(EURO 36/2006)
Parlamentní demokracie ohrožena nebude a soudní korporativismus (fašistické státní zřízení – viz slovník cizích slov) nám také nehrozí. Dochází pouze k potvrzení toho, že podle evropské demokratické právní tradice tvoří rozdělení státní moci tři složky: moc zákonodárná, moc výkonná a moc soudní. Všechny jsou si rovny. K tomuto poznání mělo ovšem dojít již dávno – byli bychom na tom teď všichni lépe (zejména ekonomika).
Proč vám o tom píšu? Přivedl mě k tomu článek Klaus versus Brno. Myslím, že to trochu přehnané. To, že Brno je malé, každý zná každého, nebezpečné známosti, ve čtvrtmilionovém Brně musí o sebe právníci zakopávat a tak dále. Žiji v Brně již 41 let a skutečnost je taková, že Brno má téměř čtyři sta tisíc a s okolní aglomerací okolo půl milionu obyvatel. Do města denně dojíždí osmdesát tisíc pracujících a studentů. Moravané a zejména Brňané jsou na tyto věci dost citliví. V minulém století došlo ke dvěma velkým vlnám a požadavkům. V roce 1968 šlo o trojfederaci, v době sametové revoluce o zemské zřízení. Tyto emoce není žádoucí vyvolávat. Moravská národní hnutí a strany existují, i když navenek to není tak zřejmé. Reakcí na takzvaný pražský centralismus je pak stále větší orientace na Vídeň. Úspěšně se rozvíjí středoevropský region v čele s Dolním Rakouskem, který zahrnuje dále jižní Moravu, část jižních Čech, západní Slovensko a západní část Maďarska. Region je hodnocen jako jeden z nejlepších v Evropské unii.
Doporučuji Vám proto, v zájmu věci, korespondovat s nějakým seriózním a objektivním dopisovatelem z Brna.
JUDr. Milan Navrkal, CSc.,
Brno
