Klíček pro bohaté

15. 10. 2009

Deutsche Bank může převzít až tři čtvrtiny privátního bankovního domu

Největší evropská banka pro zámožnou klientelu Sal. Oppenheim po 220 letech existence zřejmě zažívá poslední týdny samostatnosti. Loni totiž tento tradiční bankovní dům utrpěl v důsledku turbulencí na finančních trzích ztrátu 117 milionů eur a musel začít hledat partnera, který mu pomůže problematickou situaci zvládnout. Novým akcionářem se stane Deutsche Bank, jež by dle informací deníku Financial Times Deutschland (FTD) měla v Sal. Oppenheim převzít ještě do konce října většinový balík.

Většina za miliardu Právě vyjednávání o převzetí ukazují, v nakolik složité situaci se banka založená již v roce 1789 finančníkem Salomonem Oppenheimem v Bonnu nachází. Když se totiž počátkem srpna poprvé objevily informace o možném vstupu německé bankovní jedničky, tak Deutsche Bank tvrdila, že má zájem o menšinový podíl v Sal. Oppenheim. Uplynuly pouhé dva měsíce a zdroje německých listů FTD a Handelsblatt mluví o plánu na převzetí majority v rozsahu 66 až 75 procent. Transakce má být přitom schválena ještě v říjnu a Deutsche Bank mezitím poskytla vlastníkům privátní banky úvěr na vylepšení likvidity ve výši přinejmenším 600 milionů eur. Za to dostala do zástavy jednu třetinu akcií. Tato operace by tudíž Sal. Oppenheim ocenila na 1,8 miliardy eur, celková kupní cena bude ale nižší. Jednak proto, že původním akcionářům zůstane menšinový podíl, a zároveň má Deutsche Bank zájem jen o správu majetku pro zámožné klienty, kde „Oppenheimové“ obhospodařují aktiva ve výši 132 miliard eur. Naopak pro svou druhou část – investiční bankovnictví – si nyní Sal. Oppenheim hledá jiného kupce, Deutsche Bank tuto oblast nechce. Prodej oddělení investičního bankovnictví se však ukazuje jako obtížný. Dva zájemci, britská Barclays a italská Mediobanca, již totiž jednání přerušili a ve hře zůstává jen australská investiční banka Macquarie Group. Cenu za divizi investičního bankovnictví včetně oddělení obchodování s finančními deriváty německá média odhadují na 250 až 350 milionů eur. To znamená, že hodnota většinového podílu v Sal. Oppenheimu přebíraného Deutsche Bank činí přibližně miliardu eur.

Vzájemná konkurence Ani vstup Deutsche Bank nezaručí největší evropské privátní bance bezproblémovou budoucnost, bude totiž třeba vyřešit dvě zásadní otázky. První z nich zní, kdo má stát v jejím čele. Zde je favoritem jeden z osobně ručících společníků Christopher baron von Oppenheim, jenž nyní zodpovídá za správu majetku. „V čele musí kvůli klientům stát zřetelně někdo z Oppenheimů, aby značce zachoval patřičnou vážnost,“ potvrdil FTD jeden z účastníků rozhovorů o převzetí. Právě zachování spojení Oppenheimů s jejich bankou (zakladatelská rodina vlastní asi 30 procent společnosti, banka má celkem 40 akcionářů – pozn. red.) může hrát velmi důležitou roli. I proto Deutsche Bank netrvá na získání sta procent akcií Sal. Oppenheim. V tom případě by dle německých médií mohlo hrozit nebezpečí, že Oppenheimové se svým soukromým majetkem přejdou ke konkurenci a vezmou s sebou i část lukrativní klientely.
Dále panují dohady nad tím, jak se Sal. Oppenheim začlení do struktury německé bankovní jedničky. Banka zřejmě zůstane zachována jako samostatný subjekt a synergie se budou hledat v oblasti administrativních procesů a IT, aby klienti nic nepoznali. Zásadní výzvu přitom představuje správné rozdělení kompetencí s mateřským koncernem. Sal. Oppenheim totiž není první německou privátní bankou, která se stala součástí velké finanční skupiny. Například Merck Finck & Co. patří belgické KBC, Delbrück Bethmann Maffei nizozemské ABN Amro a HSBC Trinkaus & Burkhardt zase britské HSBC. Na rozdíl od těchto případů má ale Deutsche Bank i Sal. Oppenheim v Německu vlastí bankovní sít, a tak může hrozit riziko vzájemné konkurence a přetahování klientů. Pokud však dokáže Deutsche Bank zvládnout tyto nástrahy, má velkou šanci získat zajímavé zákazníky. „Značka Sal. Oppenheim pro ni představuje klíč ke klientům, k nimž by se jinak nedostala – k opravdovým boháčům,“ řekl Handelsblattu Martin Butcher z poradenské společnosti Capgemini.