktovkou znamení Pražské komorní filharmonii s houslistou Pavlem Šporclem, na pódiu zámecké zahrady zaznívají první tóny Čajkovského houslového koncertu D dur. Je zahájen 13. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov.
Během největší letní mezinárodní hudební přehlídky v České republice se ve dvanácti romantických prostředích, většinou pod širým nebem, vystřídají hudební tělesa a sólisté, kterým publikum aplauduje ve scénách od milánské La Scaly po Metropolitní operu v New Yorku. Svým pojetím, uměleckou úrovní a romantickou atmosférou se festival zařadil mezi nejvýznamnější hudební události letní Evropy.
Nahlédneme-li do partitury zákulisí festivalu, zjistíme, že si v ničem nezadá s náročnými akordy Beethovenových symfonií. „Tak vysoce umělecky a společensky náročná přehlídka musí být podepřena kvalitní logistikou,“ potvrzuje ředitel festivalu Jaromír Boháč. „Od dramaturgie přes finanční zdroje až po konkrétní organizační a technické zabezpečení na místě, které je nesmírně komplikované. Vždyť se pohybujeme v historickém prostředí, které nesmí být nijak narušeno.“ Festival se připravuje celý rok, tým tvoří deset lidí a tento počet se v době konání rozšíří o zhruba 180 sezonních pracovníků. „Každý ročník se snažíme přijít s něčím novým a unikátním v programu, objevit pro hudbu nové prostředí, připravit nečekané zážitky pro diváky i obchodní partnery,“ pokračuje Jaromír Boháč.
Co mimořádného nabízí letošní dramaturgie? Myslím, že na každém z 27 koncertů bychom našli nějakou originalitu. Z běžného festivalového rámce se ale nepochybně vymyká více než čtyřhodinová Barokní noc s Antoniem Vivaldim. Návštěvníky pozveme do iluze 18. století: různé prostory krumlovského zámku a jeho zahrady ožijí nejen Vivaldiho hudbou, ale i kostýmy a dobovými hrami či gastronomickou nabídkou.
Koncepce festivalu a jeho velkorysé pojetí jsou nepochybně finančně náročné… To mohu potvrdit. Úspěch festivalu by nebyl takový, nemít spolehlivé a věrné partnery. A velice nás těší, že zájem o partnerství každým rokem stoupá. Celkový rozpočet krumlovského festivalu činí 23 miliony korun. Ve světě bývá obvyklé, že tak významné festivaly, jako je ten náš, zhruba z třetiny finančně saturují sponzorsky partneři, z třetiny je hrazen ze vstupného a třetinu poskytnou samosprávní, chcete-li státní finance. Pokud ale chceme návštěvnicky uspět v domácím prostředí, nemůžeme ceny vstupenek zvednout tak, aby kryly třetinu nákladů. To by musely stoupnout mnohdy čtyřnásobně. Jistým zklamáním je pro nás přístup státu a regionálních institucí: součet zájmu ministerstva kultury, jihočeského kraje a města dává 700 tisíc korun, ani ne desetinu toho, co by si festival zasloužil. Letos přitom do Českého Krumlova a jižních Čech díky festivalu přijede kolem osmnácti tisíc návštěvníků ze všech koutů světa…
Značná část náročných koncertů a představení proběhne pod širým nebem. Není to příliš velké riziko? Z pohledu pořadatele lze skutečně festival přirovnat k adrenalinovým sportům. Ale atmosféra a spokojenost návštěvníků po koncertech i partnerů při společenských akcích za to stojí. Samozřejmě máme připraveny varianty pro nepříznivé počasí. Drobné přeháňky řešíme tím, že divákům rozdáme pláštěnky, pódia máme většinou krytá. Muzikant samozřejmě ví, že se při kolísavé vlhkosti a změně prostředí musí více hlídat například ladění nástrojů… Při předpovědi velkých průtrží stěhujeme koncert například ze zámeckých zahrad do zámecké jízdárny, ale ta kapacitou neodpovídá, a tak části zklamaných diváků musíme vracet vstupné. Pochopitelně úzce spolupracujeme s meteorologickou službou, využíváme místních zkušeností, ale když stojíte se štábem na nádvoří, najíždějí autobusy s umělci a diváky a musíte rozhodnout, zda uvěřit předpovědím, když nad vámi je modrá nebo šedá obloha…
Projeví se na festivalu vstup Česka do Evropské unie? Pokud nás neohrozí další vládní daňová strategie, tak nám může dokonce pomoci. Například v bankovních převodních poplatcích ze zahraničí, které jsou dnes stejně vysoké jako ceny vstupenek. Honoráře zahraničním umělcům platíme v eurech, takže zatím musíme valuty nakupovat a ve hře jsou tedy i kurzovní rozdíly. Jinak jsme už řadu let součástí evropského konkurenčního prostředí a těší nás postavení, kterého jsme dosáhli.
Chorály i jazz
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov 2004 potrvá od 16. července do 28. srpna. Čtenářům E8 doporučuje ředitel festivalu Jaromír Boháč tyto akce:
„Novodobou premiéru gregoriánských chorálů Maiestas Dei v podání Schola Gregoriana Pragensis v půvabném farním kostele v Kájově. Zámecký Maškarní sál bude svědkem výtečných klavírních koncertů, například britského sólisty Roye Howata a našeho Ivana Moravce. Festival jsme otevřeli i jiným žánrům: Pivovarskou zahradu ozdobí hlas jazzové trubky instrumentalisty Jamese Morrisona z Austrálie, kterého doprovodí orchestr Gustava Broma. Letní noci přijde vhod i blues Amatérského sdružení profesionálních muzikantů Jana Spáleného, mimořádný zájem je o Proměny - koncert skupiny Čechomor v netradiční symbióze s Collegiem českých filharmoniků a zpěvačkou Lenkou Dusilovou. Letos má premiéru i prostředí nové zahrady, kterou pro ochutnávku kvalitní hudby připravil pivovar Eggenberg.“
(Podrobný program festivalu a další informace naleznete na internetových stránkách www.czechmusicfestival.com.)
