Prezident vstoupil do hry, ODS jedná s komunisty
Dusno před bouří. Tak by se dal charakterizovat uplynulý týden na české politické scéně. V pondělí ještě zasvítilo čtyřkoaliční sluníčko Mirka Topolánka, které doprovodila úterní ranní rosa oposmluvně-odbornických návrhů Jiřího Paroubka. Ve středu zlověstně zahřmělo, když pět parlamentních partají odepsalo páteční šanci zvolit na třetí pokus šéfa sněmovny. Následoval čtvrteční a páteční vichr z Hradu, po němž se politické nebe zatáhlo těžkými olověnými mraky. Nevěstí nic pěkného: Buď v ODS a v ČSSD převáží touha po velké koalici, která v souladu s Paroubkovou vůlí rozmetá dosavadní pravozelené námluvy (urychlovačem této varianty mohl být nový náznak levozelených námluv ekosocialisty Petra Petržílka z ČSSD), nebo Topolánkovo vedení prosadí svou za pomoci komunistů.
Klaus na scéně.
Není náhodou, že se prezident Václav Klaus rozhodl avizovat vstup do povolebních vyjednávání právě počátkem minulého týdne. Tehdy se totiž začaly lámat ledy a na stůl Paroubek konečně položil i koncepty podpory menšinové vlády ODS a společné vlády odborníků ČSSD a ODS, včetně možnosti posílit prvky většinového volebního systému. U toho chtěl čestný předseda ODS Klaus, klasik oposmluvních konstrukcí a také uchazeč o příští prezidentský mandát, logicky být. Tím spíše, že z vyjednávacího týmu předsedy ODS Mirka Topolánka zmizel pražský primátor a Paroubkův někdejší radničně koaliční partner Pavel Bém a že komunisté - zejména jejich předseda Vojtěch Filip, místopředseda Jiří Dolejš a šéf poslaneckého klubu Pavel Kováčik - naznačili ochotu pomoci s volbou nového vedení sněmovny. „Kreativní komunista“, tak Dolejše dokonce v pondělí veřejně pochválil předseda Strany zelených Martin Bursík.
Bémovo upozadění nemohlo nemít oficiální důvod: primátor spolu místopředsedou ODS Petrem Nečasem zmizeli z vyjednávacího týmu proto, že Topolánek dal jednání pěti parlamentních stran formát 5×2 čili šéfové stran plus předsedové poslaneckých klubů. Po boku Topolánka se tak objevil pouze Vlastimil Tlustý. Týdeník EURO má však informace, že skutečným důvodem Bémovy absence mělo být podezření, že o taktických úvahách špiček ODS býval s předstihem zpravován premiér Paroubek. „Je to součást širšího taktického rejstříku,“ komentoval změnu Nečas ve středečním Právu. Prvním testem měl být dle zdroje týdeníku EURO, obeznámeného s průběhem jednání, i pondělní návrh Topolánka a Tlustého na vtažení ČSSD do koaličního projektu občanských demokratů, lidovců a zelených. „Paroubek byl rozčilený, protože na tak šokující nabídku nebyl tentokrát předem připraven,“ řekl týdeníku EURO zdroj. Premiér zpočátku návrh na své separátní tiskové konferenci de facto vyloučil, později ale zmírnil rétoriku a potvrdil ochotu o čtyřkoaliční možnosti dále jednat. „Z rozhovorů se svými informátory z ODS totiž pochopil, že se dostává do izolace,“ tvrdí zdroj.
Kreativní komunisté.
Tlak Paroubka na vytvoření „vlády odborníků“ - což je ale jen zástěrka pro velkou koalici - nebo menšinové vlády ODS, jejíž program by chtěl mít pod kontrolou, vyvolal v ODS obranný reflex. „Fakticky bychom se stali rukojmími ČSSD,“ ohradil se Topolánek. Zdroj týdeníku EURO tvrdí, že zhruba deset až patnáct poslanců ODS je nakloněno velkokoaličnímu řešení, takže Topolánek se nemůže při hledání podpory pro svou pravozelenou tříkoalici spoléhat jen na jednotlivce z řad ČSSD a KSČM. „V zákulisí se tvoří dohoda mezi ODS a KSČM,“ uvedl zdroj. I když prý jednání mají téměř konspirativní podobu, potvrzuje tento trend řada indicií. V první řadě je to návrh komunistů na odblokování sněmovny. Přišel s ním už minulé pondělí místopředseda KSČM Jiří Dolejš a mírně upravený ho na Hradě ve čtvrtek zopakoval při audienci u prezidenta předseda Filip. „Bude zvolen předseda sněmovny z ČSSD, protože ODS nyní sestavuje vládu. A ten by veřejně přislíbil, že než by v případě dvou neúspěchů při sestavování vlády pověřoval napotřetí on, tak znovu sezve poradu předsedů politických stran, která by musela dosáhnout konsenzu na nominaci,“ ozřejmil podstatu návrhu předseda komunistů. Původně Dolejš navrhoval, aby dočasný předseda po prvním hlasování o důvěře vládě odstoupil a situace se vrátila do bodu nula.
Komunistický nápad by umožnil ukončit ustavující schůzi sněmovny. Tím by Paroubkova vláda mohla podat demisi a Klaus mohl jmenovat Topolánkův kabinet.
Předseda za toleranci?
Ještě důležitější je však úvaha komunistů, že by v případě pokračující neochoty sociálních demokratů vyslat svého kandidáta do volby předsedy sněmovny, mohla svého člověka nominovat sama KSČM. „Záleží to na příští schůzce předsedů parlamentních politických stran, která může do tohoto procesu vnést jasno,“ upřesňuje Filip. Šéf komunistů na tomto řešení trval do té míry, že chtěl, aby schůzku - v případě, že ji nesvolá Topolánek, dle nějž tento formát ztratil smysl - svolal sám prezident Klaus. „Pětka“ se sice nečekaně sešla už v pátek po formálním pokračování schůze sněmovny, ale posun zatím nepřinesla. Komunistický návrh teď vyjednavači mají projednat ve svých stranách. KSČM přitom už minulý týden veřejně navrhla za šéfa sněmovny sociálního demokrata Zdeňka Jičínského, ačkoli ten již předtím kandidaturu odmítl. Jičínský je považován za příslušníka bývalého Zemanova křídla ve straně, který údajně nemá příliš dobré vztahy s Paroubkem.
Co komunistické návrhy vlastně znamenají? Šéf sněmovny by byl zvolen definitivně. Nenesl by žádnou odpovědnost za výsledek schůzky pěti předsedů parlamentních stran před třetím pokusem o pověření k sestavení vlády. Tu by naopak nesl stranický boss, který by případně neumožnil konsenzus. „Ten by odpovídal za to, že by byly vyvolány předčasné volby,“ upozorňuje Filip. Důležité proto bude, zda eventuálního komunistického kandidáta na šéfa sněmovny podpoří ODS, protože pak by se dala čekat i tolerance KSČM, například odchod jednoho z jejích poslanců ze sálu, při hlasování o důvěře Topolánkovu kabinetu. Ať na první, druhý nebo až třetí pokus. Mezi ODS a KSČM by nešlo o parafrázi opoziční smlouvy, ale jen o jednorázový akt, podobný někdejší roli komunistů při volbě prezidenta Klause.
Dolejš měl přitom v rukávu připraven i jiný návrh. Do ustavující schůze sněmovny by byla „vložena“ řádná schůze, která by umožnila hlasovat o důvěře vládě. „Pan Topolánek to nechce, ale pro KSČM je to varianta rovnocenná s dočasnou volbou předsedy,“ řekl Dolejš týdeníku EURO. Jenže proti jsou i experti na ústavní právo.
Topolánek chce silný mandát.
„Ten návrh je podle mě pro všechny přijatelnou ztrátou, je chytrý,“ reagoval na komunistický nápad Mirek Topolánek. Podobně vstřícní jsou i šéflidovec Miroslav Kalousek a předseda zelených Martin Bursík. Prezident Klaus, jak řekl Filip, návrh označil za zajímavý. Filipův i Dolejšův postup schválil ústřední výbor KSČM. Naopak Jiří Paroubek si myslí, že komunistický návrh nadržuje občanským demokratům. Na pomoc mu ve čtvrtek přispěchal do Lidového domu Miloš Zeman, spoluautor někdejší opoziční smlouvy, který podpořil jak Paroubkův návrh na vládu odborníků, a to s mandátem na jeden rok, tak myšlenku změny volebního systému. Což byl v roce 1998 pilíř Zemanovy dohody s Václavem Klausem.
Pokud je vedení ODS skutečně domluveno s komunisty, pak pro prosazení této dohody před vlastními voliči potřebuje vytvořit atmosféru vyčerpaných možností a státotvorného přístupu k odblokování politické scény. Topolánek tak mluví. „Ustoupili jsme, kde jsme mohli. Důležité nyní je, jak se zachovají komunisté. Zcela evidentně to bez participace komunistů na zvolení orgánů sněmovny nepůjde. Myslím, že to všichni pochopili. Pochopila to média, pochopila to snad i veřejnost,“ začal si předseda občanských demokratů ve čtvrtečním rozhovoru pro Hospodářské noviny urovnávat terén pro akceptaci domluvy s KSČM. „Budu mít poradu s hejtmany, s předsedy regionů a oblastí a budu je nutit k tomu, aby oni dali mandát. Silný mandát pro vyjednávání. A jestli se situace bude komplikovat, tak jsem ochoten svolat i kongres,“ potvrdil v Hospodářských novinách Topolánek, že očekává vlnu nesouhlasu. Z regionálních organizací ODS se zatím ozývá spíše volání po předčasných volbách.
Statisté Kalousek a Bursík.
Vzhledem k parlamentní aritmetice nebude nutné, aby eventuálního komunistického předsedu sněmovny volili i zelení a křesťanskodemokratičtí poslanci, kteří by to vzhledem k antikomunistické předvolební rétorice neustáli před voliči. Sama ODS s KSČM má dohromady většinu 107 hlasů. Jak s kartami zamíchá skupina příznivců velké koalice uvnitř ODS, není jasné, říká se však, že už při minulých neúspěšných volbách Miroslavy Němcové suplovali někteří komunisté tajně „zrádce“ v ODS, takže počty nakonec byly neprůhledně vyrovnané. Problém s angažmá ve vládě opírající se o komunisty by lidovci ani zelení nemuseli mít, protože by zřejmě šlo jen o toleranci, a tu už ministři KDU-ČSL zažili loni při hlasování o důvěře Grossově vládě. Spíše formální Bursíkova i Kalouskova čtvrteční audience u Klause naznačila, že oběma koaličním partnerům nezbývá než čekat a doufat, že pravozelená koalice není mrtvým projektem.
Paroubkova bitva.
Paroubek při audienci u Klause navrhl společné jednání Klaus-Paroubek-Topolánek. Zdroj týdeníku EURO tvrdí, že stoupenci velké koalice v ČSSD i v ODS už mají spolupráci domluvenou do posledních detailů. Ačkoli si prý jeden z politiků ODS pomýšlí na premiérské křeslo a doufá, že jej získá, Paroubek ho dle zdroje jen zneužije a odhodí. „Jde mu jen o moc. Paroubek komunistům říká, dejte mi hlasy, já získám hlasy z druhé strany. A některým lidem v ODS vzkazuje, aby mu sehnali hlasy, že udělají velkou koalici. A pak pustí komunisty k vodě,“ líčí Paroubkovu taktiku zdroj. Dodává, že i někteří sociální demokraté by se Paroubka rádi zbavili, ale nemají na to dost odvahy. „Čeká se na to, až to praskne a pak se na něj vrhnou,“ říká člověk obeznámený se situací kolem vyjednávání.
Jestli si komunistické pomahače zdatněji osedlá Paroubek nebo Topolánek, se brzy uvidí. Každopádně premiér a předseda ČSSD už na vypouštění rudého džina z láhve ztratil pochybný monopol.
