Klaus zařízl to, co dříve podporoval

Prezidentovo veto na biopaliva vychází ze lživých informací, tvrdí majitel Agrofertu

Přes půl roku lobboval Andrej Babiš za vyšší přídavek biopaliv do pohonných hmot. Majitel Agrofertu a největší hráč na trhu s bionaftou začal u tehdejšího ministra životního prostředí Ladislava Miky. Když si potřebnou novelu zákona o ochraně ovzduší vzal za svou Fischerův kabinet, pohlídal Babiš její cestu parlamentem. Zkřížil ji až prezident Václav Klaus, který zákon odmítl podepsat. „Dnes dává prezident veto na bionaftu, kterou počátkem devadesátých let jako první v Evropě coby premiér podporoval,“ poukazuje byznysmen.

EURO: Opravdu jste nečekal, že by prezident Klaus, známý svými výhradami k biopalivům, zákon vetoval? BABIŠ: Věděl jsem, že s tím má problém. Ale myslel jsem si, že jsou pro něj důležitější čeští zemědělci a podnikatelé než jeho válka s Evropskou unií a válka o vizi ochrany ovzduší. Nejsem přece jediný, kdo tady biopaliva vyrábí. V České republice je dvacet producentů, z toho čtyři velcí. Ale jde hlavně o zemědělce – na ně to bude mít největší dopad.

EURO: Prezident se mimo jiné odvolává na závěry některých studií, že biopaliva škodí přírodě více než nafta a benzin. Namítá, že dopady přimíchávání biosložek do pohonných hmot nebyly seriózně zhodnoceny. Není uvážlivost na místě? BABIŠ: Nic nebylo podrobeno takovému zkoumání jako biopaliva. I kdyby tady byla tisíc let, nezpůsobí takový ekologický průšvih jako ropná havárie v Mexickém zálivu. Můžete si objednat studii, jakou chcete. Kolem skleníkových plynů se objevují různé výmysly. Podobně jako je výmyslem celá prasečí a ptačí chřipka. Mrzí mě, že pan prezident vycházel ze zjevně lživých informací. Největším paradoxem přitom je, že právě Václav Klaus je průkopníkem biopaliv v Evropě.

EURO: Jak jste na to přišel? BABIŠ: Jeho vláda už na začátku devadesátých let schválila podporu bionafty založené na přimíchávání metylesteru řepkového oleje. Díky téměř miliardě korun od státu byly v republice postaveny první výrobny. A dnes prezident dává veto na něco, co jako první v Evropě kdysi sám podporoval. Samozřejmě že ve vládě prosadil tuto podporu zemědělců Josef Lux. Byl to nejlepší ministr zemědělství a silný díky tomu, že byl předsedou strany (KDU-ČSL – pozn. red.), se kterou padala vládní koalice.

EURO: Říkáte, že prezident vycházel ze lživých informací. Co konkrétně myslíte? BABIŠ: Všechny nesmysly o tom, že biopaliva zdražují pohonné hmoty, potraviny a škodí motorům. Čeští řidiči aby raději nejezdili do okolních států, protože riskují snížení životnosti svých aut. Všude totiž natankují palivo s podstatně vyšším podílem biosložek. V Německu už letos přimíchávají 6,75 procenta energetického obsahu, ve Francii dokonce sedm. Všichni kolem nás – Rakousko, Polsko a Slovensko – mají dávat 5,75 procenta. To je cíl stanovený Evropskou unií pro rok 2010 a zavázala se k němu i Česká republika. Jenže s 3,59 procenta ho nesplníme. A to ani kdyby se zvýšil podíl biopříměsi, se kterým počítá novela zákona. Je dost pravděpodobné, že EU přistoupí k sankcím, když další státy berou závazek vážně.

EURO: Často kritizujete Evropskou unii, tady se ale o její plány opíráte. BABIŠ: Když už tam jsme – a údajně máme nějaké výhody, přestože nevím jaké,– máme také nějaké povinnosti.

EURO: Dlouho jste váhal, než jste vstoupil do byznysu s biopalivy. Co nakonec rozhodlo? BABIŠ: Věřil jsem tomu, když Brusel schválil program a Česká republika se k němu přihlásila. Také jsem chtěl mít celou vertikálu.

EURO: Nebo jste podlehl zelenému šílenství, o kterém mluvil v televizní debatě prezidentův tajemník Ladislav Jakl. BABIŠ: Jsem šokován ze lží a diletantismu, který pan Jakl předvedl v Otázkách Václava Moravce (viz Zelené šílenství). Do pořadu jsem nebyl pozván, i když se v něm propíralo moje jméno. Pan Jakl jenom ukázal, že problematice vůbec nerozumí. Na své webové stránce uvádí, že ve volném čase se rád věnuje pivu teoreticky i prakticky. Asi se mu věnuje moc, o čemž svědčí jeho reakce. Třeba když mluví o žlutém odporném benzínu, který místo chleba musí zemědělci na svých polích pěstovat. Je naprostý nesmysl, že biopaliva vytlačují z polí plodiny, ze kterých se dělají potraviny. V ČR se ročně urodí přibližně milion tun řepky olejné. Z toho asi 250 tisíc tun se využije na výrobu jedlého oleje, který se běžně používá v domácnosti na vaření, 300 tisíc tun se vyveze a ze 450 tisíc tun se vyrobí metylester. Řepka je pro české zemědělce nejvíce ziskovou plodinou, na rozdíl od obilí, kterého je neustále přebytek.

EURO: Jakou ztrátu pro vaši skupinu znamená prezidentovo veto? BABIŠ: Nedá se to počítat jako ztráta. Absurdní je, že místo aby stát pomáhal podnikatelům, dělá jenom problémy. Když se nezvýší výroba u nás, vzroste v okolních zemích. Od nás se řepka levněji vyveze za hranice, například do německého Straubingu k ADM, a vrátí se do naší republiky ve formě metylesteru. Prezident jen pomůže výrobcům v okolních státech a poškodí český zpracovatelský průmysl.

EURO: Biopaliva přinášejí různé paradoxy. Třeba když je obhajuje agrochemický magnát spolu se Stranou zelených. BABIŠ: S nimi to nemá nic společného. Kdy vznikl program biopaliv? Když studie Goldman Sachs předpovídala, že ropa bude stát 200 dolarů za barel. Co špatného je na tom, že EU začala s programem alternativních paliv, když zdroje ropy jsou omezené. Paradoxně program podporovaný vládou prezidenta Klause byl zrušen na základě žádosti Evropské unie před naším vstupem. Po našem připojení k EU se ČR zavázala plnit unijní program biopaliv, ale v podstatě v menším rozsahu, než tomu bylo předtím.

EURO: Veřejně říkáte, že nebýt vás, neprošlo by vyšší přimíchávání biopaliv Parlamentem. S lobbováním se takto otevřeně většinou nikdo nechlubí. BABIŠ: Není normální, že já tu mám bojovat za věci, ke kterým se zavázal stát. Ano, lobboval jsem půl roku. Proč bych to nedělal? Agrofert je největším průmyslovým holdingem v zemi, obratem i počtem firem a zaměstnanců. Platíme tady daně, nemáme nikde offshory, zaměstnáváme 25 tisíc lidí, investujeme. Co je na tom, že jako reprezentant největší skupiny podniků prolínajících se přes různá odvětví lobbuji? Mně také volá belgický obchodní rada, aby doporučil technologii do naší fabriky na bionaftu od belgicko-italské firmy. To neznamená, že jsem profesí lobbista.

EURO: Jak jste uspěl s přesvědčováním o přínosu biopaliv u předsedy Strany svobodných občanů Petra Macha? Ladislav Jakl v televizi říkal, že jste ho kvůli tomu zval na oběd. BABIŠ: Ano, byli jsme spolu na obědě a po celý čas byl přítomen významný český novinář. Nelobboval jsem ho, protože je to zarputilý demagog, který sice mluví o biopalivech, ale vůbec jim nerozumí. Snažil jsem se mu vysvětlit, že když už bojuje za nějakou pravdu u obnovitelných zdrojů energie, ať se soustředí na fotovoltaiku. To je supertunel, který bude stát naši ekonomiku desítky miliard korun. Je to hlavně obchod, pro který jsou tady nejlepší podmínky v EU, a přitom přidaná hodnota pro české hospodářství je nula. Dovezou se panely z Číny nebo Koreje, namontuje je zahraniční dělník a na českou ekonomiku to má negativní dopad v ceně elektřiny. To se nedá porovnávat s biopalivy. Petr Mach má ale napsáno na čele Václav Klaus. Jediné, na čem se shodneme, je názor na Evropskou unii.

EURO: Uznáváte vůbec jiné obnovitelné zdroje kromě biopaliv? BABIŠ: Chceme pěstovat tritikale (obilnina vzniklá křížením žita a pšenice – pozn. red.) a z něj vyrábět pelety na pálení v kotli. Na našich zemědělských farmách jsme chtěli postavit pět bioplynových stanic, ale vlastníci sítí nám je nepřipojí. Vše kontroluje ČEZ, který má de facto monopol na elektřinu, sítě a vypadá to, že i na většinu obnovitelných zdrojů. To panu prezidentovi nevadí. Ale co se tady dá čekat od státu? Podívejme se na povodně. V roce 1997 jsem měl tři chemičky pod vodou. V přerovské Precheze bylo tři a půl metru vody, fabrika stála šest týdnů a škody dosáhly kolem 200 milionů korun. Dnes máme znovu zaplavenou Fatru, Prechezu a Dezu. Za třináct let nebyl nikdo schopen postavit protipovodňové bariéry. Dnes je tam voda znovu. Pro lidi v Troubkách je to katastrofa. Před třinácti lety tam všichni chodili projevovat lítost a dnes se to opakuje znovu. Všichni politici chtějí ekonomický růst, ale v praxi se to projevuje málo. Triviální věci, jako dostavení dálnice Lovosice–Ústí nad Labem nebo do Českých Budějovic a Hradce Králové, problém D 1 a obchvat Prahy nebo rychlovlaky, nikdo neřeší. Za triviální věc jsem považoval i navýšení obsahu biopaliv, ale spletl jsem se.

BOX:
Zelené šílenství Čím obhajoval prezidentovo veto zákona navyšujícího podíl biopaliv jeho tajemník Ladislav Jakl v Otázkách Václava Moravce:
– Samá žlutá pole, která zamořila naši krajinu, mají velmi vážné zdravotní dopady, dopady na samo životní prostředí, na ceny energií i potravin, vážné dopady na samotné emise, na hospodaření s hnojivy, vodou a koneckonců i na motorová vozidla, do kterých se toto svinstvo leje.
– Zelení manipulátoři si pokřivili pravidla podle svého a jsou z toho velmi dobře živi.
– Jeden z velkých podnikatelů v oblasti biopaliv Andrej Babiš vydělává veliké miliardy právě na této pokřivené, lobbisty zmanipulované politice údajně ve prospěch klimatu a planety.
– Problém je v zeleném šílenství, které daňové poplatníky stojí obrovské miliardy. Ty peníze končí například v kapsách lidí, jako je právě Andrej Babiš, a není tudíž překvapení, že on se snaží poštvat proti prezidentovi republiky zemědělce.
– Vím od předsedy Strany svobodných občanů Petra Macha, že Andrej Babiš ho pozval na nějaký oběd, snažil se změnit jeho kritický názor právě v oblasti biopaliv a říkal, že má na své straně několik poslanců. V této zelené politice se hraje o obrovské prachy, a právě ty se prolínají strukturami politickými.
– Jsme součástí Evropské unie, kde probíhá vážná debata o jedné z největších hloupostí v dějinách, a to je přemrštěné a byrokraticky podporované pěstování plodin na polích kvůli energii. Pořád jsme ale země s některými prvky samostatnosti. Můžeme si dovolit nějaké vlastní rozhodnutí.

BOX:
Bionafta za Klause Takzvaný Oleoprogram, projekt pro výrobu bionafty, běžel v Česku od roku 1992. Stát tehdy poskytoval bezúročné půjčky na výstavbu výroben metylesteru řepkového oleje. Ten se s podílem 31 procent přimíchával k motorové naftě. V Česku vyrostlo díky státní podpoře 18 provozů, které mohly dohromady zpracovat až 200 tisíc tun řepky.

Mapka:
Na co jezdí Evropa Jaký energetický podíl biosložky je v pohonných hmotách, které mohou řidiči tankovat v zahraničí (v procentech) Francie*7
Německo*6,75
Rakousko*5,75
Itálie*5,75
Španělsko*5,83
Slovensko*5,75
Polsko*5,75
Česko*3,59
Pramen: Evropské sdružení výrobců bionafty