Za pár let se dočkáme telefonů bez tlačítek.
Švýcarský softwarový inženýr Stephan von Felten vytočil telefonní číslo do své kanceláře a zeptal se sekretářky - nazveme ji třeba Marie - zda má nějaké nové vzkazy.
„Máte čtyři nové vzkazy. Chcete si je poslechnout? ozvalo se ze sluchátka.
„Kdo mi je zanechal, otázal se von Felten. Sekretářka vyjmenovala čtyři osoby. „Chci slyšet první a třetí vzkaz, požádal švýcarský inženýr. V tu chvíli se ze záznamu začaly vzkazy přehrávat.
Až potud šlo o běžnou situaci, jakou několikrát denně zažívají miliony šéfů po celém světě. Jenže žádná sekretářka jménem Marie v kanceláři Stephana von Feltena nesedí a už vůbec se svým nadřízeným nemluví po telefonu. Hlas, který se ozývá ze sluchátka, je generován počítačem.
Přirozený je hlas.
Popsaná scéna se odehrála letos v červnu ve školicím středisku společnosti Unisys v Saint Paul de Vence poblíž francouzského letoviska Nice. Stephen von Felten si pak s použitím stejného softwaru objednal jízdenky na vlak a uložil do paměti nová telefonní čísla svých obchodních partnerů. Demonstroval tak možnosti programů, kdy k obsluze počítače prostřednictvím telefonu stačí namísto běžných tlačítek pouhý hlas. Podle Stephana von Feltena totiž lidi unavuje, pokud mají služby řízené počítačem na základě hlasových instrukcí obsluhovat tlačítky tak, jak je to běžné například u mobilních telefonů. „Přirozené je řídit počítač hlasem, uvedl von Felten v r ozhovoru pro týdeník EURO.
A vývoj jde samozřejmě dál i v této oblasti. Hlasový software by měl v blízké budoucnosti usnadnit i sňatek mezi mobilními telefony schopnými připojení k internetu. V laboratoři v německém Heidelbergu sedí výzkumníci a ;po telefonu debatují se svými kolegy z Japonska, z Jižní Koreje, z Itálie, z Francie a ze Spojených států. Každý mluví svým mateřským jazykem a počítačový systém vyvinutý společností C-Star debatu překládá do šesti jazyků. Dokud vědci hovoří o cestování, počítač se nedopustí jediné chyby.
„Můžete říct třeba: ‚Já bych chtěl nějaké místo, kde bych se mohl, já nevím, vyspat a tak, a počítač ví, že hledáte hotel, uvedl nedávno v rozhovoru pro americký ekonomický týdeník Business Week Alex Waibel, profesor počítačového inžený rství na Univerzitě v Karlsruhe, který přednáší i na Univerzitě v Pittsburghu.
Výhoda Babylonu.
Do průmyslu hlasového softwaru bylo dosud na celém světě investováno asi 1,3 miliardy dolarů. Tón v tomto technologickém oboru určují především Američané, ale ani Evropané nezůstávají pozadu. Zatímco Severní Amerika je jazykově rela tivně homogenní, Evropa hovoří desítkami jazyků, a proto se evropští vývojoví inženýři zaměřují hlavně na překládací programy. To umožnilo podnikům, jako Philips Electronics, Siemens, či Lernout & Hauspie, aby neztratily krok se svými americkými riv aly IBM nebo Dragon Systems. Například americká společnost Intel, která vyrábí mikroprocesory, investovala letos do firmy Lernout & Hauspie třicet milionů dolarů s cílem vyvinout čip pro hlasová centra. Právě tam volají zákazníci, kterým různé firmy nabízejí hlasem řízené služby. S Lernout & Hauspie spolupracuje i Microsoft. Softwarový gigant Billa Gatese věří, že se mu s pomocí této evropské firmy podaří osvobodit počítač od klávesnice.
Ovšem toto softwarové odvětví je největší nadějí pro společnosti vydělávající na výrobě mobilních telekomunikačních zařízení. Už v roce 2003 by po celém světe měla mít mobilní telefon jedna miliarda lidí. Odborníci odhadují, že čtvrtina z nich už bude mít možnost připojení k internetu. „S takovou klávesnicí, jakou umožňuje velikost mobilních telefonů, je hlas přirozenou alternativou, uvedl v rozhovoru pro Business Week Charles Rutstein ze společnosti Forrester Research.
Malý a velký telefon.
Zavádění služeb, které umožňuje hlasový software, zatím brání některá technická omezení. Hlasové programy potřebují ke svému provozu velké objemy paměti i elektrické energie. Obojí je přitom u mobilních telefonů velik osti platební karty vyvažováno zlatem. „Doba, po kterou vydrží telefon v pohotovostním režimu, je pro zákazníka klíčem k výběru přístroje, řekl týdeníku Business Week Bernd Burchard, šéf oddělení pro hlasový software ve společnosti Infineon, k terá vznikla na troskách polovodičové divize německého koncernu Siemens.
Možným řešením je ukládání hlasových programů na servery, kam by uživatelé mobilních telefonů v případě potřeby volali. Pravděpodobnější však je, že potenciální zákazníci budou mít brzy na výběr mezi malými telefony, které vydr ží dlouho nabité, ale rozhodně nebudou schopné přijímat hlasové instrukce, a telefony, které sice budou těžší i větší, ale bude možné na ně mluvit.
Konsorcium C-Star, které vyvinulo výše popsaný překládací software pro šest jazyků, vytvořily univerzity technického zaměření z celého světa. Vědecký program C-Star sponzorují telekomunikační a softwarové firmy z Evropy, ze Spojených stát ů i z Asie. Jejich cílem je získat software, který bude mnohem příjemnější pro uživatele, potažmo tedy i pro potenciální zákazníky.
